ECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.3919.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 3919/2023-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobců a) B. S. , a b) Z. S. , zastoupených Mgr. et Mgr. Romanou Hiklovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Rumunská 1798/1, proti žalované CRUISE & TRAVEL s.r.o. , se sídlem v Praze 2, Italská 2581/67, IČO 05115728, zastoupené Mgr. Luďkem Žambůrkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Hřebenkách 882/12, o 216.241 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 37/2023, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2023, č. j. 58 Co 263/2023-62, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalované byl dne 16. 3. 2023 doručen do vlastních rukou prostřednictvím datové schránky platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 3. 2023, č. j. 14 C 37/2023-21, kterým jí bylo uloženo zaplatit žalobcům částku ve výši 216.241 Kč a náhradu nákladů řízení.
2. Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 4. 8. 2023, č. j. 14 C 37/2023-35, odmítl odpor žalované proti uvedenému platebnímu rozkazu podaný dne 2. 8. 2023, a to pro jeho opožděnost.
3. K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 18. 8. 2023, č. j. 58 Co 263/2023-62, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).
4. Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
5. Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
6. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi (srov. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2437/2013, uveřejněné pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 33 Cdo 4270/2015, či ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4746/2017) dospěl k závěru, že mimořádným opravným prostředkem, jenž slouží k prověření správnosti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil či změnil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl odpor proti platebnímu rozkazu (elektronickému platebnímu rozkazu) jako opožděný, je žaloba pro zmatečnost; přípustnost dovolání proti tomuto rozhodnutí tak vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
7. Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
8. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobcům nevznikly v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolatelce právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátkou nelze za účelné považovat, neboť vyjádření se minulo důvody, pro něž bylo dovolání odmítnuto, fakticky jej představuje jedna věta, a proto bylo pro rozhodnutí o dovolání bezvýznamné.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 1. 2024
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu