ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.36.2024.1
KSBR 40 INS 25064/2016
sp. zn. 29 NSČR 36/2024-B-158
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice P. L. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 25064/2016, o odměně insolvenčního správce, o návrhu dlužnice na vyloučení soudce, takto:
Soudce Vrchního soudu v Olomouci Mgr. Martin Hejda není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSBR 40 INS 25064/2016,
1 VSOL 63/2024.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. KSBR 40 INS 25064/2016, 1 VSOL 63/2024, má Vrchní soud v Olomouci rozhodovat (jako odvolací soud) o odvolání (původního) insolvenčního správce (INS-SPRÁVCE v. o. s.) proti usnesení ze dne 11. ledna 2024, č. j. KSBR 40 INS 25064/2016-B-149, jímž Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) určil odměnu (původního) insolvenčního správce a současného insolvenčního správce (Mgr. Tomáše Gartšíka). Předsedou senátu 1 VSOL je Mgr. Martin Hejda (dále jen „M. H.“).
Podáním datovaným 9. července 2020 [výslovně určeným do insolvenčního řízení dlužnice (B-117)] vznesla dlužnice námitku podjatosti M. H., ve které uvedla, že:
1) Vznesla námitku podjatosti Mgr. Pavly Mozgové, o které „rozhoduje“ M. H.
2) M. H. rozhodoval jako samosoudce v řízení vedeném u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 1331/2005, v němž dlužnice vystupovala jako žalovaná, přičemž „celé řízení se neslo v duchu antipatie proti žalované straně“. V tomto řízení vydal M. H. rozsudek v neprospěch žalované (dlužnice), který odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně zpět z důvodu nedostatečného dokazování a nesprávně posouzeného skutkového stavu věci.
2) M. H. je bývalým kolegou Mgr. Pavly Mozgové, která je soudkyní insolvenčního soudu a rozhoduje v insolvenčním řízení žalobkyně. Oba jmenovaní byli blízkými kolegy, působili na stejném pracovišti a společně se účastnili školení, porad a seminářů.
O této námitce rozhodl [v incidenčním sporu vedeném insolvenčním soudem v rámci insolvenčního řízení dlužnice pod sp. zn. 74 (71) ICm 370/2020] Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. prosince 2021, sen. zn. 29 ICdo 135/2021, tak, že M. H. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí (označené) věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 74 (71) ICm 370/2020, 11 VSOL 343/2021 (KSBR 40 INS 25064/2016).
Za stavu, kdy dlužnice setrvala na vznesené námitce vyloučení M. H. (i) v dalším průběhu insolvenčního řízení (nijak nereagovala na usnesení ze dne 16. února 2024, č. j. KSBR 40 INS 25064/2016, 1 VSOL 63/2024-B-153), předložil Vrchní soud v Olomouci věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ustanovení §15b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.).
M. H. ve vyjádření k námitce podjatosti (ze dne 19. března 2024) uvedl, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemá „žádný poměr“; soudkyně Mgr. Pavla Mozgová byla do 30. června 2017 jeho kolegyní „na insolvenčním úseku“ insolvenčního soudu.
Nejvyšší soud i v poměrech této věci zcela setrvává na závěrech, které formuloval v usnesení sen. zn. 29 ICdo 135/2021, a podle nichž:
a) S přihlédnutím k dikci ustanovení §14 o. s. ř. a k jeho ustálenému výkladu podávanému soudní praxí [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/2015“)] nevypovídá žádné z tvrzení dlužnice uplatněných ve výše označeném podání o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti M. H.
b) Spatřuje-li dlužnice důvod k vyloučení M. H. z projednávání věci v jeho procesním postupu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 1331/2005, jde typově o ty okolnosti, jež zákon z okruhu způsobilých námitek podjatosti výslovně vylučuje (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.). K tomu obdobně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sen. zn. 29 NSČR 52/2012.
c) Důvod k vyloučení M. H. z projednávání a rozhodnutí předmětné věci se nepodává ani z obecného tvrzení dlužnice, že je bývalým blízkým kolegou soudkyně Mgr. Pavly Mozgové, jež rozhoduje v insolvenčním řízení dlužnice. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se totiž ustálila v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011, nebo důvody R 20/2015.
Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), rozhodl, že M. H. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2024
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu