ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.3896.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 3896/2023-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce V. S. , zastoupeného Mgr. Lenkou Čihákovou, advokátkou se sídlem ve Slavkově u Brna, Palackého náměstí 67, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 42 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 166/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2023, č. j. 13 Co 247/2023-10, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se domáhal částky 42 000 000 Kč s příslušenstvím s odkazy na rozhodnutí „Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 1. 2023, č. j. 16 C 56/20229, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2023, č. j. 13 Co 43/2023, Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 8. 2022, sp. zn. 7 C 165/22, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2022, č. j. 18 Co 237/2022“.
2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 8. 2023, č. j. 22 C 166/2023-3, odmítl žalobu ze dne 16. 8. 2023 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
4. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
5. Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
6. Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho žalobu ze dne 16. 8. 2023, nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, že žaloba není způsobilá k projednání, neboť z ní není zřejmé, v čem žalobce spatřuje nesprávný úřední postup soudů, když jejím titulem jsou různá usnesení různých soudů, jak žalobce uvádí, a podání neobsahuje žádné vylíčení rozhodných skutečností, žádná tvrzení ohledně nemajetkové újmy, která jimi měla být žalobci způsobena, ani její výše, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 315/2004, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 442/2017, a ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3846/2016, dále pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 267/2012, nebo ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1834/2013).
7. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
8. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2024
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu