Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.01.2024, sp. zn. 22 Nd 746/2023 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.746.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.746.2023.1
sp. zn. 22 Nd 746/2023-24 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci oprávněného T. A. , zastoupeného Mgr. Nikolou Nydrlovou, advokátkou se sídlem v Nové Pace, Svatojánská 30, proti povinnému: D. K. , o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 148 EXE 2380/2023, o návrhu na určení místní příslušnosti takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 148 EXE 2380/2023 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 7. Odůvodnění: Exekučním návrhem ze dne 23. 10. 2023 podaným u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, se oprávněný domáhá vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení tam uvedených povinností k plnění na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 8. 2023, č. j. 10 C 53/2023-82. Dne 27. 10. 2023 požádal soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 8. 11. 2023, č. j. 148 EXE 2380/2023-18, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jeno. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. V odůvodnění uvedl, že povinný neprochází lustracemi dostupnými soudu a není veden ani v Cizineckém informačním systému. Povinný nemá evidováno místo svého trvalého pobytu, resp. místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti („exekuční řád“), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí. Podle §11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s §52 odst. 1 exekučního řádu použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a zároveň který vydal exekuční titul, tj. Obvodní soud pro Prahu 7 [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Nd 70/2019 (dostupná na www.nsoud.cz )]. Nejvyšší soud proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil Obvodní soud pro Prahu 7 tím soudem, který věc projedná a rozhodne. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 1. 2024 Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/23/2024
Spisová značka:22 Nd 746/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:22.ND.746.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:03/21/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-04-09