ECLI:CZ:NS:2024:33.ND.3.2024.1
sp. zn. 33 Nd 3/2024-118
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců a) Společenství vlastníků domu Halasova 5728/10, Jihlava, se sídlem Jihlava, Halasova 5728/10, identifikační číslo osoby 06610129 a b) Společenství vlastníků domu Halasova 5729/12, Jihlava se sídlem Jihlava, Halasova 5729/12, identifikační číslo osoby 06995080, obou zastoupených JUDr. Lubošem Komůrkou, advokátem se sídlem Jihlava, Benešova 1304/8, proti žalované DIXIT Consulting s. r. o., se sídlem Odolena Voda, Květnová 319, identifikační číslo osoby 24230073, zastoupené Mgr. Petrem Břečkou, advokátem se sídlem Jihlava, Chlumova 1436/3, o odstranění závadného stavu, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 46 C 348/2023, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 46 C 348/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha - východ předložil věc s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě z důvodu vhodnosti ve smyslu §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Přikázání věci podle jeho mínění bude znamenat hospodárnější a rychlejší projednání věci.
Žalobci se s návrhem ztotožnili.
Žalovaná vyslovila s předložením věci nesouhlas.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Nd 335/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Nd 104/2016).
Okolnosti, pro něž místně příslušný soud věc k delegaci předkládá, neobstojí. To, že k výslechu navrhované osoby (svědkyně či zástupci žalobců) musí překonat mezi místem bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu určitou vzdálenost (v kontextu projednávané věci jde o vzdálenost mezi Prahou a Jihlavou) nebo že se v obvodu Okresního soudu v Jihlavě nacházejí bytové domy, jejichž vady jsou předmětem projednávané věci, nebo že se v jeho obvodu nachází sídlo zástupců žalobců i žalované, jsou spíše běžné a nemohou přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Potřebu místního ohledání (bude-li ho třeba) lze řešit cestou dožádání. Jinak řečeno – místně příslušným soudem uváděné důvody nejsou samy o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nadto platí, že k (mimořádným) poměrům na straně účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by navrhované přikázání věci jinému soudu nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci došlo k jejímu přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě, šlo by o rozhodnutí procesně nepříznivé pro žalovanou, která s návrhem na delegaci nesouhlasila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, nebo ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008).
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 1. 2024
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu