ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.83.2023.1
KSOS 40 INS 1551/2008
sp. zn. 29 NSČR 83/2023-B-210
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka KUBDAT Software, s. r. o. „v likvidaci“ , se sídlem se sídlem v Ostravě, Volgogradská 74, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 25351036, zastoupeného JUDr. Kateřinou Martínkovou, LL.M., MBA, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS 1551/2008, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. srpna 2022, č. j. KSOS 40 INS 1551/2008, 3 VSOL 314/2022-B-122, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 28. dubna 2022, č. j. KSOS 40 INS 1551/2008-B-99, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) schválil konečnou zprávu ze dne 2. června 2021, doručenou insolvenčnímu soudu téhož dne (bod I. výroku), schválil odměnu insolvenčních správců ve výši 54 450 Kč a rozhodl o rozdělení odměny mezi insolvenčního správce Mgr. Petra Poločka (dále též jen „P. P.“ nebo „insolvenční správce“) a odvolaného insolvenčního správce Mgr. Tomáše Gureckého (dále jen „T. G.“ nebo „odvolaný insolvenční správce“) [bod II. výroku], a přiznal odvolanému insolvenčnímu správci náhradu hotových výdajů (bod III. výroku) .
2. Insolvenční soud vyšel z toho, že:
[1] Insolvenčním návrhem došlým insolvenčnímu soudu dne 17. dubna 2008 bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka (KUBDAT Software, s. r. o. „v likvidaci“).
[2] Usnesením ze dne 9. června 2008, č. j. KSOS 40 (38) INS 1551/2008-A-13, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil T. G. a na majetek dlužníka prohlásil konkurs.
[3] Na první schůzi věřitelů konané dne 11. srpna 2008 byl T. G. odvolán z funkce insolvenčního správce a na návrh věřitele č. 2 L. K. byl do funkce ustanoven P. P. Rozhodnutí schůze věřitelů insolvenční soud potvrdil usnesením ze dne 11. srpna 2008 (B-14).
[4] Do soupisu majetkové podstaty ze dne 25. července 2008 (B-8) byl sepsán právní systém „zákony na PC“ [dle odborného vyjádření ze dne 7. června 2006 (A-1; příloha k insolvenčnímu návrhu) neprodejný]. Movité věci, nemovitosti, finanční hotovost či jiné majetkové hodnoty nebyly dohledány. Insolvenční soud usnesením ze dne 13. května 2009 (B-29) udělil insolvenčnímu správci souhlas s vynětím hmotného majetku (právního systému „zákony na PC“) z majetkové podstaty.
[5] Insolvenční správce předložil konečnou zprávu již 4. září 2015, kdy stav příjmů majetkové podstaty činil celkem částku 228 773,23 Kč. Proti této konečné zprávě brojil věřitel č. 2 podáním došlým 6. září 2015. Tvrdil, že dlužník jako žalobce vede řadu civilních sporů, které nejsou pravomocně skončeny a brání tak ukončení insolvenčního řízení dlužníka. Na základě těchto zjištění insolvenční soud sdělil dne 18. listopadu 2015 (B-53) insolvenčnímu správci, že konečnou zprávu prozatím projednávat nebude a vyzval ho k předložení další zprávy o jeho činnosti ve lhůtě tří měsíců.
[6] Po skončení všech sporů majících zásadní vliv na průběh insolvenčního řízení dlužníka a po zpeněžení majetku v majetkové podstatě dlužníka přistoupil insolvenční správce opětovně k vyhotovení konečné zprávy, která byla předložena insolvenčnímu soudu dne 8. ledna 2021 (B-61). K výzvě insolvenčního soudu insolvenční správce předložil opravenou konečnou zprávu dne 2. června 2021 (B-67) [dále jen „konečná zpráva“]. Dne 11. června 2021 byla zveřejněna vyhláška s konečnou zprávou (B-68) s upozorněním, že účastníci řízení mohou podat u insolvenčního soudu námitky proti konečné zprávě ve lhůtě 15 dnů.
[7] Podáním došlým soudu dne 28. června 2021 (B-69) podal věřitel č. 2 námitky proti konečné zprávě.
[8] Insolvenční soud nařídil jednání k projednání konečné zprávy a k projednání námitek, ke kterému předvolal dlužníka, insolvenčního správce a věřitele č. 2. Na jednání konaném dne 21. dubna 2022 věřitel č. 2 setrval na svých námitkách.
3. Insolvenční soud – cituje §304 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – neshledal námitky věřitele č. 2 proti konečné zprávě důvodnými; proto konečnou zprávu v předloženém znění schválil, a to včetně vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, když neshledal důvody pro snížení odměny insolvenčních správců činných v daném insolvenčním řízení.
4. K odvolání věřitele č. 2 Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
5. Odvolací soud, cituje §302, §303 odst. 1, §304 odst. 4 a §305 insolvenčního zákona, shledal věcně správným závěr insolvenčního soudu, podle něhož nejsou námitky věřitele č. 2 proti konečné zprávě opodstatněné, schválení konečné zprávy nebrání důvody uvedené v §302 odst. 1 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona a konečná zpráva má všechny předepsané náležitosti podle §302 odst. 2 insolvenčního zákona. Současně odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční soud nepochybil ani tím, že schválil odměnu insolvenčních správců činných v daném insolvenčním řízení jak co do výše, tak co do poměru rozdělení odměny mezi oba správce.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jež má za přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pro zodpovězení otázek dovolacím soudem dosud neřešených, uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř., tj. nesprávné právní posouzení věci, a navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
7. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
8. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání.
9. S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka je pro další úvahy Nejvyššího soudu (i v rovině přípustnosti dovolání) rozhodný výklad níže uvedených ustanovení insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019. Srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
§304
(…)
(4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že
a/ schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné,
b/ nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah,
c/ odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.
(5) Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání.
(6) Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.
10. V posuzované věci oba soudy vyšly z toho, že dlužník proti konečné zprávě nevznesl žádné námitky (ty byly podány pouze věřitelem č. 2). Přitom podle §304 odst. 6 věty druhé insolvenčního zákona může odvolání proti rozhodnutí o schválení konečné zprávy podat insolvenční správce a dále již jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno. Dlužník, který nepodá námitky proti konečné zprávě, tak není ve smyslu §304 odst. 6 insolvenčního zákona osobou oprávněnou k podání odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud tuto konečnou zprávu (beze změn) schválil. Není-li dlužník oprávněn brojit proti usnesení o schválení konečné zprávy podáním řádného opravného prostředku, nemůže následně [bude-li k odvolání k tomu oprávněné (jiné osoby) odvolacím soudem usnesení o schválení konečné zprávy potvrzeno] podat proti rozhodnutí odvolacího soudu ani mimořádný opravný prostředek (dovolání). Takové dovolání není subjektivně přípustné. K tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2020, sen. zn. 29 NSČR 3/2019.
11. Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu proto Nejvyšší soud odmítl jako subjektivně nepřípustné podle §243c odst. 1 a 3 věty první ve spojení s §218 písm. b/ o. s. ř.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 2. 2024
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu