ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.3757.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 3757/2023-56
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem Praha 1, Letenská 525/15, o náhradu škody a o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Co 453/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. 4 Co 86/2022-33, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2021, č. j. 51 Co 453/2017-23, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2021, č. j. 51 Co 453/2017-23, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. 4 Co 86/2022-33, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. 4 Co 86/2022-33, potvrdil usnesení ze dne 6. 12. 2021, č. j. 51 Co 453/2017-23, kterým Městský soud v Praze (soud prvního stupně) nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.
Obě uvedená rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, pokud to zákon nevylučuje (srov. §201 o. s. ř.). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle §243b a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.
Jelikož dovolání není přípustné podle §238 o. s. ř., není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241 odst. 1 a 4 ve spojení s §241b odst. 2 o. s. ř.), či se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení se Nejvyšší soud samostatně nezabýval návrhem žalobce na odklad vykonatelnosti či právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2024
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu