ECLI:CZ:NS:2024:3.TDO.1130.2023.1
sp. zn. 3 Tdo 1130/2023-253
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 1. 2024 o dovolání, které podala obviněná T. H. L. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 6. 2023, č. j. 5 To 441/2022-188, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 5 T 106/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné T. H. L. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 10. 2. 2022, č. j. 5 T 106/2021-78 , byla obviněná T. H. L. (dále jen „obviněná“) uznána vinnou přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“). Uvedeného přečinu se dopustila tím, že:
dne 29. 11. 2021 v době od 11:51 hod. do 16:33 hod. v XY, okres XY, v ulici XY č. p. XY, během šesti návštěv prodejny T. S. Č. vzala nejméně 42 kusů krému Corega à 94,90 Kč, 12 kusů zubní pasty Elmex à 59,90 Kč, 10 kusů zubních kartáčků Curaprox à 119,90 Kč, 30 kusů deodorantů Old Spice à 129,90 Kč, 6 kusů antiperspirantů Rexona 49,90 Kč, 5 kusů čokolády Milka Toffee à 49,90 Kč, 5 kusů čokolády Milka Oreo à 49,90 Kč, 5 kusů čokolády Milka Triolade à 49,90 Kč, 10 kusů čokolády Excellence 100% kakaa à 64,90 Kč, 10 kusů čokolády Lindt Excellence 85% kakaa à 49,90 Kč, 10 kusů čokolády Lindt Excellence 90% kakaa à 54,90 Kč, 6 kusů čokolád Merci marcipán à 54,90 Kč, 4 kusy čokolád Merci Milk à 54,90 Kč a 4 kusů čokolád Merci Almond à 54,90 Kč, kdy toto zboží si postupně vložila do svých zavazadel, s nimiž prošla pokladnami bez zaplacení, čímž společnosti T. S. Č., a. s. způsobila škodu ve výši 13 314,10 Kč,
a tohoto jednání se dopustila poté, co byla rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 31. 3. 2021, č. j. 32 T 2/2020-151, jenž nabyl právní moci téhož dne, uznána vinnou přečinem krádeže podle §205 odstavce 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, za který a sbíhající se trestné činy, jimiž byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 2. 2021, č. j. 5 T 111/2020-331, jí byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, z jehož výkonu byla podmíněně propuštěna usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodu ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. 12 PP 102/2021, se stanovením zkušební doby v trvání 30 měsíců a vyslovením dohledu.
2. Za uvedený přečin byla obviněná podle §205 odst. 2 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Obviněné byla podle §228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) uložena povinnost zaplatit společnosti T. S. Č., a. s. částku 13 314,10 Kč na náhradě škody. Se zbytkem nároku byla poškozená společnost odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podala obviněná odvolání. O odvolání rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 6. 2023, č. j. 5 To 441/2022-188, tak, že odvolání obviněné podle §256 tr. ř. zamítl .
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím své obhájkyně dovolání , které opřela o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Obviněná (bez dalších podrobností) namítá, že v době spáchání skutku nebyla pro nepříčetnost trestně odpovědná. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil.
5. Dovolání obviněné bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“). Ta nejprve shrnula dosavadní průběh řízení a dovolací argumentaci obviněné a poté se vyjádřila k jednotlivým dovolacím námitkám.
6. Státní zástupkyně se ztotožňuje s názorem odvolacího soudu, který se s námitkou obviněné ohledně její nepříčetnosti vypořádal. Státní zástupkyně shrnula závěry znaleckých posudků, které byly k posouzení příčetnosti obviněné zpracovány, a uzavřela, že závěr o nepříčetnosti obviněné nebyl provedenými znaleckými posudky prokázán.
7. Meritorní rozhodnutí v této věci není podle státní zástupkyně zatíženo vadou, kterou by bylo nutno a možno napravit cestou dovolání, přičemž deklarovaný důvod dovolání naplněn nebyl. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože je zjevně neopodstatněné. Souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání, a to i pro případ jiného než navrženého rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
9. Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.). Se značnou mírou benevolence lze konstatovat, že dovolání splňuje i požadavky na obsahové náležitosti dovolání uvedené v §265f tr. ř.
10. Z hlediska přípustnosti dovolání Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněné směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je v obecné rovině dovolání přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.]. Současně však Nejvyšší soud nemohl přehlédnout, že obviněná v řízení před nalézacím soudem prohlásila svou vinu a souhlasila s právní kvalifikací svého jednání. Soud toto její prohlášení viny ve smyslu §206c odst. 4 tr. ř. přijal. Podle §206c odst. 7 tr. ř. skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem. Proti výroku o vině tak obviněná nemohla úspěšně brojit ani řádným opravným prostředkem (odvoláním), natož pak opravným prostředkem mimořádným (dovolání).
11. O přípustnosti dovolání by snad bylo možno uvažovat tehdy, pokud by obviněná namítala, že pro svůj psychický stav nebyla ani přes poučení schopna pochopit následky spojené s prohlášením viny. Takovou námitku však dovolání obviněné neobsahuje – obviněná pouze tvrdí, že byla nepříčetná (z důvodu údajné kleptomanie) v době spáchání činu. Svou způsobilost rozumět účelu trestného řízení a chápat důsledky prohlášení viny obviněná nijak nezpochybňuje a pochybnosti tohoto charakteru nevyplývají ani z obsahu spisu.
12. Přípustnost dovolání proti výroku o vině nezakládá ani okolnost, že odvolací soud se v odůvodnění napadeného usnesení vyjádřil i k námitce obviněné týkající se její údajné nepříčetnosti – tedy k námitce směřující spíše proti výroku o vině, než proti výroku o trestu, ačkoliv právě významem otázky příčetnosti i pro výrok o trestu odvolací soud poněkud zjednodušeně argumentoval, když se rozhodl ve svém usnesení i k otázce příčetnosti obviněné vyjádřit. Ovšem i kdyby se odvolací soud otázkou příčetnosti obviněné v době spáchání činu zabýval zcela nadbytečně (nad rámec rozsahu, v němž byl oprávněn a povinen rozsudek nalézacího soudu přezkoumat), nečiní to dovolání obviněné proti výroku o vině přípustným. Nikdo totiž nemůže mít víc práv, než mu zákon přiznává (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 11 Tdo 286/2020).
13. Nejvyšší soud proto uzavírá, že dovolání obviněné proti výroku o vině je z důvodu přijatého prohlášení viny nepřípustné . Nejvyšší soud se tak dovoláním obviněné zabýval pouze z hlediska ostatních výroků, tedy zejména z pohledu výroku o trestu .
14. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnou naplňují jí uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
15. Obviněná v podaném dovolání uplatnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ten je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
16. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem-advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
17. Na podkladě obviněnou uplatněného dovolacího důvodu a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení konkrétní dovolací argumentace obviněné.
IV.
Důvodnost dovolání
18. Nejvyšší soud z podaného dovolání zjistil, že dovolání obviněné obsahuje pouze jedinou dovolací námitku, kdy obviněná bez jakýchkoliv dalších podrobností namítá, že v době spáchání činu nebyla pro nepříčetnost trestně odpovědná.
19. Pokud obviněná namítala, že „v době spáchání činu nebyla pro nepříčetnost trestně odpovědná“ , je zřejmé, že tato její argumentace směřuje výlučně proti výroku o vině, tedy proti výroku, proti němuž je v projednávané věci dovolání nepřípustné (jak již bylo uvedeno výše v bodě 13. tohoto usnesení). Nepříčetnost, upravená v ustanovení §26 tr. zákoníku, je vedle požadavku na věk pachatele (§25 tr. zákoníku) a nutnosti naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy a jeho trestnosti (§22 odst. 1 tr. zákoníku) jednou z podmínek trestní odpovědnosti.
20. Otázku příčetnosti (nikoli však ne příčetnosti) je za určitých podmínek nutno vážit i z hlediska ukládání zákonného a přiměřeného trestu při stanovení jeho druhu a výměry, a to zohledněním dokazováním zjištěné zmenšené příčetnosti pachatele ve smyslu §27 tr. zákoníku. Zmenšená příčetnost pachatele pak může vést k uložení mírnějšího trestu podle §40 tr. zákoníku či k upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence podle §47 tr. zákoníku.
21. Jakkoliv jsou otázky příčetnosti , tak i otázka zmenšené příčetnosti, otázkami právními, které by bylo možné zkoumat v rámci obviněnou uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., je nutno poukázat na to, že zmenšená příčetnost nebyla obviněnou namítána ani v odvolání, a není namítána ani nyní v dovolání, natož aby byla odpovídajícím způsobem vyargumentována tak, jak to žádá ustanovení §265f odst. 1 tr. ř.
22. Zmenšená příčetnost obviněné přitom nevyplývá ani z provedeného dokazování. Z toho naopak vyplynulo, že rozpoznávací a ovládací schopnosti obviněné byly v době činu plně zachovalé, maximálně snad nepodstatně snížené. Znalecké posudky MUDr. Melichara, MUDr. Filipovského a MUDr. Marka byly překonány následně zpracovanými znaleckými posudky MUDr. Kubeje a MUDr. Křepely. Konečně i MUDr. Marek po opětovném vyšetření obviněné sám svůj původní závěr změnil s tím, že obviněná duševní chorobou (kleptomanií) netrpí a tuto pouze předstírá.
23. Nejvyšší soud proto může obiter dictum podotknout, že z posledně uvedeného důvodu by dovolání obviněné nemohlo být úspěšné ani proti výroku o vině, pokud by tento výrok byl přezkoumáván na základě námitky nepříčetnosti obviněné, i kdyby bylo dovolání v tomto směru přípustné.
24. Nejvyšší soud tak uzavírá, že dovolání obviněné je dílem nepřípustné. V přípustné části sice bylo se značnou mírou benevolence možné podřadit námitku obviněné pod uplatněný dovolací důvod, Nejvyšší soud ji však shledal zjevně neopodstatněnou.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
25. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněné rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
26. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. 1. 2024
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu