ECLI:CZ:NS:2024:24.ND.753.2023.1
sp. zn. 24 Nd 753/2023-625
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci navrhovatelky Evy Baarové , identifikační číslo osoby 66722977, se sídlem v Opavě, Hlavní 988/130, zastoupené JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem, se sídlem ve Veselí nad Moravou, Karlova 252, proti žalované ISTA CORPORATION, s.r.o., identifikační číslo osoby 24830933, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, zastoupené JUDr. Tomášem Bělinou, advokátem se sídlem tamtéž, pro zaplacení 112 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 33 C 201/2022, o námitce podjatosti soudce uplatněné žalobkyní v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Cdo 3366/2023, takto:
Řízení o návrhu žalobkyně na vyloučení soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Kateřiny Hornochové z projednávání a rozhodování ve věci vedené před Nejvyšším soudem pod sp zn. 23 Cdo 3366/2023 se zastavuje .
Odůvodnění:
Podáním ze dne 23. 11. 2023 žalobkyně uplatnila námitku podjatosti vůči soudkyni (soudního oddělení 23) Nejvyššího soudu JUDr. Kateřině Hornochové. Námitka podjatosti je odůvodněna tím, že jmenovaná soudkyně měla být podle verze žalobkyně členkou zkušební komise, jež (citováno doslovně) „byla na straně žalované a žalobcem byl právě JUDr. Rostislav Pukl“. Blíže nespecifikovaným rozhodnutím soudu měla být oné komisi uložena povinnost „vydat ve věci zástupce žalobkyně písemné a odůvodněné rozhodnutí“. Z toho je dovozováno, že ve výroku označená soudkyně chová vůči zástupci žalobkyně „velkou antipatii“. Vzhledem k těmto okolnostem považuje žalobkyně (ústy svého zástupce) za nadbytečné předkládat o svých tvrzeních jakékoliv důkazy.
K námitce podjatosti se písemně vyjádřila soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Kateřina Hornochová tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah a není ji ani známa žádná skutečnost, pro kterou by měla být vyloučena z projednávání a rozhodnutí v dané věci. Okolnosti tvrzené v námitce podjatosti si nevybavuje.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Se zřetelem ke skutečnosti, že vágní tvrzení obsažená v námitce podjatosti v ní označená soudkyně nepotvrdila, vyzval Nejvyšší soud žalobkyni, aby ke svým tvrzením označila důkazy, ta však ve stanovené lhůtě zůstala zcela nečinná.
Dříve, nežli Nejvyšší soud přikročil k přezkoumání opodstatněnosti námitky podjatosti, zkoumal, zda jsou splněny podmínky, za nichž může (v dané fázi řízení) jednat a rozhodnout.
Z výše vyložených zákonných ustanovení plyne, že specifické řízení před nadřízeným soudem o tom, zda je či není konkrétní soudce vyloučen z projednávání a rozhodování projednávané věci představuje procesní prostředek k zajištění práva na nezávislost a nestrannost soudu, coby záruk spravedlivého rozhodnutí v konkrétní projednávané věci. Pojem nezávislosti chápeme ve smyslu eliminace možnosti nepřípustného vlivu na svobodnou vůli soudců při rozhodování věci, nestranností se pak rozumí absence nežádoucího vztahu soudce k věci samé nebo k procesní straně (srov. usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002, uveřejněné pod číslem 17/2002 Sbírky nálezů a nález pléna Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005, uveřejněný pod č. 220/2005 Sb.). Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení soudce lze učinit jen ve vztahu k takovému soudci, který se (na základě řádného ročního rozvrhu práce) na projednávání věci podílí nebo (jako tzv. zastupující soudce) může podílet. Soudní praxe již proto dříve dospěla k závěru, podle něhož námitku podjatosti lze účinně uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou na základě stanovených pravidel povoláni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož (nebo jiného) senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007).
V poměrech nyní projednávané věci, v níž námitka podjatosti relevantně v době svého podání cílila vůči soudkyni, jež se měla na rozhodování dané věci v rámci dovolacího řízení podílet, nelze spustit ze zřetele, že soudkyni Nejvyššího soudu JUDr. Kateřině Hornochové zanikla s účinností k 31. 12. 2023 (tedy po podání námitky, ale dříve, než o ní bylo rozhodnuto) funkce soudce [srov. §94 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů] a od 1. 1. 2024 se již na projednávání a rozhodování o podaném dovolání jako soudkyně nebude podílet. Jelikož i pro „nadřízený soud“ (resp. jiný senát Nejvyššího soudu) je v případě rozhodování o návrhu na vyloučení soudce určující stav, který je tu v době jeho vlastního rozhodování (§154 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §167 odst. 2 o. s. ř.) a existence funkce soudce, o jehož vyloučení jde, je třeba považovat za zvláštní podmínku řízení podle §16 o. s. ř., jejíž nedostatek nelze odstranit (§103 a 104 odst. 1 o. s. ř.), přikročil Nejvyšší soud k zastavení řízení o návrhu na vyloučení soudce, aniž by za tím účelem bylo třeba nařizovat jednání (§16 odst. 3 in fine o. s. ř.) a jakkoliv prověřovat opodstatněnost údajů, jimiž byl onen návrh zdůvodněn.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 1. 2024
JUDr. David Vláčil
předseda senátu