ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.3640.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 3640/2023-486
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Lenky Nerušilové , se sídlem v Olomouci, Nedvězí, Václava Buriana 180/19, identifikační číslo osoby 76572889, zastoupené Mgr. Františkem Stratilem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, proti žalované MOE Einkaufsservice & Logistik GmbH , se sídlem v Remscheid, Grund 23, Spolková republika Německo, identifikační číslo osoby HRB 12446, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 783/18, o zaplacení 29 820 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 173/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. 6. 2023, č. j. 75 Co 65/2023-436, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. 6. 2023, č. j. 75 Co 65/2023-436, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 14. 10. 2022, č. j. 12 C 173/2017-386, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 29 820 EUR s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací k odvolání žalované napadeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně proti oběma jeho výrokům) podala žalovaná dovolání a spolu s ním návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu a rozsudku soudu prvního stupně. Návrh na odklad vykonatelnosti žalovaná odůvodnila tím, že nuceným plněním přisouzené částky by s ohledem na její výši došlo k závažné újmě na právech a majetku žalované. Dále žalovaná uvedla, že v případě zrušení napadeného rozsudku se obává, že by žalobkyně poskytnuté plnění dobrovolně nevrátila a žalovaná by se jeho vrácení musela domáhat v jiném řízení, přičemž poukázala na to, že v minulosti již byla za tímto účelem nucena vést exekuční řízení.
Žalobkyně se k dovolání žalované nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) v dovolacím řízení postupoval a o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (ze kterého usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází), Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021).
Dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně (podané účastníkem, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná v dovolacím řízení) a též objektivně (neplatí pro něj omezení přípustnosti podle §238 o. s. ř.). Charakter obou výroků napadeného rozhodnutí umožňuje nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci a odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Přípustnost i důvod dovolání jsou vymezeny do té podoby, že nelze vyloučit, že dovolání může být za splnění některého z předpokladů stanovených v §237 o. s. ř. přípustné, ani to, že může být úspěšné.
Výkon rozhodnutí (exekuce) dovoláním napadeného rozhodnutí je způsobilý žalovanou závažně ohrozit na jejích právech, neboť v případě, že by dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil, avšak povinnost plnit přisouzenou částku by byla nuceným výkonem splněna, nezbylo by žalované než žádat na žalobkyni vydání zaplaceného plnění, a to případně i soudní cestou. S ohledem na to, že v projednávané věci je dán mezinárodní prvek, jelikož žalovaná je zahraniční (německou) právnickou osobou a žalobkyně je fyzickou osobou podnikající na území České republiky, lze předpokládat, že případné zpětné vymáhání zaplacené částky by mohlo být spojeno se zvýšenými obtížemi. S tím by se pojily další zbytečné náklady a zejména by se prodlužovalo období právní nejistoty všech dotčených osob (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2979/2018). Rovněž se zřetelem k výši přisouzené částky nelze zcela odhlédnout od možného dopadu výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů žalované.
Nejvyšší soud proto rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání), že vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání žalované.
Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že rozsah návrhu žalované posoudil s přihlédnutím k jeho celkovému obsahu, jakož i k obsahu podaného dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.), a dovodil, že vůči rozsudku soudu prvního stupně ve skutečnosti návrh na odklad vykonatelnosti nesměřuje, a proto bylo rozhodnuto toliko o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Rozsudek (výrok) soudu prvního stupně však nelze vykonat, jestliže byla odložena vykonatelnost na něj navazujícího rozsudku (výroku) odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 24 Cdo 732/2023).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2024
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu