Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2024, sp. zn. 22 Nd 53/2024 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.53.2024.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.53.2024.1
sp. zn. 22 Nd 53/2024-33 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci oprávněného města Židlochovice , se sídlem v Židlochovicích, Masarykova 100, IČO: 00282979, proti povinné: Bratislava city taxi, s. r. o. , se sídlem ve Slovenské republice, Bratislava, Záhradnícka 93, o pověření k vedení exekuce pro 1 500 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1020/2023, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1020/2023 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: Mgr. Marcela Petrošová, Exekutorský úřad Břeclav, se sídlem v Břeclavi, 17. listopadu 2995/1a, požádala 25. 4. 2023 Okresní soud v Břeclavi o udělení pověření k vedení exekuce proti povinné pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 1 500 Kč bez příslušenství. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 9. 6. 2023, č. j. 53 EXE 1020/2023-23, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a předložil věc Nejvyššímu soudu (výrok II). V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že povinná je slovenskou obchodní společností, exekuční titul jí byl doručen na adresu sídla uvedenou v rejstříku Slovenské republiky a z návrhu nevyplývá, že by měla v České republice majetek; podmínky místní příslušnosti tudíž nelze zjistit, a proto byla věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jeno. s. ř.“) se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle §45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2). Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí (odstavec 3). Podle §11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud. V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů, a je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinná nemá sídlo v České republice. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), Nejvyšší soud uvedl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Nd 70/2019 (dostupná na www.nsoud.cz )]. Nejvyšší soud přihlédl též k tomu, že v obvodu tohoto soudu má sídlo soudní exekutorka, u níž byl podán exekuční návrh. Nejvyšší soud proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Břeclavi soudem, který věc projedná a rozhodne. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 2. 2024 Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2024
Spisová značka:22 Nd 53/2024
ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.53.2024.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:03/26/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-03-27