ECLI:CZ:NS:2024:29.ND.83.2024.1
sp. zn. 29 Nd 83/2024-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka
a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Damata a. s. , se sídlem v Praze 3, Husitská 344/63, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 09801626, zastoupeného Mgr. Šimonou Maškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 9, Boušova 792/25, PSČ 190 14, proti žalovanému M. G. P. , zastoupeného opatrovníkem Mgr. Pavlem Otipkou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poštovní 1794/17, PSČ 702 00, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 94/2022, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 94/2022 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 6. listopadu 2021 se žalobce (Damata a. s.) domáhá po žalovaném (M. G. P.) zaplacení částky 66 383,99 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o vydání kreditní karty č. XY ze dne 22. listopadu 2018, kterou žalovaný uzavřel s původním věřitelem (Raiffeisenbank a. s.).
2. Podáním datovaným 9. listopadu 2023 žalobce navrhl, aby věc byla přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Návrh odůvodnil tím, že podle jeho názoru je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 4, neboť podle čl. 7 odst. 1 písm. b/ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel Ibis“), jsou k projednání žaloby příslušné soudy místa, kde byl nebo měl být závazek ze smlouvy splněn, respektive kde byly služby poskytnuty. Poskytnutí úvěru je poskytnutím služeb ve smyslu uvedeného ustanovení.
3. Žalovaný se k návrhu na přikázání věci nevyjádřil.
4. Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
5. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený okresnímu soudu, u něhož je věc vedena, i obvodnímu soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
6. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
7. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. Zároveň platí, že institut delegace vhodné nemůže sloužit k tomu, aby účastníci dosáhli „nápravy“ podle jejich názoru nesprávného rozhodnutí, jímž byla vyřešena otázka místní příslušnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. 29 Nd 346/2007).
9. Okolnosti, které uvádí žalobce ve svém návrhu, směřují výlučně k vyřešení otázky místní příslušnosti soudu (žalobce má za místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 4) a nejsou tak právně významné pro přikázání tomuto soudu z důvodu vhodnosti. Delegace vhodná a místní příslušnost soudu jsou dva rozdílné procesní instituty, které nelze zaměňovat. Jinak řečeno, rozhodnutí o postoupení věci soudu z důvodu jeho místní příslušnosti nelze nahrazovat ani obcházet institutem delegace vhodné.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 2. 2024
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu