ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.3913.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 3913/2023-300
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobkyně Mgr. Jany Rydlo Kratochvílové , se sídlem v Praze 5, Na Zlíchově 228/4, identifikační číslo osoby 88888452, zastoupené Mgr. Nelly Pelc Vostrou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Čs. armády 371/11, proti žalovanému J. F. , zastoupenému Mgr. Janem Hálkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pštrossova 1925/6, o zaplacení 143 250 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního pro Prahu 7 pod sp. zn. 30 C 59/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2023, č. j. 62 Co 206/2023-265, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2023, č. j. 62 Co 206/2023-265, se mění tak, že odvolání žalovaného se odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Žalobkyně se v řízení návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 143 250 Kč s příslušenstvím jako smluvní odměny za zastupování žalovaného v soudním řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 4 C 12/2016 a v řízeních souvisejících.
2. Podáním ze dne 14. 12. 2022 žalovaný navrhl, aby soud odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a rozhodl o zastavení řízení, neboť uvedený návrh byl elektronicky podepsán pouze advokátkou Mgr. Nelly Pelc Vostrou, ačkoliv v něm nebylo uvedeno, že by jí byla žalobkyně zastoupena.
3. Obvodní soud pro Prahu 7 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 4. 2023, č. j. 30 C 59/2021-250, zamítl návrh žalovaného na odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (výrok I) a zamítl návrh žalovaného na zastavení řízení (výrok II).
4. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
5. Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí neshledal podmínky pro odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ačkoliv podaný návrh, jímž se zahajuje řízení, nebyl podepsán žalobkyní, nýbrž JUDr. Nelly Pelc Vostrou, a v návrhu bylo uvedeno, že žalobkyně není zastoupena a nebyla předložena ani plná moc k zastupování žalobkyně. Odvolací soud neshledal ani nedostatek procesních podmínek, neboť plná moc k zastupování žalobkyně byla v průběhu řízení doložena.
II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které považuje za přípustné, neboť odvolací soud se při řešení otázky splnění náležitostí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl podepsán žalobkyní, nýbrž jinou osobou, která nedoložila své oprávnění k zastoupení, přičemž v návrhu bylo uvedeno, že žalobkyně není zastoupena, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (představované podle žalovaného např. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3169/2021) a závěrů odborné právnické literatury. Žalovaný považuje právní posouzení věci odvolacím soudem za nesprávné, a proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení ve spojení s usnesením soudu prvního stupně zrušil.
7. Žalobkyně se v podaném vyjádření k dovolání ztotožnila s právním názorem soudů nižších stupňů, označila dovolání žalovaného za pouhou obstrukční taktiku a navrhla dovolacímu soudu, aby je odmítl.
III. Přípustnost dovolání
8. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a čl. XII. zákona č. 286/2021 Sb.).
9. Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, za splnění podmínky §241 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud rovněž shledal, že dovolání obsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř., a dále se proto zabýval jeho přípustností.
10. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
11. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
12. Dovolání je podle §237 o. s. ř. přípustné pro posouzení otázky žalovaným shora formulované procesní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání a právní úvahy dovolacího soudu
13. Podle ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
14. Nejvyšší soud opakovaně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 29 ICdo 92/2022, nebo ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 29 ICdo 165/2022) vysvětlil, že navrhuje-li osoba, proti které směřuje žaloba (případně jiný návrh na zahájení řízení), v řízení před soudem zamítnutí takové žaloby, zastavení řízení o ní nebo její odmítnutí, jde o vyjádření procesního postoje k důvodnosti žaloby, jež je podkladem pro rozhodnutí soudu o žalobě; bez zřetele k tomu, jak je podání takové osoby zevně označeno, nejde o podání, o kterém by soud měl jakkoli rozhodovat samostatně. Má-li soud na základě procesního postoje vyjádřeného (jako „návrh“) osobou, proti které směřuje žaloba, za to, že je důvod žalobu zamítnout, nebo že je důvod zastavit řízení o ní, anebo ji odmítnout, prostě tak učiní. Uzavře-li, že takový procesní postoj není důvodný, vypořádá se s ním v důvodech (jiného, než žalovaným prosazovaného) rozhodnutí o žalobě. Jestliže soud prvního stupně přesto (nadbytečně) vydá usnesení o tom, že se zamítá „návrh žalovaného na zamítnutí žaloby“, nebo že se zamítá „návrh žalovaného na zastavení řízení“, anebo že se zamítá „návrh žalovaného na odmítnutí žaloby“, půjde o usnesení, jež má povahu usnesení, jímž se upravuje vedení řízení (§167 odst. 1 o. s. ř.), kterým soud není pro další fáze řízení vázán (§170 odst. 2 o. s. ř.) a proti kterému není přípustné odvolání [§202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].
15. O takový případ se přitom jedná i v projednávané věci, navrhl-li v řízení žalovaný, aby byl návrh na zahájení řízení (tj. návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu) odmítnut, resp. aby řízení bylo zastaveno. Soud prvního stupně pochybil, jestliže nadbytečně vydal usnesení, jímž tyto návrhy žalovaného zamítl, a odvolací soud zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí, jestliže odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně projednal věcně, ač šlo o usnesení, jež má povahu usnesení, jímž se opravuje vedení řízení, proti kterému není odvolání přípustné.
V. Závěr
16. Jelikož odvolací soud rozhodl nesprávně a dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), změnil napadené rozhodnutí [směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné – srov. §218 písm. c) o. s. ř.] podle §243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že odvolání žalovaného se odmítá.
17. Řešením samotné procesní otázky, pro kterou bylo dovolání shledáno přípustným, se dovolací soud z výše popsaných příčin nezabýval.
18. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (§243b ve spojení s §151 odst. 1 o. s. ř.)
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2024
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu