ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.3586.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 3586/2023-203
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Hany Poláškové Wincorové ve věci žalobce I. B. , zastoupeného Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1215/32, proti žalovanému P. D. , o zaplacení 307 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 5 C 152/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 15. 12. 2022, č. j. 5 C 152/2019-111, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2023, č. j. 22 Co 118/2023-154, takto:
I. Řízení o „dovolání“ žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 15. 12. 2022, č. j. 5 C 152/2019-111, se zastavuje .
II. Dovolací řízení se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 15. 12. 2022, č. j. 5 C 152/2019-111, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 307 200 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 49 292,83 Kč (výrok II) a odňal žalobci úplné osvobození od soudních poplatků přiznané usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. 3. 2020, č. j. 5 C 152/2019-33 (výrok III).
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl odvolání žalobce (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně podal žalobce (nejprve prostřednictvím obecné zmocněnkyně A. H., poté sám) dovolání, v němž navrhl zrušení napadených rozhodnutí, vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení a současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí. V průběhu dovolacího řízení pak doložil zmocnění pro Mgr. Stanislava Němec, advokáta.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“.
Nejvyšší soud předně uvádí, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. §236 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i rozsudek soudu prvního stupně. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně podle §243b o. s. ř. ve spojení s §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sb. rozh. obč.).
Ve zbytku se tak Nejvyšší soud zabýval dovoláním žalobce proti usnesení odvolacího soudu.
Podle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).
Podle §9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
Jelikož při podání dovolání nebyl žalobcem zaplacen soudní poplatek ve výši 4 000 Kč (podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích), vyzval žalobce Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 12. 2023, č. j. 23 Cdo 3586/2023-198 (doručeným dne 4. 1. 2024 jeho advokátu) podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil ho o následcích včasného nezaplacení soudního poplatku. Žalobce ve stanovené lhůtě (ani doposud) soudní poplatek za dovolání neuhradil.
Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. §7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván dovolacím soudem, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil, čímž se stal bezpředmětným i akcesorický návrh žalobce na odklad vykonatelnosti, o němž již proto nebylo samostatně rozhodováno.
Pro úplnost lze dodat, že při zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání není rozhodné, že žalobce nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, resp. že dosud nebylo dovolání doplněno podáním učiněným advokátem a že tak nebyla splněna podmínka povinného zastoupení uvedená v §241 o. s. ř. (srov. například snesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč.). Soud prvního stupně přitom nebyl povinen nedostatek povinného zastoupení žalobce odstraňovat, neboť podané dovolání je objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2024
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu