ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.53.2024.1
sp. zn. 33 Cdo 53/2024-114
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. F. K. , proti žalované M. D. , o zaplacení 900 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 112/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2023, č. j. 13 Co 184/2023-102, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 28. 4. 2023, č. j. 46 C 112/2021-97, zastavil řízení o osvobození žalobce od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 21. 7. 2023, č. j. 13 Co 184/2023-102, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, v němž opětovně požádal o (snížení) osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení a o ustanovení zástupce. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).
Podle §238 odst. 1 písm. i) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. proti (mimo jiné) usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků, je usnesením, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku ve smyslu §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1573/2018, nebo ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 20 Cdo 1869/2019).
Nejvyšší soud, aniž v souladu s §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. přezkoumával splnění podmínky povinného zastoupení, dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako objektivně nepřípustné.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 2. 2024
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu