ECLI:CZ:NS:2024:29.CDO.164.2024.1
sp. zn. 29 Cdo 164/2024-430
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce V. J. B. , zastoupeného Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem v Praze, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, proti žalované Mgr. Ing. Petře Hýskové , se sídlem v Praze 2, Tyršova 1835/13, PSČ 120 00, jako insolvenční správkyni dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s., identifikační číslo osoby 46711201, zastoupené Mgr. Petrem Řehákem, advokátem, se sídlem v Praze, Domažlická 1256/1, PSČ 130 00, o zaplacení částky 855.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 156/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2023, č. j. 39 Co 136/2023-392, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou ze dne 10. července 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 855.000 Kč z titulu odměny za výkon funkce člena statutárního orgánu dlužníka (v období od ledna 2019 do června 2019) a sjednaných bonusů (za období od dubna 2018 do března 2019).
2. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 15. září 2022, č. j. 14 C 156/2019-362, žalobu zamítl (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání oba účastníci řízení.
4. Usnesením ze dne 22. února 2023, č. j. 14 C 156/2019-382, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 42.750 Kč. Současně jej poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Usnesení bylo právnímu zástupci žalobce doručeno (prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky) dne 1. března 2023 (č. l. 381). Žalobce soudní poplatek zaplatil bezhotovostním převodem, přičemž na účet soudu prvního stupně byla částka odpovídající soudnímu poplatku připsána dne 17. března 2023 (č. l. 383).
5. Usnesením ze dne 22. března 2023, č. j. 14 C 156/2019-384, soud prvního stupně řízení o odvolání žalobce zastavil (bod I. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o odvolání žalobce (bod II. výroku) a že se žalobci po právní moci usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 42.750 Kč (bod III. výroku).
6. Přitom zdůraznil, že patnáctidenní lhůta k zaplacení soudního poplatku za odvolání (určená výzvou ze dne 22. února 2023) uplynula 16. března 2023, žalobce však vyměřený soudní poplatek zaplatil až 17. března 2023. Jelikož soud nemohl k zaplacení soudního poplatku, k němuž došlo až po marném uplynutí stanovené lhůty, přihlížet, postupoval podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a řízení o odvolání žalobce zastavil.
7. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. května 2023, č. j. 39 Co 136/2023-392, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
8. Odvolací soud – odkazuje na ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a na (blíže konkretizovanou) judikaturu Ústavního soudu – uzavřel, že soud prvního stupně nepochybil, když řízení pro nezaplacení soudního poplatku za podané odvolaní zastavil. Z obsahu spisu se podle odvolacího soudu podává, že žalobce byl soudem prvního stupně náležitě poučen o následcích nesplnění výzvy ze dne 22. února 2022, přičemž předmětná výzva byla žalobci (respektive jeho právnímu zástupci) doručena do datové schránky dne 1. března 2023. Ze záznamu o složení (č. l. 383), jakož i sdělení účtárny soudu prvního stupně (č. l. 389) pak vyplývá, že soudní poplatek byl na účet soudu prvního stupně připsán až dne 17. března 2023 (tedy den po uplynutí soudem určené lhůty).
9. Argumentaci žalobce, podle níž byla lhůta k zaplacení soudního poplatku zachována, neboť žalobcův zástupce zadal příkaz k úhradě soudního poplatku dne 16. března 2023, tedy poslední den soudem určené lhůty, odvolací soud nepřisvědčil. Z konstantní judikatury Ústavního soudu (usnesení ze dne 3. června 2019, sp. zn. III. ÚS 1348/19, a ze dne 29. dubna 2020, sp. zn. III. ÚS 4094/19) totiž plyne, že za den úhrady soudního poplatku je považován den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, nikoliv den, kdy dal plátce peněžnímu ústavu pokyn k provedení platby .
10. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též jen „o. s. ř.“) argumentem, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení právní otázky, která „má být dovolacím soudem posouzena jinak“. Dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
11. Dovolatel poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19, z něhož se podává závěr, že lze-li otázku včasnosti zaplacení soudního poplatku vyslovit dvojím způsobem, je třeba zvolit takový způsob výkladu, který méně znesnadňuje přístup ke spravedlnosti. Dle dovolatele projednávaná věc „spadá přesně“ pod takovou „množinu případů“ a Nejvyšší soud by ji proto měl posoudit tak, aby dovolatel nebyl zkrácen v přístupu ke spravedlnosti.
12. Nejvyšší soud dovolání, jež mohlo být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
13. Učinil tak proto, že dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř.
14. Napadené usnesení (co do závěru, kdy je možné považovat poplatkovou povinnost za splněnou) je zcela s souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu , z níž plyne, že poplatková povinnost účastníka řízení v případě úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu (který může být uskutečněn bankovním převodem nebo prostřednictvím poštovní poukázky) je splněna dnem připsání platby na účet soudu, kdy je postavena najisto faktická dispozice soudu s poukázanou částkou a je bez jakýchkoli pochybností potvrzeno, že účastník řízení skutečně poplatek v souladu s pokyny soudu zaplatil. K tomu srov. v judikatuře Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 30. listopadu 2021, sp. zn. 21 Cdo 1958/2021, uveřejněné pod číslem 76/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení ze dne 25. října 2022, sp. zn. 29 Cdo 403/2021, v judikatuře Ústavního soudu pak např. důvody nálezu ze dne 30. března 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, uveřejněného pod číslem 193/2021 Sb.
15. K dalším otázkám, souvisejícím s problematikou (ne)uhrazení soudního poplatku (nad rámec výše uvedeného) srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2023, sen. zn. 29 ICdo 84/2023, a ze dne 28. února 2022, sen. zn. 29 NSČR 68/2020 (včetně judikatury zde dále citované).
16. Důvod přikročit ke změně takto ustavených judikaturních závěrů, s nimiž je napadené rozhodnutí v souladu, Nejvyšší soud neshledal ani v argumentech obsažených v podaném dovolání. Dovolatelem citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2025/19 (v němž se Ústavní soud zabýval úhradou soudního poplatku prostřednictvím kolkových známek) se pak výše uvedeným závěrům nikterak nepříčí (k tomu srov. též bod 36. nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/20).
17. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
18. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 2. 2024
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu