ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.2502.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 2502/2023-221
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně Renturi s. r. o. , se sídlem v Praze 5, 14. října 1307/2 (identifikační číslo 284 05 757), zastoupené Mgr. Davidem Černým, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, proti žalované CHIRONAX - DIZ s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Chudenická 1059/30 (identifikační číslo 481 14 421), zastoupené Mgr. Vítem Kubalcem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 57/142, o 2.400.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 12 C 224/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2023, č. j. 55 Co 41/2023-180, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 18.200 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Víta Kubalce, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil ve výrocích I a II rozsudek ze dne 22. 9. 2022, č. j. 12 C 224/2021-124, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu o 2.400.000 Kč s 8,25 % úroky z prodlení od 10. 4. 2021 (výrok I ), žalobkyni uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalované ve výši 161.648 Kč (výrok II ) a rozhodl o vrácení části nespotřebovaných záloh na náklady důkazu oběma účastnicím (výrok III ); současně žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 49.150,96 Kč. Po právní stránce odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – dovodil, že účastnice uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byly antigenní testy na SARS-CoV-2, které se žalovaná (prodávající) zavázala v ujednaném množství, jakosti a provedení za sjednanou cenu dodat žalobkyni - kupující (§2079, §2095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Žalobkyně neměla právo od smlouvy odstoupit, neboť objednané zboží odpovídalo sjednaným vlastnostem (§2099 odst. 1, §2001, §2002, §2106 odst. 1, 2 o. z.).
Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soud, není přípustné.
Žalovaná se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila a navrhla dovolání zamítnout.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Výsledkem telefonického a e-mailového jednání účastnic byla e-mailová objednávka antigenních testů na SARS-CoV-2 z 3. 3. 2021 (bez další specifikace jakosti a provedení) a její potvrzení žalovanou ve dnech 4. a 5. 3 2021. Žalovaná se zavázala dodat 100 000 ks antigenních testů s označením „2019-nCoV Antigen Rapid Test Kit (Colloidal Gold Immunochromatography)“ v ceně 60 Kč/ks a žalobkyně se zavázala zaplatit cenu ve výši 6.000.000 Kč tak, že do 5. 3. 2021 zaplatí zálohu ve výši 2.400.000 Kč představující 40% z ceny a při převzetí doplatí 60% ceny. O vlastnostech, jakosti a provedení objednaného zboží žalovaná před uzavřením smlouvy žalobkyni informovala a doložila je dokumentací [šlo o testy určené pro odběr zdravotnickým pracovníkem i samoodběr fyzickou osobou pro detekci antigenu SARS-CoV-2 s deklarovanou citlivost nejméně 90 % (98,5 %) a specificitu nejméně 97 % (99,60 %)]. Žalobkyně včas převedla na bankovní účet žalované sjednanou zálohu, avšak následně zboží od žalované z důvodu tvrzené absence vlastností, které si při objednání testů vymínila, nepřevzala a nedoplatila zbytek sjednané ceny, i když je žalovaná připravena zboží žalobkyni dodat. Antigenní testy byly použitelné pro testování prováděné zdravotnickým pracovníkem na schváleném pracovišti, i když tento požadavek žalobkyně v objednávce nezmínila. Až po uzavření kupní smlouvy žalobkyně požadovala, aby diagnostické výkony Všeobecná zdravotní pojišťovna proplácela v sazbě 350,72 Kč za odběr.
Námitky žalobkyně uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr o platnosti kupní smlouvy, z níž vyplývající závazky stran nebyly odstoupením žalobkyně zrušeny. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten po zhodnocení provedených důkazů (§132, §211 o. s. ř.) rozhodl na základě zjištění, že o vlastnostech, jakosti a provedení objednaného zboží žalovaná před uzavřením smlouvy žalobkyni informovala a doložila je i dokumentací, že žalobkyně testy objednala bez bližší specifikace a že až po uzavření smlouvy vznesla (ve vztahu k prodávající nesplnitelný) požadavek na proplácení diagnostických výkonů Všeobecnou zdravotní pojišťovnou v sazbě 350,72 Kč za odběr. Žalobkyně oproti tomu vlastním hodnocením důkazů prosazuje opak (že před uzavřením smlouvy vyžadovala použitelnost zboží pro testování v síti zdravotnických zařízení prováděné zdravotnickým personálem s tím, že výkony provedené s diagnostickými prostředky musí „splňovat kritéria pro proplácení v rámci zdravotního pojištění v rámci úkonu VZP 99949 v sazbě 350,72 Kč“ , a že sama žalovaná jí požadované vlastnosti testů zpochybnila). Tím však přehlíží zásadu výše uvedenou, tj. že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že dovolatelka se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a její právní námitky – byť podpořené odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu a rozhodovací činnost Ústavního soudu – jsou z tohoto důvodu bezcenné.
Z toho, že žalobkyně na podkladě vlastního subjektivního hodnocení v řízení provedených důkazů prosazuje odlišnou verzi skutku, nelze dovozovat, že výsledek hodnocení důkazů odvolacím soudem je v extrémním rozporu s jím vyvozenými závěry (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. IV. ÚS 391/05, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13, ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. IV. ÚS 985/15).
Namítá-li žalobkyně, že se odvolací soud nevypořádal s námitkou, že příslušné ministerstvo povolilo uvedení zboží na trh až 6. 5. 2021, že rozhodnutí řádně a přesvědčivě neodůvodnil, takže trpí nepřezkoumatelností, nenapadá žádný jeho právní závěr vyplývající z hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí o věci založeno, nýbrž vytýká odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K nim však – pokud by skutečně jimi řízení bylo postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); tento předpoklad však v dané věci splněn není.
Jelikož dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 21. 2. 2024
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu