ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.12.2024.1
MSPH 59 INS 11618/2014
sp. zn. 29 NSČR 12/2024-B-280
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka Czech Accounting Services s. r. o., v likvidaci , se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25657631, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 59 INS 11618/2014, o návrhu T. K. , na vyloučení soudkyně Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Kamila Balounová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. 6 VSPH 1368/2023.
Odůvodnění:
1. V insolvenční věci dlužníka Czech Accounting Services s. r. o., v likvidaci, vedené Městským soudem v Praze (dále jen „insolvenční soud“) pod sp. zn. MSPH 59 INS 11618/2014, projednává Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený námitku podjatosti soudkyně insolvenčního soudu JUDr. Zuzany Svobodové (dále jen „Z. S.“), kterou vznesl T. K. (dále jen „T. K.“) podáním datovaným 20. listopadu 2023 (B-263).
2. Podáním datovaným 27. prosince 2023 (B-274), doplněným podáním ze dne 17. ledna 2024 (B-276), T. K. vznesl námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Kamily Balounové (dále jen „K. B.“), která má podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze (ve věci vedené pod sen. zn. 6 VSPH 1368/2023) jako členka senátu rozhodnout o námitce podjatosti soudkyně Z. S.
3. Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně K. B., spatřuje T. K. v tom, že:
[1] Soudkyně K. B. již jednou poškodila svým „protiprávním jednáním“ T. K. a způsobila mu újmu na jeho právech věřitele v insolvenčním řízení dlužníka, když v minulosti projednávala (jako předsedkyně senátu) jeho odvolání proti rozhodnutí vydanému soudkyní Z. S. v řízení o určení pořadí pohledávky T. K. za dlužníkem [vedeném podle §203 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)], přičemž svým potvrzujícím rozhodnutím „schválila protiprávní jednání“ soudkyně Z. S. V této souvislosti T. K. zdůrazňuje, že důvody pochybností o nepodjatosti K. B. nespatřuje v prostém postupu soudkyně K. B. v jiné věci, ale v jejím nepřátelském poměru k jeho osobě, jenž se projevil jejím protiprávním jednáním ve výše označeném řízení, jež lze kvalifikovat jako zneužití pravomoci úřední osoby (soudkyně) podle §329 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“).
Jedná-li totiž soudce v rozporu s kogentními ustanoveními zákona, dříve vydanými rozsudky, se zásadami insolvenčního řízení, výsledky přezkumného jednání konaného v insolvenční věci dlužníka, jakož i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, nejde o „právní názor“ soudce, ale o zneužití pravomoci úřední osoby ve smyslu §329 trestního zákoníku. Dále T. K. obsáhle odůvodňuje svůj závěr o nezákonnosti dříve vydaného rozhodnutí soudkyně Z. S.
(v řízení o určení pořadí pohledávky T. K. za dlužníkem podle §203 insolvenčního zákona), rozhodnutí soudkyně K. B. (o odvolání T. K.) a na ně navazujících odmítavých rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (v řízení o dovolání a ústavní stížnosti T. K.).
[2] Soudkyně K. B. již jednou rozhodovala o námitce podjatosti Z. S., kterou vznesl (byť pro odlišné důvody) T. K. Ačkoli nejde přímo o situaci, kdy by měl o námitce podjatosti rozhodovat soudce, který věc projednával nebo rozhodoval u soudu nižšího stupně, přesto „jde o naplnění účelu a smyslu“ ustanovení §14 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Soudkyně K. B. se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřila dne 22. ledna 2024 tak, že k účastníkům řízení, jejich zástupcům, k věci, ani k Z. S. žádný vztah nemá.
5. Podle ustanovení §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné
pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
8. V intencích takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že shora popsaná tvrzení T. K. nevypovídají (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoliv „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudkyně K. B. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, nebo důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně K. B., která nemá (jak vyplývá z jejího vyjádření) k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný, z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný, vztah, který by mohl představovat důvod k jejímu vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Z ničeho nelze usuzovat ani na T. K. tvrzený „nepřátelský poměr“ soudkyně K. B. k jeho osobě.
10. Argumentace T. K., jejímž prostřednictvím zpochybňuje způsob, jakým soudkyně K. B. postupovala (rozhodovala) v jiných věcech [v řízení o určení pořadí pohledávky T. K. za dlužníkem podle §203 insolvenčního zákona a v (jiném) řízení o námitce podjatosti soudkyně Z. S. podané T. K.], pak (bez dalšího) není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (k tomu srov. §14 odst. 4 o. s. ř.).
11. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označená soudkyně Vrchního soudu v Praze není vyloučena z projednávání a rozhodování označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud (Nejvyšší soud) o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 2. 2024
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu