ECLI:CZ:NS:2024:24.ND.767.2023.1
sp. zn. 24 Nd 767/2023-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci manželky D. Č. , a manžela V. Č. , o společném návrhu manželů na rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Třebíči po sp. zn. 5 C 277/2023, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 5 C 277/2023, projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Třebíči předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 5 C 277/2023 k rozhodnutí podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možné určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit. Učinil tak poté, co svým usnesením ze dne 31. 10. 2023, č. j. 5 C 277/2023-11, vyslovil svou místní nepříslušnost. V odůvodnění uvedl, že „manželé se společným návrhem doručeným soudu dne 5. 10. 2023 domáhají vydání rozhodnutí, kterým bude jejich manželství rozvedeno“, přičemž „z obsahu vyplývá, že manželka má svoje trvalé bydliště na adrese XY, tj. v obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, zatímco manžel má bydliště na adrese XY v obvodu Okresního soudu v Mělníku“. Proto okresní soud dovodil, že „v projednávané věci není dána místní příslušnost Okresního soudu v Třebíči, neboť žádný z manželů nemá v obvodu tohoto soudu bydliště a vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o společný návrh na rozvod manželství, nelze ani posoudit, zda je ve věci dána místní příslušnost Okresního soud ve Žďáru nad Sázavou nebo Okresního soudu v Mělníku“.
2. Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
3. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. platí, že jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
4. Podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.
5. Podle §383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) je pro řízení o rozvod manželství příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
6. Podle §384 odst. 1 z. ř. s. je možné řízení zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.
7. V projednávané věci podali manželé návrh na rozvod manželství jako společný, přičemž v návrhu skutkově tvrdí, že společné bydlení za trvání manželství neměli a pouze se navštěvovali na adresách jejich trvalého pobytu. Dále uvedli, že nemají žádný společný majetek, ani děti, každý žije ve svém bydlišti a před uzavřením manželství uzavřeli předmanželskou smlouvu ve formě notářského zápisu sepsaného dne 27. 4. 2023 JUDr. Věrou Hodějovskou, notářkou se sídlem v Třebíči, pod sp. zn. NZ 3213/2023, N 344/2023.
8. Vzhledem k tomu, že soud posuzoval svou místní příslušnost v době bezprostředně po podání návrhu na rozvod manželství, činil tak pouze na základě skutečností uvedených v tomto návrhu a přiložených dokumentů.
9. Není-li tu soudu, v jehož obvodu by měli manželé poslední společné bydliště a v jehož obvodu by alespoň jeden z manželů dosud bydlel, stává se dále místně příslušným obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení (což je v dané věci vyloučeno povahou společně podaného návrhu) a není-li ani takového soudu, pak je příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh na zahájení řízení o rozvod podal. Lze tedy uzavřít, že ačkoliv je pravomoc soudů České republiky pro řízení o rozvod manželství v této věci dána, nelze jen na základě výše nastíněných procesních pravidel o určení místní příslušnosti bez dalšího určit soud, který by mohl návrh projednat.
10. Z odborné literatury vyplývá, že pokud ke dni zahájení řízení nebydlí v obvodu soudu určeného podle posledního společného bydliště ani jeden z manželů, je primárně příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh nepodal, teprve poté případně navrhovatele. Podají-li manželé společný návrh (§384 z. ř. s.), jsou oba navrhovateli, a nebydlí-li spolu, pak může být obecným soudem ten, v jehož obvodu bydlí jeden či druhý, tj. kterýkoliv z nich (srov. JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení. Zákon o zvláštních řízeních soudních: soudcovský komentář. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2023. Dostupný v ASPI – komentář k §383 z. ř. s.).
11. Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu, proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že věc vedenou u Okresního soudu v Třebíči sp. zn. 5 C 277/2023, projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 1. 2024
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu