ECLI:CZ:NS:2024:33.ND.126.2024.1
sp. zn. 33 Nd 126/2024-64
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně CARGO PRAGUE, spol. s r. o., se sídlem v Jesenici, Průběžná 135 (identifikační číslo osoby 498 27 910), zastoupené JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705, proti žalované UNION DE COOPERATIVES VINICOLES LES VIGNERONS DE LA VICOMTE, se sídlem ve Francii, Domaine Des Trois Fontaines, Le Pouget, o 8 300 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 7 C 66/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 7 C 66/2022 projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Okresnímu soudu Praha-západ dne 9. 3. 2022 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 8 300 EUR s příslušenstvím.
Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 21. 3. 2022, č. j. 7 C 66/2022-20, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Okresnímu soudu v Hodoníně jako soudu místně příslušnému.
Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. 2. 2023, č. j. 30 Co 39/2023-44, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti; ve zbytku usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Podle §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) sjednané dne 19. 5. 1956, která byla vyhlášena vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva“), se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou vedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
Podle čl. 31 odst. 1 Úmluvy, spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území
a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla smlouva uzavřena, nebo
b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání.
U jiných soudů nemůže žalobce spor vést.
Nejvyšší soud za uvedených okolností uzavřel, že v předložené věci je dána pravomoc soudů České republiky, neboť na jejím území se podle tvrzení žalobkyně nachází místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, přičemž Česká republika je smluvním státem Úmluvy. Pro úplnost je třeba dodat, že ustanovení čl. 31 Úmluvy má aplikační přednost před pravidly mezinárodní příslušnosti zakotvenými v nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I“), a to podle jeho čl. 71 odst. 1, který stanoví, že tímto nařízením nejsou dotčeny smlouvy, jejichž stranami jsou členské státy a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech. Mezi uvedené zvláštní smlouvy patří rovněž Úmluva.
Místní příslušnost konkrétních soudů v rámci České republiky Úmluva neurčuje a nelze ji zjistit ani za pomoci příslušných ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (srov. §84 až §89a zákona č. 99/1963 Sb.). Aplikace čl. 5 nařízení Brusel I, kterým je upravena nejen mezinárodní příslušnost soudů některého členského státu, ale které svěřuje příslušnost soudu určitého místa, je vyloučena (srov. čl. 71 odst. 1 nařízení Brusel I).
Z obsahu spisu a odůvodnění usnesení Okresního soudu Praha-západ se podává, že žalobkyně provedla pro žalovanou mezinárodní přepravu zásilek z města Kyjov v České republice do města Le Pouget ve Francii, cena za přepravu nebyla žalovanou uhrazena, a to ani částečně. Žalobkyně má sídlo v obvodu Okresního soudu Praha-západ.
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud Praha-západ, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo a který ve věci provedl prvotní úkony.
O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne procesní soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 3. 2024
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu