ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.157.2024.1
22 Nd 157/2024-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce I. H. , zastoupeného JUDr. Zdeňkem Šlajsem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 12, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany , se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, IČO: 60162694, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 61 C 121/2019, o námitce podjatosti ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 3964/2023, takto:
Námitka podjatosti soudce JUDr. Jiřího Doležílka ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 3964/2023 se odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší soud jako dovolací soud usnesením ze dne 30. 1. 2024, č. j. 21 Cdo 3964/2023-237, odmítl dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2023, č. j. 62 Co 143/2023-213.
Podáním ze dne „19. 12. 2024“ doručeným Nejvyššímu soudu dne 19. 2. 2024 uplatnil žalobce námitku podjatosti proti soudci JUDr. Jiřímu Doležílkovi, který předsedal senátu, jenž výše uvedené rozhodnutí vydal.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009 (toto i další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz ) vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je proto z povahy věci opožděná a bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 83, a též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, či ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017 – shodně též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018).
Uplatnil-li proto žalobce námitku podjatosti soudce JUDr. Jiřího Doležílka až poté, co dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 3964/2023 bylo skončeno, učinil tak opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku žalobce podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 3. 2024
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu