ECLI:CZ:NS:2024:23.ND.81.2024.1
sp. zn. 23 Nd 81/2024-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Original Black Light Theatre Company, s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Vojtěšská 211/6, identifikační číslo osoby 03066134, zastoupené JUDr. Zdeňkou Nocarovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jirchářích 148/4, proti žalované We Production, Perakis Evaggelos Sia EE , se sídlem v Athénách, Leoforos Kifisias 118A, Řecká republika, o zaplacení částky 63.000 EUR s příslušenstvím, o návrhu žalobkyně na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Návrh na vydání evropského platebního rozkazu žalobkyně Original Black Light Theatre Company, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Vojtěšská 211/6, identifikační číslo osoby 03066134, proti žalované We Production, Perakis Evaggelos Sia EE, se sídlem v Athénách, Leoforos Kifisias 118A, Řecká republika, o zaplacení částky 63.000 EUR s příslušenstvím projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Nejvyššímu soudu byl dne 23. 1. 2024 doručen návrh žalobkyně na vydání evropského platebního rozkazu a současně též návrh na určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Z tvrzení žalobkyně v návrhu (ve vazbě na předložené listiny) vyplývá, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o provedení uměleckého výkonu, na základě které se žalobkyně zavázala ve dnech 3. až 5. 1. 2020 provést umělecká vystoupení a žalovaná se zavázala za tato vystoupení zaplatit žalobkyni dohodnutou odměnu v celkové výši 63.000 EUR. Žalobkyně po provedených vystoupeních požadovala po žalované uhrazení sjednané odměny, kdy vystavila několik faktur. Žalovaná však neuhradila ničeho.
Žádost o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. žalobkyně zdůvodnila tím, že strany se v souladu s čl. 25 nařízení Brusel I bis dohodly na příslušnosti českých soudů a zvolily jako rozhodné právo právo české, když dle čl. 15 smlouvy „any dispute to the execution of this agreement shall be subject to the jurisdiction in Prague according to Czech law“. Bližší určení konkrétního soudu však schází. Žalobkyně proto žádá Nejvyšší soud, aby ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř. určil, který soud věc projedná a rozhodne; konkrétně navrhla, aby věc projednal Obvodní soud pro Prahu 2.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Postupoval přitom podle přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) [dále jen „nařízení Brusel I bis“].
Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.
Z předmětné smlouvy uzavřené mezi účastníky se podává, že si v dané věci sjednali ve smyslu čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodní příslušnost soudů České republiky bez toho, aby též označili konkrétní místně příslušný soud, u něhož má být řízení zahájeno.
Vzhledem k tomu, že ve věci není dána výlučná příslušnost soudů podle čl. 24 nařízení Brusel I bis, a strany si sjednaly mezinárodní příslušnost českých soudů postupem předvídaným v čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, Nejvyšší soud uzavřel, že mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána.
Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou místní příslušnosti konkrétního soudu v České republice.
Podle §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle §85 odst. 3 o. s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Podle §86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Podle §87 písm. c) o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v §85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.
V dané věci jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., neboť věc patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, neboť žalovaná, jež je právnickou osobou se sídlem v Řecké republice, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a z tvrzení žalobkyně ani z přiložených listin neplyne, že by měla v České republice majetek. Nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost konkrétního soudu na výběr danou či výlučnou.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobu projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 1, v jehož obvodu se nachází sídlo žalobkyně i její právní zástupkyně. K určení podle sídla navrhovatele srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 29 Nd 359/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 30 Nd 135/2020, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 30 Nd 178/2020.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 3. 2024
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu