ECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.1947.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 1947/2023-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Jany Misiačkové ve věci žalobce hlavního města Prahy , se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, zastoupeného JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze, Karlovo náměstí 287/18, proti žalovaným 1) P. Š. R. , a 2) P. Š. , zastoupeným JUDr. Mgr. Slavomírem Hrinkem, advokátem se sídlem v Praze, Jičínská 2348/10, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 173/2022, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2023, č. j. 21 Co 35/2023-71, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se jako nájemce družstevního bytu č. 49 o dispozici 4+1 s příslušenstvím, nacházejícího se v 2. podlaží domu č.p. XY, ulice XY, který je součástí pozemku parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, vše v k.ú. XY, obec XY (dále jen „byt“), a současně člen Bytového družstva XY (dále jen „družstvo“) domáhal po žalovaných jeho vyklizení s odůvodněním, že nájemní vztah uzavřený na dobu určitou zanikl ke dni 31. 1. 2016 a žalovaní i přes uplynutí sjednané doby nájmu byt užívají i nadále bez právního důvodu.
2. Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 11. 2022, č. j. 15 C 173/2022-45, uložil žalovaným byt vyklidit a do 15 dnů od právní moci rozsudku jej předat žalobci (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
3. K odvolání žalovaných Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 29. 3. 2023, č. j. 21 Co 35/2023-71, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
4. Dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ale neshledal jej přípustným, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
5. Odvolací soud v souladu s ustálenou soudní praxí dovolacího soudu uzavřel, že žalobci svědčí aktivní věcná legitimace k žalobě o vyklizení bytu. K podání žaloby na vyklizení nemovitosti je aktivně věcně legitimován především vlastník věci (§1040 odst. 1 o. z.); stejný nárok může uplatnit i kvalifikovaný držitel (§1043 o. z.), detentor (§1044 o. z.), případně nájemce (§2211 o. z.) - stejně jako tomu bylo i za účinnosti předešlé právní úpravy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2720/2004, rozsudek téhož soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1588/2020, či jeho usnesení ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1330/2021, vydané v obdobné věcí týchž účastníků).
6. Vytýkají-li žalovaní odvolacímu soudu, že neaplikoval §620 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), přehlížejí, že citované ustanovení na projednávanou věc nedopadá, neboť upravuje uplatnění práv družstva vůči členovi družstva plynoucích ze zániku členství. Účastníkem tohoto řízení však družstvo není, jde o spor člena družstva a nájemce družstevního bytu se žalovanými, kteří ke dni vyhlášení rozsudku nebyli nájemci bytu – první žalované skončil nájemní poměr uzavřený na dobu určitou ke dni 31. 1. 2016, druhý žalovaný nájemcem bytu nikdy nebyl. Z tohoto důvodu nemůže obstát ani námitka dovolatelů o neplatnosti nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a družstvem s tvrzením, že jim svědčí nájemní právo k bytu na základě dříve uzavřené nájemní smlouvy.
7. Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelů, že rozsudek odvolacího soudu napadají „ve všech výrocích“. Napadají-li dovolatelé tedy rovněž výrok o nákladech odvolacího řízení, činí tak zřejmě jen formálně, neboť ve vztahu k tomuto výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Navíc by ani nebylo přípustné [§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
8. Ze všech shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud dovolání žalovaných podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
9. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 2. 2024
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu