ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.198.2024.1
sp. zn. 23 Cdo 198/2024-824
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Lenky Nerušilové , se sídlem v Olomouci – Nedvězí, Václava Buriana 180/19, identifikační číslo osoby 76572889, zastoupené Mgr. Františkem Stratilem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, proti žalované MOE Einkaufsservice & Logistik GmbH , se sídlem v Remscheidu, Grund 23, Spolková republika Německo, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 783/18, o zaplacení 36 750 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 172/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
– pobočky v Olomouci ze dne 22. 6. 2023, č. j. 75 Co 63/2023-785, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 6. 2023, č. j. 75 Co 63/2023-785, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 14. 10. 2022, č. j. 12 C 172/2017-732, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 180 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 3 800 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 1 600 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 5 760 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 4 840 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 14 570 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 4. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně (výrok I). Dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II a III).
K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci dovoláním napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že v případě procesního úspěchu v dovolacím řízení, které by znamenalo zrušení vykonatelného rozsudku a vznik povinnosti žalobkyně vrátit žalovanou uhrazenou částku, se žalovaná bude muset složitě na žalobkyni domáhat vrácení zaplacené částky a vzniká hrozba, že žalobkyně již nikdy poskytnuté finanční prostředky nevrátí. Žalovaná poukázala na to, že v minulosti byla již nucena vést exekuční řízení pro vymožení jiné povinnosti žalobkyně a z tohoto důvodu má obavu, že jí nebude uhrazená částka vrácena zpět.
Žalobkyně se k návrhu žalované nevyjádřila.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o. s. ř.), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1477/2020, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1773/2020, a ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021).
V projednávané věci se reálná hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout žalované na jejích právech a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, z návrhu žalované, dovolání ani z obsahu spisu nepodává.
Závažná újma na právech žalované nehrozí pouze proto, že ve věci samé jí byla napadeným rozsudkem uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím. Žalovaná neuvádí žádné další důvody hrozící závažné újmy nad rámec konstatování, že v případě zaplacení předmětné částky a následného zrušení napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení hrozí, že žalobkyně zaplacené finanční prostředky žalované nevrátí. Hrozící konkrétní závažnou újmu v případě splnění povinnosti uložené pravomocným rozsudkem neshledává v projednávané věci ani dovolací soud. Pouhá povinnost zaplatit předmětnou částku uložená vykonatelným rozhodnutím sama o sobě nepředstavuje závažnou újmu na právech žalované, když žalovaná zároveň neuvedla konkrétní okolnosti, jaký dopad by měl výkon rozhodnutí do jejích poměrů. Pouhé tvrzení, že v případě úspěchu v dovolacím řízení a zrušení napadeného rozhodnutí by žalovaná musela po žalobkyni vymáhat navrácení zaplacené částky, nepředstavuje důvod hrozící závažné újmy. Nadto nelze opomenout, že žalovaná i žalobkyně mají obě sídlo v zemích Evropské unie, tudíž není na místě ani obava ze ztíženého vymáhání přeshraniční pohledávky.
Není tak splněna podmínka uvedená v ustanovení §243 písm. a) o. s. ř., která jedině by umožňovala Nejvyššímu soudu odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2063/2017).
Vzhledem k tomu, že žalovaná ve svém návrhu neuvedla a nedoložila žádné individuální okolnosti, jež by opodstatnily závěr o existenci hrozby závažné újmy na jejích právech při neodkladném splnění uložené povinnosti opodstatňující (výjimečný) odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud návrh žalované zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 2. 2024
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.
předseda senátu