ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.187.2024.1
sp. zn. 24 Cdo 187/2024-1367
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v řízení o pozůstalosti po Z. T. , zemřelém dne XY, jehož účastníky jsou 1) ČSAD Uherské Hradiště a. s., IČO 49445910, se sídlem v Uherském Hradišti, tř. Maršála Malinovského č. 874, zastoupený JUDr. Zdeňkou Křížovou, advokátkou se sídlem v Brně, Cejl č. 712/62, 2) D. M., 3) Finanční úřad pro Zlínský kraj, Územní pracoviště ve Zlíně, se sídlem ve Zlíně, tř. Tomáše Bati č. 21, 4) MONETA Money Bank, a. s., IČO 25672720, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova č. 1442/1b, 5) JUDr. Marie Cilínková , advokátka se sídlem v Praze 1, Bolzanova č. 1615/1, 6) Česká spořitelna, a. s., IČO 45244782, se sídlem v Praze 4, Olbrachtova č. 1929/62, 7) J. Š. , 8) Okresní soud ve Zlíně, se sídlem ve Zlíně, Dlouhé díly č. 351, 9) L. K., 10) ELDANSONE a. s., IČO 28223292, se sídlem v Praze 10, Francouzská č. 55/52, 11) ASSET RECOVERY DEBTS CZECH REPUBLIC a. s., IČO 27117952, se sídlem v Praze 1, Rybná č. 716/24, 12) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Krajská pobočka pro Zlínský kraj, Územní pracoviště Zlín, se sídlem ve Zlíně, Zarámí č. 160, 13) M. T., zastoupená Mgr. Jakubem Radilem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 126/48, vedeném u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. D 1253/2003, o dovolání účastnice 13) M. T. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. září 2022, č. j. 18 Co 289/2021-1251, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání účastnice 13) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2022, č. j. 18 Co 289/2021-1251, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci) , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013).
Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, argument, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013); má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem je řešená právní otázka rozhodována rozdílně“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jen tehdy, je-li z dovolání patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3032/2013); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Jelikož bylo dovolání v přiměřené lhůtě odmítnuto, nerozhodoval Nejvyšší soud o akcesorickém návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 2. 2024
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu