ECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.3826.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 3826/2023-251
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Jany Misiačkové ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek XY , zastoupeného Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod křížkem 428/4, proti žalovanému N. N. , zastoupenému Mgr. Jiřím Douskem, advokátem se sídlem v Liberci V – Kristiánově, 8. března 21/13, o 278.643 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 18 C 30/2020, ve věci dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 6. 2023, č. j. 29 Co 305/2022-219, o návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku, takto:
I. Návrh žalovaného na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 6. 2023, č. j. 29 Co 305/2022-219, se zamítá .
II. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 6. 2023, č. j. 29 Co 305/2022-219, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. 5. 2022, č. j. 18 C 30/2020-155, uložil žalovanému zaplatit žalobci 278.643 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I) a náhradu nákladů řízení (výrok II), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (odvolací soud) rozsudkem ze dne 23. 6. 2023, č. j. 29 Co 305/2022-219, rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I ohledně částky 211.171 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení potvrdil, jinak jej změnil tak, že žalobu ohledně částky 67.472 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání za použití (způsobilého) dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), v němž současně požádal o odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu s odůvodněním, že v opačném případě by mu jako fyzické osobě (na rozdíl od žalobce, který je osobou právnickou) hrozila závažná újma.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí,
je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V usnesení z 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 18. 8. 2020, sp. zn. IV. ÚS 118/20), dále též jen „R 144/2018“, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost rozhodnutí podle §243 o. s. ř., a to s přihlédnutím k účelu, k němuž odklad vykonatelnosti slouží.
Aniž by dovolací soud jakkoliv předjímal konečné rozhodnutí o dovolání, plyne z rozsudků soudů nižších stupňů a z obsahu dovolání, že předpoklady, za nichž dovolací soud odloží vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, jsou splněny
- dovolání nemá zjevné vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, jeví se jako včasné, podané oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí (s ohledem na výši předmětného peněžitého plnění) dovolateli závažná újma na jeho právech a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Dovolací soud proto do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto, odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu podle §243 písm. a) o. s. ř.
V R 144/2018 Nejvyšší soud dovodil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) ukládá žalovanému povinnost k plnění (povinnost k zaplacení částky 211.171 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení), Nejvyšší soud jeho návrh na odložení právní moci napadeného rozhodnutí [§243 písm. b) o. s. ř.] zamítl jako nedůvodný, neboť z povahy rozhodnutí (výroku) ukládajícího povinnost k plnění vyplývá, že jeho negativní dopady do poměrů účastníka řízení (žalovaného) se pojí výhradně s účinkem, že povinnosti v něm stanovené lze soudně vykonat (exekvovat), a mohou tedy být beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu