ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.2163.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 2163/2023-270
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelek a) IES REAL & CONSULTING spol. s r. o. , se sídlem v Praze 7, Tusarova 791/31, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 60704080, zastoupené Mgr. et Mgr. Petrem Krpcem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 288/17, PSČ 120 00, a b) Gomanold, a. s. , se sídlem v Praze 7, Tusarova 791/31, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 27931536, zastoupené Mgr. Petrem Maierem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 288/17, PSČ 120 00, za účasti 1) IES MORAVIA REAL a. s. , se sídlem v Olomouci, Ostružnická 325/6, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 26839881, zastoupené Mgr. Marcelem Zachvejou, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 1727/108, PSČ 702 00, a 2) Ing. Jana Zdražila, MBA, LL.M. , se sídlem v Plzni, Klatovská třída 2432/103, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 74899074, o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 1 Nc 7452/2022, o dovolání navrhovatelek proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 3. 2023, č. j. 8 Cmo 242/2022-232, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 3. 2023, č. j. 8 Cmo 242/2022-232, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
a) Návrh na zahájení řízení
[1] Navrhovatelky se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně 15. 2. 2022 domáhají, aby soud jmenoval znalce pro přezkum zprávy o vztazích společnosti IES MORAVIA REAL a. s. (dále jen „společnost“) za rok 2020, jež byla sestavena k 15. 3. 2021 (dále jen „zpráva o vztazích“). Jako znalce navrhly Ing. Jana Zdražila, MBA, LL.M. (dále jen „znalec“).
b) Řízení před soudem prvního stupně
[2] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 9. 9. 2022, č. j. 1 Nc 7452/2022-132, jmenoval znalce pro přezkum zprávy o vztazích (výrok I.), uložil společnosti povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III. až V.).
[3] Šlo přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Dřívější usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 2. 2022, č. j. 1 Nc 7452/2022-60 (dále jen „dřívější rozhodnutí“), zrušil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10. 5. 2022, č. j. 8 Cmo 93/2022-125, jako nepřezkoumatelné.
[4] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Základní kapitál společnosti je 216.200.000 Kč.
2) Společnost vydala 2 kmenové akcie na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 100.000 a 216 kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč (dále jen „akcie“).
3) Společnost má 4 akcionáře.
4) Ing. Ivan Kyselý je většinovým akcionářem společnosti, který vlastní 2 kusy akcií o jmenovité hodnotě 100.000 Kč a 134 akcií o jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč. Většinový akcionář je současně předsedou představenstva společnosti (dále jen „předseda představenstva“).
5) Navrhovatelka a) je akcionářkou společnosti, která vlastní 42 akcií o jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč.
6) Navrhovatelka b) je akcionářkou společnosti, která vlastní 39 akcií o jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč.
7) MUDr. Mgr. Ivan Langer je akcionářem společnosti, který vlastní 1 akcii o jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč (dále jen „další akcionář“).
8) Navrhovatelka b) nabyla všechny své akcie od dalšího akcionáře.
9) Představenstvo společnosti svolalo na 8. 12. 2021 řádnou valnou hromadu
(dále jen „valná hromada“).
10) Na pořad valné hromady byly v pozvánce navrženy tyto body:
i) Zahájení valné hromady, ověření její usnášeníschopnosti.
ii) Volba orgánů valné hromady (předsedy, zapisovatele, ověřovatele, osobu pověřenou sčítáním hlasů).
iii) Zpráva představenstva o činnosti společnosti za rok 2020 (výroční zpráva za rok 2020).
iv) Zpráva dozorčí rady společnosti o kontrolní činnosti, stanovisko k řádné účetní závěrce, k návrhu představenstva na způsob rozdělení hospodářského výsledku.
v) Schválení řádné účetní závěrky za rok 2020.
vi) Rozhodnutí o úhradě ztráty.
vii) Schválení osoby auditora.
viii) Projednání aktuálního stavu dceřiných společností, projednání právních a obchodních vztahů mezi společností, dceřinými společnostmi a entitami ovládanými či propojenými se stávajícími členy představenstva a rozhodnutí o přijetí nápravných opatření.
ix) Projednání aktuální hodnoty majetku společnosti a rozhodnutí o provedení jeho ocenění.
x) Odvolání všech členů představenstva společnosti ke dni konání valné hromady.
xi) Volba členů představenstva společnosti ke dni konání valné hromady.
xii) Odvolání všech členů dozorčí rady společnosti ke dni konání valné hromady.
xiii) Volba členů dozorčí rady ke dni konání valné hromady.
xiv) Závěr.
11) Pořad valné hromady byl doplněn o body viii) až xiii) na žádost dalšího akcionáře, který byl v době podání žádosti o doplnění pořadu jednání kvalifikovaným akcionářem.
12) Na valnou hromadu se dostavili všichni akcionáři společnosti.
13) Převod 39 akcií ve jmenovité hodnotě 1.000.000 Kč z dalšího akcionáře na navrhovatelku b) byl společnosti oznámen až na valné hromadě.
14) Při projednávání bodu iii) předseda představenstva informoval akcionáře, že „základní dokumenty, jako účetní závěrka včetně výroční zprávy, již byly v dostatečném předstihu před konáním VH zveřejněny ve sbírce listin veřejného rejstříku.“ Proti tomu protestovali obě navrhovatelky i další akcionář.
15) Při projednávání bodu iv) předseda představenstva po protestu obou navrhovatelek i dalšího akcionáře uvedl, že „účetní závěrka za r. 2020 včetně výroční zprávy, již byly v dostatečném předstihu před konáním VH zveřejněny ve sbírce listin veřejného rejstříku, a proto měli akcionáři možnost se s nimi seznámit.“ K tomu dodal, že „zpráva o vztazích, stejně jako dozorčí rady nebyly zveřejněny, i když jsou vypracovány, s odkazem na obchodní tajemství […]“ s tím, že „s ohledem na vznesené protesty budou tyto listiny […] zaslány akcionářům společnosti se zápisem z VH.“
16) Na valné hromadě byla (mimo jiné) schválena účetní závěrka společnosti za rok 2020, která byla auditorem schválena bez výhrad.
17) Výroční zpráva i účetní závěrka za rok 2020 (včetně zprávy auditora) byly založeny do sbírky listin společnosti 14. 9. 2021.
18) Znalec souhlasil se svým jmenováním.
[5] Soud prvního stupně nejprve předeslal, že věc posoudil podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále též jen „z. o. k.“), a uvedl, že navrhovatelky jsou – jako kvalifikované akcionářky – aktivně věcně legitimovány k podání návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích.
[6] Ohledně včasnosti návrhu soud odkázal na své dřívější rozhodnutí. V něm uvedl, že se navrhovatelky „o obsahu zprávy o vztazích dozvěděly až po konání valné hromady“, k čemuž dodal, že „návrh na zahájení řízení byl podán včas, tj. do jednoho roku nejméně od 4. 11. 2021, respektive 10. 11. 2021, neboť k těmto datům došlo k doručení pozvánky na valnou hromadu společnosti, na níž byla účetní závěrka, jejíž obligatorní součástí je ze zákona zpráva o vztazích, doručena.“
[7] Soud konstatoval, že navrhovatelky měly právo seznámit se se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou. Tuto svoji povinnost společnost nesplnila, a to ani tím, že byla do sbírky listin založena výroční zpráva za rok 2020 (včetně zprávy auditora).
[8] Podle soudu má zpráva o vztazích obsahovat „informační, faktickou a analytickou část s tím, že obě části zprávy by spolu měly souznít a doplňovat se.“ Podle soudu „naprosto obstojí argument navrhovatelů ohledně absence údaje o emisi dluhopisů, které ze 100 % podle svého vlastního vyjádření na […] valné hromadě upsal do svého vlastnictví“ předseda představenstva. Přinejmenším v této části tak existují důvodné pochybnosti o řádném vypracování zprávy o vztazích, a proto byl podle soudu dán závažný důvod pro jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích.
[9] Závěrem soud prvního stupně (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2515/2020) podotkl, že je přípustné dodatečně upravit zprávu o vztazích, a to i když byla založena do sbírky listin. Nicméně v době rozhodování ve věci samé „žádná taková skutečnost o přípustné, dodatečné korekci […] zprávy o vztazích nevyplynula.“
c) Odvolací řízení
[10] K odvolání společnosti Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 1. 3. 2023, č. j. 8 Cmo 242/2022-232, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[11] Odvolací soud nejprve odkázal na důvodovou zprávu k zákonu o obchodních korporacích a uvedl, že „je důvodem zprávy o vztazích informovanost společníků a kontrola orgánů řízené, nebo ovlivněné osoby, a její obsah je uzpůsoben jejímu využití pro přezkum a případný exit společníků.“ Odvolací soud pak označil zprávu o vztazích za dokument obdobně „zásadní, jako účetní závěrka […], protože rozšiřuje a doplňuje okruh informací o fungování společnosti a umožňuje osobám zúčastněným na obchodních korporacích činit kvalifikovaná rozhodnutí“.
[12] Odvolací soud poté posuzoval „meze přezkumu zprávy znalcem.“ Úkolem znalce je podle soudu ověřit, zda je zpráva správná, pravdivá a úplná. Znalecký úkol je limitován na závěr o znalcem zjištěném stavu, což znamená, že v případě zjištěných nedostatků znalec nezpracovává „korektní zprávu“. V projednávané věci mezi účastníky není sporu o tom, že byla původní zpráva o vztazích zpracována vadně, což je „rovněž ‚od pohledu‘ zjevné.“ Jako ovládající osoby jsou v popisné části uvedeny osoby, které jimi nejsou, a již z této nesprávnosti vyplývá nesprávný výčet uzavíraných smluv zahrnující i právní vztahy vzniklé v jiném období, než v roce 2020. Analytická část zprávy se přitom omezuje na pouhé konstatování, že smluvní vztahy vznikly za obvyklých obchodních podmínek. Původní zpráva je tedy „fakticky nepřezkoumatelná“.
[13] Za tohoto stavu dospěl odvolací soud k závěru, že „s ohledem na zásadu proporcionality odpadl důvod k přezkumu zprávy znalcem.“ Podle názoru soudu „by totiž jediným výsledkem přezkoumání byl závěr o vadnosti zprávy […] a na druhé straně by vznikly náklady v nezanedbatelné výši, které jsou obvykle se zpracováním znaleckého posudku s tímto znaleckým úkolem spojeny.“ Podle soudu sice je „skutečností, že materiální znak možnosti navrhnout soudu jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích (‚z vážných důvodů‘) byl do ustanovení §85 z. o. k. zaveden teprve s účinností ode dne 1. 1. 2021, toto kritérium však platilo i v předchozí době (a bylo obsaženo v právní úpravě účinné do konce roku 2013).“
II. Dovolání a vyjádření k němu
[14] Proti rozhodnutí odvolacího soudu podaly obě navrhovatelky dovolání, jehož přípustnost opírají o §237 o. s. ř., majíce za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky „hmotného“ práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a sice (posuzováno podle obsahu), zda lze zamítnout návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích z důvodu, že je zpráva o vztazích vadná, což ovládaná osoba nerozporuje.
[15] Dovolatelky namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňují dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil, nebo aby rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu osudu k dalšímu řízení.
[16] Odvolacímu soudu dovolatelky vytýkají, že nesprávně posoudil úlohu „samotné zprávy o vztazích, stejně jako úlohu jejího případného znaleckého přezkumu.“ Zpráva o vztazích a možnost jejího přezkumu jsou výraznými právními prostředky na ochranu práv menšinových akcionářů. Účelem zprávy o vztazích je ochrana zájmů ovládané osoby a jejích společníků (případně i věřitelů a dalších třetích osob). Osobám s informačním deficitem (zejména společníkům) má poskytnout relevantní údaje o stavu příslušné formy ovlivnění ovládané osoby ze strany ovládající osoby. V konečném důsledku by tak měla zpráva o vztazích zejména umožnit posouzení důsledků a dopadů výkonu rozhodujícího vlivu v ovládané osobě, resp. toho, zda ovládané osobě vznikla újma.
[17] Proto dovolatelky nesouhlasí s tím, aby pro případ, kdy sama obchodní korporace rezignuje „na výkon svých vnitřních procesů a mechanismů, byla chráněna principem proporcionality.“ Ingerence soudů je podle nich nejen přípustná, ale i žádoucí. Právo kvalifikovaného společníka navrhnout jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích je totiž „projevem naplnění primárního účelu institutu zprávy o vztazích, tj. ochrana ovládané osoby před nežádoucími, neoprávněnými či škodlivými zásahy výkonu rozhodujícího vlivu ovládající osoby.“
[18] Dovolatelky dále uvádí, že v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu již byla řešena aktivní věcná legitimace kvalifikovaného společníka (k čemuž odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018). Otázka rozsahu vlastního znaleckého přezkumu zprávy o vztazích však dosud nebyla „v rozhodovací ani odborné praxi dostatečně zkoumána.“ Bylo dovozeno, že úkolem znalce je ověřit správnost, pravdivost a úplnost zprávy o vztazích (k čemuž dovolatelky odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 29 Odo 371/2005, uveřejněné pod číslem 34/2009 Sb. rozh. obč., nebo ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020). Pokud má ovšem znalec posuzovat správnost, pravdivost a úplnost zprávy, musí znalec nutně „pracovat s tím, zda zpráva o vztazích zobrazuje povinné informace […] a […] zda uvádí veškeré rozhodné skutečnosti a údaje. Tento svůj myšlenkový a znalecký postup se pak nemá zobrazit v samotném výroku znaleckého posudku, kterým vždy nutně bude tautologický výrok o tom, zda je zpráva zpracovna řádně či nikoli.“ Povinnou součástí znaleckého posudku je i odůvodnění a vlastní posouzení, neboť znalec musí vyložit, jak k danému závěru dospěl. Znalecký posudek přitom musí obsahovat výčet vad zprávy o vztazích, ale i řádné odůvodnění toho, proč je znalec považuje za vady, a jak k tomuto závěru dospěl.
[19] Dovolatelky uzavírají, že i když je otázka vadnosti zprávy o vztazích nesporná, neznamená to, že je tím „bez dalšího konzumováno právo kvalifikovaného společníka navrhnout jmenování znalce k přezkumu zprávy.“ Pokud by byl přijat opačný závěr, ztratil by institut přezkumu zprávy o vztazích jakýkoli smysl, neboť by společnosti vždy stačilo „jen přiznat vadnost zprávy, a tím celou věc uzavřít.“
III. Přípustnost dovolání
[20] Dovolání bylo podáno včas, osobami oprávněnými a splňujícími podmínku podle §241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[21] Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení dovolatelkami otevřené otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
a) Rozhodné znění použitých právních předpisů
[22] Podle čl. II bodu 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „zákon č. 33/2020 Sb.“), se pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
[23] Podle čl. XVI zákona č. 33/2020 Sb., tento zákon nabývá účinnosti dnem
1. 1. 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2021.
[24] Jelikož navrhovatelky v projednávané věci navrhují jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích zpracované za rok 2020, Nejvyšší soud věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020.
b) Použité právní předpisy
[25] Podle §71 z. o. k. každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby (první odstavec). Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby (druhý odstavec). Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit (třetí odstavec). Vlivem podle odstavce 1 se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob (čtvrtý odstavec). Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby a jejího prokuristu (pátý odstavec).
[26] Podle §72 z. o. k. ustanovení §71 odst. 1 až 3 se nepoužijí, prokáže-li řídící osoba podle §79, že újma podle §71 odst. 1 vznikla v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern podle §79, a byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána (první odstavec). Újma podle odstavce 1 je nebo bude vyrovnána, byla-li nebo bude-li v přiměřené době a v rámci koncernu vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu (druhý odstavec). Dojde-li v důsledku jednání řídící osoby vůči řízené osobě k úpadku řízené osoby, odstavce 1 a 2 se nepoužijí (třetí odstavec).
[27] Podle §82 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za uplynulé účetní období (první odstavec).
[28] Ve zprávě o vztazích se uvedou
a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1,
b) úloha ovládané osoby v něm,
c) způsob a prostředky ovládání,
d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky,
e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a
f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle §71 a 72 (druhý odstavec).
[29] Nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede (třetí odstavec). Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle §71 nebo 72 (čtvrtý odstavec).
[30] Podle §83 z. o. k. má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle §71 nebo 72 (první odstavec). Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě (druhý odstavec). Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li ovládající osobou jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě (třetí odstavec).
[31] Podle §85 z. o. k. může každý kvalifikovaný společník podle §187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce (první odstavec). Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné (druhý odstavec). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle §84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (třetí odstavec).
[32] Podle §86 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí (první odstavec). Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, může kterýkoliv společník podle §85 odst. 1 navrhnout, aby soud znalce odvolal a jmenoval nového (druhý odstavec). Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem (třetí odstavec). Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do jednoho měsíce od svého jmenování. Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích doručí znalec soudu, který ho jmenoval, a osobě, která přezkoumávanou zprávu vyhotovila. Závěry znaleckého posudku doručí také navrhovateli a osobám podle §85 odst. 2, jsou-li tyto osoby známy (čtvrtý odstavec).
[33] Podle §88 z. o. k. právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle §85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve zprávě statutárního orgánu podle §82 uvedeny informace o tom, že vznikla újma, která nebyla nebo nebude podle §71 nebo 72 vyrovnána (první odstavec). Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle §85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu podle §83 odst. 1 uvedeny výhrady ke zprávě o vztazích, ledaže se jedná o výhrady, které mohly být odstraněny podle §83 odst. 2 a jejichž povaha není z hlediska věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná (druhý odstavec). Ustanovení §85 až 87 se použijí obdobně (třetí odstavec).
c) Právní posouzení věci
[34] Nejvyšší soud již v usnesení sp. zn. 27 Cdo 2515/2020 (odst. 33), uvedl, že:
1) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou.
2) Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena.
3) Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem.
4) Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší.
5) Právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu.
[35] Z hlediska obsahu zprávy o vztazích je jejím základním účelem podat informaci o tom, zda ovládané osobě vznikla v souvislosti s jejím členství v podnikatelském seskupení újma, popřípadě též, jak byla takto vzniklá újma vyrovnána [§82 odst. 2 písm. f) a odst. 4 z. o. k.]; a dále též podat informaci o tom, jaké výhody a nevýhody plynou z členství ovládané osoby v podnikatelském seskupení, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika (§82 odst. 4 z. o. k.).
[36] Tyto informace mohou (menšinovým) společníkům, ale i dalším osobám (ať již stojícím „uvnitř“ společnosti, či jejím věřitelům) posloužit v celé řadě případů. Údaje vypočtené v §82 odst. 2 písm. f) a odst. 4 z. o. k. jsou ovšem obligatorními náležitostmi zprávy o vztazích mezi propojenými osobami především proto, aby bylo možné informovaně posoudit případný úspěch či neúspěch při uplatňování nároků podle §71 a §72 z. o. k. – zejména pak nároku ovládané osoby na náhradu újmy podle §71 odst. 1 z. o. k., kterého se mohou za akciovou společnost domáhat i kvalifikovaní akcionáři (§372 odst. 2 z. o. k.). Ze stejného důvodu je na údaje vypočtené v §82 odst. 2 písm. f) a odst. 4 z. o. k. kladen důraz i v rámci přezkumu zprávy o vztazích kontrolním orgánem (§83 odst. 1 z. o. k.). A právě odtud se odvíjí i požadovaná míra určitosti informací, které jsou ve zprávě o vztazích obligatorně uváděny. Aby totiž zpráva o vztazích mohla plnit svůj základní účel
(jak byl popsán v předešlém odstavci), musí být natolik určitá a konkrétní, aby bylo možné informovaně posoudit úspěch či neúspěch při případném uplatňování nároků podle §71 a §72 z. o. k.
[37] Na to pak bezprostředně navazuje také právo navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce (vazba na případné uplatňování nároku na náhradu újmy podle §71 a §72 z. o. k. se přitom zdůrazňuje již jen ve vztahu k aktivní věcné legitimaci navrhovatele podle §88 z. o. k.). Dojde-li tak soudem jmenovaný znalec k názoru, že přezkoumávaná zpráva o vztazích z hlediska svého obsahu či rozsahu neobstojí, nebude postačovat prosté konstatování této skutečnosti. I znalecký posudek znalce jmenovaného pro přezkum zprávy o vztazích musí být natolik podrobný (určitý a konkrétní), aby jeho adresáti mohli informovaně posoudit případný úspěch či neúspěch při uplatňování nároků podle §71 a §72 z. o. k. [v zahraniční literatuře obdobně například Müller In: Spindler/Stilz, Aktienrecht. Band 2 (§§133-410 AktG). 5. vyd. München: C. H. Beck, 2022, §315, marg. č. 14; nebo Altmeppen In: Goette/Habersack/Kalss, Münchener Kommentar zum Aktiengesetz. 6. vyd. München: C.H. Beck, 2023, §315, marg. č. 35].
d) Aplikace výše uvedených (obecných) závěrů v projednávané věci.
[38] Odvolací soud v projednávané věci nejprve konstatoval, že zpráva o vztazích je zjevně vadná. Dovodil-li pak za této situace, že návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích nevyhoví, protože by byl „jediným výsledkem přezkoumání […] závěr o vadnosti zprávy“, je jeho právní posouzení věci nesprávné. Znalecký posudek v projednávané věci totiž nebude obsahovat pouhé (prosté) konstatování, zda zpráva o vztazích je nebo není vadná, ale i další informace, které navrhovatelkám mohou posloužit k tomu, aby mohly informovaně posoudit případný úspěch či neúspěch při uplatňování nároků podle §71 a §72 z. o. k.
e) Shrnutí
[39] Jelikož právní posouzení věci není správné (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl dovolatelkami uplatněn právem), Nejvyšší soud – aniž by ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) – zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu osudu k dalšímu řízení (§243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).
[40] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný
(§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.).
[41] V novém rozhodnutí bude rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 2. 2024
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu