ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.333.2024.1
sp. zn. 30 Cdo 333/2024-272
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce V. P. , zastoupeného Mgr. Jiřím Jaruškem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Radniční 489/7, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 5 492 067,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 C 158/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 9. 2023, č. j. 8 Co 685/2023-244, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se domáhal náhrady škody ve výši 492 067,79 Kč s příslušenstvím a náhrady nemajetkové újmy ve výši 5 000 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla být způsobena nezákonným trestním stíháním zahájeným usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství Jihočeského kraje, Územního odboru České Budějovice ze dne 10. 8. 2018, č. j. KRPC-95877-28/TČ-2018-020181, pro podezření ze spáchání zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 4. 2020, č. j. 2 T 155/2018-695, který nabyl právní moci dne 17. 6. 2020, byl žalobce ve smyslu §226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby z uvedených trestných činů. Žalobce byl obžalován ze skutku spočívajícího v tom, že jako soudní znalec se specializací ceny a odhady nemovitostí vypracoval a předal objednateli písemný znalecký posudek se stanovením hodnoty směňovaných pozemků ve výši rozdílu jejich hodnoty odpovídajícího částce 705 250 Kč ve prospěch objednatele statutárního města České Budějovice, podle obžaloby však měl být správně stanoven rozdíl hodnoty pozemků určených ke směně ve výši nejméně 5 881 110 Kč ve prospěch objednatele. Tato hodnota vyplývala ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem Česká znalecká, a.s. Podle obžaloby tedy žalobce jako znalec podal neúplný znalecký posudek a způsobil takovým činem značnou škodu, podle znění trestního zákoníku účinného ke dni podání obžaloby byla trestní sazba za tento trestný čin (zvlášť závažný zločin) 2 až 10 let odnětí svobody. V průběhu trestního řízení bylo revizním a poté superrevizním posudkem zpracovaným znaleckým ústavem Vysoké školy ekonomické v Praze, Institutem oceňování majetku, shledáno, že znalecký posudek žalobce není neúplný, nepravdivý ani hrubě zkreslený a žalobce byl obžaloby zproštěn. V rámci předběžného projednání nároku žalovaná konstatovala nezákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání, za jehož vydání se žalobci omluvila.
2. Okresní soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 21. 3. 2023, č. j. 12 C 158/2021-198, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 368 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 17. 6. 2021 do zaplacení (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 210 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 17. 6. 2021 do zaplacení (výrok II), žalobu zamítl co do částky 124 067,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 17. 6. 2021 do zaplacení představující náhradu škody a co do částky 4 790 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 17. 6. 2021 do zaplacení představující zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (výrok III), a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 121 044 Kč k rukám právního zástupce žalobce (výrok IV).
3. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 107 265,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 17. 6. 2021 do zaplacení potvrdil, v části výroku I o zaplacení dalších 1 391,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 17. 6. 2021 do zaplacení jej změnil tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok I rozsudku odvolacího soudu), dále rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 259 343,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 17. 6. 2012 (správně „17. 6. 2021“ - pozn. dovolacího soudu) do zaplacení, a ve výroku IV o nákladech řízení, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu), dále ve výroku II o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 210 000 Kč s „úrokem 8,25 %“ ročně jdoucím od 17. 6. 2021 do zaplacení, a v části výroku III o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 4 750 000 Kč s „úrokem 8,25 %“ ročně jdoucím od 17. 6. 2021 do zaplacení, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok III rozsudku odvolacího soudu), a v části výroku III o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 17. 6. 2021 do zaplacení (výrok IV rozsudku odvolacího soudu).
4. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu části výroku III, pokud jde o potvrzení části výroku III rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 4 750 000 Kč s příslušenstvím, včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
5. Namítá-li žalobce, že odvolacím soudem provedené srovnání se zadostiučiněním přiznaným v obdobných případech je nepřiléhavé, neboť žádný porovnávaný případ nemá dostatek shodných znaků ve všech důležitých kritériích s případem žalobce, nemůže touto polemikou založit způsobilý dovolací důvod, neboť srovnání dosavadní judikatury s posuzovaným případem spočívá na hodnocení skutkových okolností srovnávaných případů. Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze však dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení.
6. Při řešení otázky způsobu stanovení přiměřeného zadostiučinění v žalobcově případě se přitom odvolací soud od judikatury Nejvyššího soudu nijak neodchýlil, pokud vyšel z porovnání srovnatelných případů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod č. 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
7. Vada řízení namítaná žalobcem (nepřezkoumatelnost odůvodnění rozsudku odvolacího soudu) nemůže založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítané vadě řízení dovolací soud přihlíží podle §242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání přípustné, což v případě žalobce není.
8. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2015 (viz čl. II bod 1 ve spojení s čl. VI zákona č. 139/2015 Sb.) ve výši 300 Kč (§2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 3. 2024
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu