ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.2350.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 2350/2023-136
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele
OSMA - ČR - OJ024 , se sídlem v Chomutově, SNP 3876, PSČ 430 01, identifikační číslo osoby 01186353, zastoupeného Mgr. Martinem Šoulou, advokátem, se sídlem v Praze 10, Francouzská 299/98, PSČ 101 00, za účasti Vodáren Kladno - Mělník, a. s., se sídlem v Kladně, U Vodojemu 3085, PSČ 272 01, identifikační číslo osoby 46356991 , zastoupené JUDr. Františkem Hrudkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 699/30, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 132/2020, o dovolání Vodáren Kladno - Mělník, a. s., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2023, č. j. 14 Cmo 217/2022-115, takto:
I. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2023, č. j. 14 Cmo 217/2022-115, se v prvním výroku v rozsahu, v němž bylo částečně změněno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-61, ve znění usnesení ze dne 19. 5. 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-60, ve výroku I. tak, že byla vyslovena neplatnost usnesení valné hromady Vodáren Kladno - Mělník, a. s. konané dne 27. 5. 2020, kterým bylo rozhodnuto o převedení zisku za rok 2019 v částce 18.348.000 Kč do fondu vodohospodářské infrastruktury, mění takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-61, ve znění usnesení ze dne 19. 5. 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-60, se ve výroku I. v části, v níž byl zamítnut návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Vodáren
Kladno - Mělník, a. s. konané dne 27. 5. 2020, kterým bylo rozhodnuto o převedení zisku za rok 2019 v částce 18.348.000 Kč do fondu vodohospodářské infrastruktury, potvrzuje .
II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání Vodáren Kladno - Mělník, a. s. odmítá .
III. Navrhovatel je povinen zaplatit Vodárnám Kladno - Mělník, a. s. na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů 46.912 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 5. 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-61, ve znění usnesení ze dne 19. 5. 2022, č. j. 79 Cm 132/2020-60, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Vodáren Kladno - Mělník, a. s. (dále též jen „společnost“) konané dne 27. 5. 2020 ve znění: „Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku za rok 2019 takto: zisk po zdanění 18.648.000 Kč, a to příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 18.348.000 Kč, příděl do sociálního fondu 300.000 Kč, tantiémy 0 Kč, dividendy 0 Kč“ (výrok I.), zamítl návrh na vyslovení nicotnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 27. 5. 2020, kterým byl udělen souhlas s uzavřením smlouvy o úvěru mezi Československou obchodní bankou, a. s. a společností (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[2] Soud prvního stupně vyšel mimo jiné z toho, že:
1) Navrhovatel je akcionářem společnosti.
2) Podle programu uvedeného v pozvánce na valnou hromadu společnosti svolanou na den 27. 5. 2020 (dále též jen „pozvánka“) mělo být mimo jiné rozhodnuto o schválení řádné účetní závěrky a výroční zprávy za rok 2019 a dále též o rozdělení zisku za rok 2019, a to tak, že zisk, který po zdanění činí 18.648.000 Kč, se ve výši 18.348.000 Kč přiděluje do fondu vodohospodářské infrastruktury, ve výši 300.000 Kč do sociálního fondu a na výplatu tantiém a dividend se nepřiděluje ničeho (bod 4 programu).
3) V pozvánce byl návrh usnesení pod bodem 4 programu zdůvodněn následovně: „Do výlučné působnosti valné hromady náleží schválení řádné účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty a stanovení dividend a tantiém. V souladu s ustanovením §435 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], představenstvo předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada po přezkoumání řádné účetní závěrky doporučila valné hromadě návrh na rozdělení zisku za rok 2019 schválit. Dle předloženého návrhu bude zisk rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Rozhodnutí nevyplácet tantiémy a dividendy je v souladu s dlouhodobým postojem velké většiny akcionářů, kteří si jsou vědomi, že společnost je společností zřízenou za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a většinový postoj akcionářů je veden právě zájmem uspokojení potřeb dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod, včetně jejich čištění. Prioritním zájmem těchto akcionářů je dlouhodobé zajištění těchto potřeb, a současně aby cena vodného a stočného placená občany byla sociálně únosná, což rozhodnutím o nevyplácení tantiém a dividend podporují. Důležitým důvodem pro navrhované rozdělení zisku je i skutečnost, že obnova naší vodohospodářské infrastruktury je dlouhodobě podinvestovaná a pro zachování její funkce musí společnost zajistit finanční prostředky na její obnovu. Finanční prostředky na financování obnovy a rozvoje vodohospodářského majetku nepostačují pro splnění zákonné povinnosti vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování. Společnost proto využije k financování obnovy vodohospodářského majetku též prostředky zisku za rok 2019, a to v souladu s představenstvem společnosti schváleným plánem investic, obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury v období 2020-2024“.
4) Valná hromada společnosti dne 27. 5. 2020 přijala (pod bodem 4) usnesení o schválení účetní závěrky a výroční zprávy za rok 2019 a usnesení o rozdělení zisku za rok 2019 ve znění uvedeném v pozvánce.
5) Navrhovatel se valné hromady nezúčastnil, před jejím konáním zaslal společnosti protest proti usnesení valné hromady (dále též jen „protest“), jehož prostřednictvím mimo jiné namítl, že z pozvánky není zřejmé, z jakých „konkrétních a kvalifikovatelných důvodů“ představenstvo navrhuje, aby byl zisk ve výši 18.648.000 Kč převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu (tedy z jakého důvodu nemá být zisk rozdělen mezi akcionáře). Vedle toho – navrhovatel v totožné listině, v níž byl formulován protest – vznesl žádost o vysvětlení, jejímž prostřednictvím se domáhal toho, aby byly uvedeny „konkrétní důvody, o které navrhované (ne)rozdělení zisku představenstvo opírá“, resp. „výsledek hospodaření … společnosti za celou dobu její existence a jak bylo v jednotlivých letech s výsledkem hospodaření naloženo“. Na protest navrhovatele a jeho žádost o vysvětlení reagoval na valné hromadě ředitel společnosti.
6) Podle čl. 45 odst. 2 stanov společnosti, ve znění schváleném valnou hromadou společnosti dne 29. 5. 2019 (dále též jen „stanovy“), lze zisk společnosti dosažený v účetním období po splnění daňových povinností podle obecně závazných daňových předpisů a po přídělu do fondů společnosti a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou použít k výplatě dividend a tantiém, anebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem.
7) Podle čl. 49 stanov společnosti zřizuje společnost sociální fond, případně další fondy. Návrh pravidel tvorby a pravidla jejich čerpání stanoví představenstvo.
8) Společnost v říjnu 2013 vypracovala a statutární orgán společnosti schválil „Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013–2017–2022“ (dále též jen „plán financování obnovy“), který slouží k plánování obnovy stávajícího majetku z oblasti vodního hospodářství.
9) Plán financování obnovy obsahuje přílohu č. 6 „Komentář ke zpracování plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací“, v níž jsou pod bodem 3 stanoveny objemy finančních prostředků na obnovu pro období 2013–2022, a to ve variantách „UDRŽITELNOST“, „PROGRES“ a „REÁLNÉ MOŽNOSTI“.
10) Ve variantě „REÁLNÉ MOŽNOSTI“ se vychází z toho, že roční investice do obnovy vodohospodářské infrastruktury budou činit zhruba 172.430.000 Kč, tedy cca 1 % celkové orientační pořizovací ceny vodohospodářské infrastruktury.
11) V závěru přílohy č. 6 k plánu financování obnovy je uvedeno, že „na 6. jednání představenstva společnosti dne 24. 10. 2013 byla schválena varianta ‚REÁLNÉ MOŽNOSTI‘“, což se podává i ze zápisu č. 6/2023 ze společného zasedání představenstva a dozorčí rady společnosti.
12) Valná hromada společnosti konaná dne 23. 5. 2017 přijala rozhodnutí, kterým změnila název „fondu pro pořízení vodohospodářského majetku“ na „fond vodohospodářské infrastruktury“.
[3] Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně uzavřel, že navrhovateli nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu, neboť se valné hromady nezúčastnil. Skutečnost, že proti usnesení valné hromady podal navrhovatel před jejím konáním protest, nebyla podle soudu podstatná. „Navrhovatelem uvedené důvody vedoucí k jeho neúčasti na předmětné valné hromadě“ soud nepovažoval „vzhledem ke všem okolnostem dané věci za vážné a omluvitelné“.
[4] Podle soudu nemůže být „akcionář, který se valné hromady nezúčastnil, aniž k tomu měl vážné omluvitelné důvody, … zvýhodňován na úkor ostatních akcionářů“. Tudíž výjimka pro nepřítomné akcionáře upravená v §424 odst. 1 z. o. k., dopadá pouze na ty akcionáře, kteří se „jednání valné hromady nezúčastnili z vážných omluvitelných důvodů“.
[5] I z hlediska věcného posouzení dospěl soud k závěru, podle něhož navrhovatelem uváděné důvody neplatnost usnesení valné hromady o rozdělení zisku nezakládají, a to především proto, že pozvánka na valnou hromadu obsahuje náležitosti vymezené v §407 odst. 1 písm. f) z. o. k., neboť je v ní uveden jak návrh usnesení valné hromady, tak i jeho řádné zdůvodnění.
[6] Nadto má společnost „specifické postavení spočívající v tom, že je vlastnicí vodovodů a kanalizací“, a z tohoto důvodu se na ni vztahuje zvláštní úprava zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále též jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“). Podle §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích je společnost povinna zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodů a kanalizací, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a odkládat jejich použití pro tyto účely. Za účelem vytváření uvedené rezervy finančních prostředků zřídila společnost fond vodohospodářské infrastruktury (jako „jiný“ fond vytvářený ze zisku).
[7] Podle soudu je tudíž „zdůvodnění přídělu do fondu vodohospodářské infrastruktury … zcela v souladu s ustanovením §407 odst. 1 písm. f) z. o. k.“, neboť důležitým důvodem pro příděl části zisku do takto zřízeného fondu jsou „samotné povinnosti společnosti vyplývající pro ni z §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích“. V odůvodnění usnesení valné hromady tak stačí uvést „pouhý odkaz na speciální zákonnou úpravu“.
[8] Jelikož společnost pouze plnila své zákonné povinnosti, neshledal soud v takovém jednání porušení zákazu zneužití většiny hlasů podle §212 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a nedovodil ani rozpornost jednání s dobrými mravy.
[9] K přídělu části zisku společnosti do sociálního fondu soud uvedl, že stanovy společnosti tento postup předpokládají, přičemž „investice do zaměstnanců prostřednictvím sociálního fondu (jakékoli) společnosti představuje důležitý důvod pro nerozdělení příslušné části zisku jejím akcionářům“.
[10] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti konané dne 27. 5. 2020, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení zisku za rok 2019 (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
[11] Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a uvedl, že „protest může být podán akcionářem i před konáním valné hromady, bez ohledu na to, zda se následně valné hromady akcionář zúčastní“. Závěr soudu prvního stupně o nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatele k podání návrhu tudíž odvolací soud neshledal správným.
[12] Odvolací soud rovněž nepřisvědčil právnímu závěru soudu prvního stupně, že pozvánka na valnou hromadu obsahuje řádné zdůvodnění navrženého usnesení valné hromady podle §407 odst. 1 písm. f) z. o. k. Řádné zdůvodnění musí podle odvolacího soudu akcionářům poskytnout alespoň „základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno“, navíc rozhoduje-li valná hromada o tom, že „zisk nebude rozdělen mezi akcionáře“, může tak učinit pouze z „důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny“. Tento závěr se uplatní i u akciové společnosti, jejíž činnost je vykonávána „ve veřejném zájmu v rozsahu, který je podroben úpravě zákona o vodovodech a kanalizacích“.
[13] Odůvodnění usnesení o rozdělení zisku v pozvánce podle odvolacího soudu obsahuje pouze „parafrázování zákonných povinností“ a „obecné proklamace“ a zcela v něm absentují „konkrétní (jasné a výstižné) důvody pro nerozdělení zisku akcionářům“. Nadto samotný příděl do sociálního fondu není v pozvánce odůvodněn vůbec. Navrhovatel v protestu uvedené vady pozvánky namítl a jeho účast na valné hromadě by ničeho nezměnila.
[14] Jelikož odvolací soud neshledal důvod pro užití výjimky obsažené v §260 o. z., vyslovil neplatnost usnesení valné hromady o rozdělení zisku pro rozpor pozvánky s §407 odst. 1 písm. f) z. o. k.
[15] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a otázek hmotného práva, které dílem v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny a dílem mají být dovolacím soudem vyřešené právní otázky posouzeny jinak. Jde o otázky:
1) „Aktivní legitimace navrhovatele podat návrh na vyslovení neplatnosti příslušného usnesení valné hromady, když při neúčasti akcionáře na valné hromadě se tento akcionář může domáhat neplatnosti usnesení valné hromady z důvodů upravených v protestu, pouze pokud se neúčastnil z vážných důvodů.“
2) „Zda povinnost společnosti rozdělovat dosažený zisk mezi akcionáře má přednost před povinnostmi uvedenými v zákoně o vodovodech a kanalizacích, zejména povinnostmi zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodů a kanalizací a vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu.“
3) „Zda splnění povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích, mj. povinností zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodů a kanalizací a vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu, v jejichž důsledku již nezbývají prostředky dosaženého zisku pro rozdělení mezi akcionáře, je samo o sobě dostatečným důvodem pro rozhodnutí valné hromady o tom, že zisk nebude vyplácen mezi akcionáře společnosti.“
4) „Vzniku práva na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře.“
[16] Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku aktivní věcné legitimace navrhovatele k podání návrhu, neboť navrhovatel se valné hromady nezúčastnil a výjimka vymezená v §424 odst. 1 z. o. k. pro „nepřítomné akcionáře“, kteří se valné hromady „nezúčastnili z vážných (omluvitelných) důvodů“, se na něj nevztahuje.
[17] Dovolatelka se domnívá, že pozvánka na valnou hromadu obsahuje v souladu s §407 odst. 1 písm. f) z. o. k. návrhy jednotlivých usnesení valné hromady a jejich řádné zdůvodnění. Zdůvodnění usnesení o rozdělení zisku je „plně dostačující“, neboť shrnuje „základní (materiální) argumenty, proč by akcionáři měli hlasovat pro přijetí navrhovaného usnesení“, a zákon žádné náležitosti na zdůvodnění návrhu nestanovuje.
[18] Odvolací soud navíc nezohlednil „specifické postavení dovolatelky“. Ta totiž podléhá jako vlastník vodovodů a kanalizací provozovaných ve veřejném zájmu zvláštní úpravě zákona o vodovodech a kanalizacích. Podle dovolatelky je tudíž správný závěr soudu prvního stupně, že již pouhý odkaz na „speciální zákonnou úpravu“ představuje důležitý důvod pro příděl „části vytvořeného zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury“.
[19] Dovolatelka uvádí, že „důvodem návrhu nulové výše tantiémy a nulové výše dividendy je rozdělení celého zisku do fondů společnosti zřízených v souladu s platnými a účinnými právními předpisy a se stanovami“. Odvolací soud tak svým usnesením měl dospět k „absurdnímu závěru“ ohledně rozdělení zisku dovolatelky mezi její akcionáře, neboť tento byl již přidělen do fondů a dovolatelce tak nezbyly žádné prostředky k rozdělení mezi akcionáře.
[20] Vzhledem k uvedenému dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, popř. aby usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudu prvního stupně jako „věcně správné“ potvrzuje.
[21] Navrhovatel ve svém vyjádření k dovolání uvádí, že je aktivně věcně legitimován k podání návrhu, neboť se jím domáhá vyslovení „neplatnosti napadeného usnesení z důvodů uvedených v protestu“, který podal před konáním valné hromady. Navrhovatel dále uvádí, že dovolatelka v pozvánce na valnou hromadu navrhované usnesení o rozdělení zisku řádně nezdůvodnila v rozporu s §407 odst. 1 písm. f) z. o. k., jelikož pouhý odkaz na speciální úpravu uvedenou v zákoně o vodovodech a kanalizacích je pro nerozdělení zisku mezi akcionáře „zcela nedostatečný“. Dovolatelka je totiž akciovou společností založenou za účelem dosažení zisku. Navrhovatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, popř. aby je jako nedůvodné zamítl.
[22] Dovolatelkou vymezená první otázka přípustnost dovolání nezakládá. Je tomu tak proto, že odvolací soud posoudil otázku aktivní věcné legitimace navrhovatele k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (přijatou až po vydání rozhodnutí odvolacího soudu). V ní Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož podá-li akcionář protest před konáním valné hromady, jde o řádně podaný protest bez ohledu na to, zda se akcionář valné hromady zúčastnil či nikoliv. Funkce protestu totiž zůstanou splněny i v případě, že se akcionář zasedání valné hromady, která rozhoduje o usneseních, proti nimž protestoval, nezúčastní. Nejvyšší soud neshledal žádný důvod, pro který by bylo třeba trvat na účasti akcionáře na valné hromadě jen proto, aby na ní zopakoval námitky formulované v předem podaném písemném protestu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 27 Cdo 1179/2023, odstavce [46] až [53] odůvodnění).
[23] Dovolání rovněž není přípustné pro řešení v pořadí čtvrté otázky, neboť na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá, a proto se její řešení nemůže projevit v poměrech dovolatelky založených napadeným rozhodnutím (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 3754/2016). Odvolací soud totiž své závěry nevystavěl na tom, že akcionáři dovolatelky mají právo na podíl na zisku, který valná hromada „schválila“ k rozdělení mezi akcionáře, neboť toliko vyslovil neplatnost usnesení valné hromady o rozdělení zisku dovolatelky. Odvolací soud tak napadeným usnesením neuložil dovolatelce povinnost rozdělit zisk za rok 2019 mezi akcionáře. Vyslovením neplatnosti napadeného usnesení valné hromady navíc pominul důvod pro převedení zisku do jednotlivých fondů dovolatelky, dovolatelka proto může (za splnění zákonných podmínek – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1306/2023, odstavce [42] až [47] odůvodnění) nově rozhodnout o jeho rozdělení mezi akcionáře.
[24] Dovolání je však přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení zbývajících otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (přijaté až po vydání rozhodnutí odvolacího soudu).
[25] S ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci je pro jejich posouzení rozhodný zákon o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 [čl. II bod 12. zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony].
[26] Rovněž je pro posouzení věci rozhodný zákon o vodovodech a kanalizacích ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023 [čl. LVII bod 1. zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona].
[27] Podle §256 odst. 1 z. o. k. je akcie cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.
[28] Podle §348 odst. 1 z. o. k. má akcionář právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu.
[29] Podle §407 odst. 1 písm. f) z. o. k. obsahuje pozvánka na valnou hromadu alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.
[30] Podle §421 odst. 2 písm. h) z. o. k. do působnosti valné hromady náleží rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.
[31] Podle §1 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.
[32] Podle §2 zákona o vodovodech a kanalizacích je vodovod provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování (první odstavec). Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace (druhý odstavec). Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie (devátý odstavec).
[33] Podle §8 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely (první odstavec). Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis (jedenáctý odstavec).
[34] Podle §13 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 448/2017 Sb. (dále jen „vyhláška“), je obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce, vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení, uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků, roční potřeba finančních prostředků a její krytí a doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií (první odstavec). Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce (druhý odstavec). Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle §36 odst. 5 zákona (čtvrtý odstavec).
[35] Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněného pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (odstavce [48] až [52] odůvodnění usnesení; dále též jen „R 9/2020“), které se týká rozhodování valné hromady akciové společnosti o rozdělení zisku, se podává, že:
1) I po 1. 1. 2014 platí, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře (srov. §256 odst. 1 z. o. k.); vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (§212 o. z.).
2) Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mohou být mimo jiné i ujednání obsažená ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti. Vydá-li např. společnost akcie, s nimiž není právo na podíl na zisku spojeno, nebude mezi akcionáře s těmito akciemi zisk rozdělován. Taktéž ujednají-li si akcionáři ve stanovách, že zisk mezi ně nebude v určené výši či po určitou dobu rozdělován, jde o důležitý důvod pro nerozdělení zisku.
3) Určují-li stanovy, že zisk či jeho část bude rozdělována mezi jiné osoby než akcionáře (např. mezi členy volených orgánů v podobě tzv. tantiém), je (zpravidla) takové ujednání důležitým důvodem pro to, aby tento zisk či jeho část nebyl rozdělen mezi akcionáře. Totéž platí, určují-li stanovy, že zisk či jeho část budou přidělovány do stanovami zřízeného fondu tvořeného ze zisku.
[36] V projednávané věci je společnost vlastnicí vodovodu a kanalizace ve smyslu §1 odst. 1 (resp. §2 odst. 1 a 2) zákona o vodovodech a kanalizacích. Jako takové jí tedy §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích ukládá povinnost zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu (ve smyslu §2 odst. 9 zákona o vodovodech a kanalizacích) a dokládat jejich použití pro tyto účely.
[37] K uvedené povinnosti vyplývající z §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích přijal Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1671/2022 (odstavce [47] až [55] odůvodnění usnesení), následující závěry:
1) Úpravou v §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích měl zákonodárce v úmyslu zdůraznit potřebu plynulého a bezpečného provozu vodovodů a kanalizací jako veřejného statku v širším smyslu tím, že vlastníkům vodovodů nebo kanalizací uložil veřejnoprávní povinnost „odkládat“ část finančních prostředků za účelem obnovy vodovodů nebo kanalizací.
2) Odvádí-li tedy k naplnění požadavku na tvorbu rezerv ve smyslu §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (ve znění zákona č. 275/2013 Sb.) vlastník vodovodu nebo kanalizace část zdrojů do účelově vázaného fondu, který lze použít výhradně na obnovu vodovodu nebo kanalizace, je takový postup v plném souladu s účelem požadavku na tvorbu rezerv ve smyslu §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích.
3) Je-li vlastníkem vodovodu nebo kanalizace akciová společnost, může být stanovení přesné výše, do níž má být tento účelově vázaný fond naplněn, či určení toho, jak velká část zdrojů do něj bude přidělována, obsaženo ve stanovách. Není-li tomu tak, určí se výše odvodu do tohoto fondu podle plánu financování obnovy zpracovaného podle §8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích. Plán financování obnovy sice zpracovává statutární orgán akciové společnosti, který tak – prostřednictvím předem stanovených a abstraktně formulovaných pravidel – bezprostředně ovlivňuje „zbytkovou“ část zisku potenciálně způsobilého k rozdělení mezi akcionáře. Obsah plánu financování obnovy však stanoví poměrně konkrétně a zevrubně §13 vyhlášky. Realizace plánu financování obnovy, jakož i to, že je tento plán vypracován podle vyhlášky, navíc podléhá dozoru orgánů veřejné správy, které za jeho porušení mohou ukládat veřejnoprávní sankce. Určuje-li se tedy výše odvodu do účelově vázaného fondu na obnovu vodovodů nebo kanalizací podle plánu financování obnovy (§8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích), nelze hovořit o tom, že by byla pravidla pro tvorbu účelově vázaného fondu tvořeného k naplnění požadavku §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích ponechána zcela na rozhodnutí představenstva (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. 27 Cdo 948/2022, odstavec [38] odůvodnění usnesení).
4) Odvádí-li pak akciová společnost, která je vlastnicí vodovodu nebo kanalizace, část zisku do účelově vázaného fondu vytvořeného k naplnění požadavku §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (podle pravidel určených ve stanovách či podle plánu financování obnovy vypracovaného v souladu s §8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích, resp. §13 vyhlášky), jde o důležitý důvod, který brání tomu, aby byla tato část zisku rozhodnutím valné hromady rozdělena mezi akcionáře.
5) Akcionáři, kteří vahou svých hlasů prosadí přijetí usnesení, jímž valná hromada rozhodne o přidělení části zisku do fondu vytvořeného v souladu s požadavky stanov, resp. §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích a plánu financování obnovy vodovodu nebo kanalizací, zásadně své hlasy nezneužívají.
[38] V poměrech projednávané věci zřídila dovolatelka účelově vázaný fond vodohospodářské infrastruktury právě za účelem naplňování požadavku tvorby finanční rezervy ve smyslu §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích. Výše odvodu do tohoto fondu je určena podle plánu financování obnovy zpracovaného podle §8 odst. 11 zákona o vodovodech a kanalizacích. Tento příděl do účelově vázaného fondu tak za uvedených podmínek splňuje výše citované závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1671/2022 a představuje důležitý důvod, který může bránit tomu, aby byla tato část zisku rozhodnutím valné hromady rozdělena mezi akcionáře.
[39] Obsahovala-li pozvánka na valnou hromadu společnosti jako zdůvodnění toho, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, poukaz na odvod do účelově vázaného fondu tvořeného k naplnění požadavku §8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích (resp. na zákonnou povinnost stanovenou tímto ustanovením), byly požadavky na zdůvodnění navrhovaného usnesení valné hromady formulované v R 9/2020 splněny (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1671/2022, odstavec [55] odůvodnění).
[40] Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené proto uzavírá, že řešení dovoláním otevřených otázek, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem. Jelikož dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud podle §243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. usnesení odvolacího soudu v příslušném rozsahu změnil.
[41] Jelikož druhá a třetí otázka, ohledně nichž bylo dovolání připuštěno, se týkají pouze té části rozhodnutí odvolacího soudu, v níž bylo rozhodnuto o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o převedení zisku za rok 2019 v částce 18.348.000 Kč do fondu vodohospodářské infrastruktury, Nejvyšší soud dovolání ve zbývajícím rozsahu (v němž bylo odvolacím soudem rozhodnuto o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o převedení zisku za rok 2019 v částce 300.000 Kč do sociálního fondu) odmítl jako nepřípustné podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
[42] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a 2 a §142 odst. 3 o. s. ř., když dovolatelka byla ve věci neúspěšná v poměrně nepatrné části, a proto jí vůči navrhovateli náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady dovolatelky sestávají (podle obsahu spisu) z odměny jejího zástupce za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé ze dne 12. 2. 2021, ze dne 18. 5. 2022, ze dne 7. 9. 2022, ze dne 9. 1. 2023 a ze dne 17. 5. 2023 a účast na jednání soudu konaném ve dnech 19. 5. 2022 a 20. 2. 2023) podle §7 bodu 5., §9 odst. 4 písm. c) a §11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), každý ve výši 3.100 Kč, a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 2.400 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 5.712 Kč podle §137 odst. 3 o. s. ř. a se zaplaceným soudním poplatkem za dovolání ve výši 14.000 Kč tak celkové náklady dovolatelky činí 46.912 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 27. 3. 2024
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu