ECLI:CZ:NS:2024:6.TZ.107.2023.1
sp. zn. 6 Tz 107/2023-208
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 3. 1. 2024 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Götha a soudců JUDr. Vladimíra Veselého a JUDr. Ondřeje Círka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné N. Š. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Pankrác, proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 43 T 219/2021 , a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 43 T 219/2021 , byl porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněné N. Š.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 43 T 219/2021 , zrušuje. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 9 přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. T restním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 43 T 219/2021, byla obviněná N. Š. uznána vinou přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a za tyto přečiny a za sbíhající se přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, spáchaný v souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, pro které byla odsouzena trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 12. 2021, sp. zn. 8 T 106/2021, který jí byl doručen dne 13. 4. 2022, a téhož dne nabyl právní moci, byla podle §178 odst. 2 tr. zákoníku, §43 odst. 2 tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. odsouzena k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání šestnácti měsíců. Podle §62 odst. 1 a §63 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. c) tr. ř. jí byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Podle §75 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 1 písm. i) tr. ř. jí byl uložen trest zákazu pobytu na území hlavního města Prahy ve výměře dvanácti měsíců. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 12. 2021, sp. zn. 8 T 106/2021, který nabyl právní moci dne 13. 4. 2022, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla odkladu. Označený trestní příkaz nabyl právní moci dne 25. 8. 2022.
I. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
2. Proti t restnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 43 T 219/2021 , podal ministr spravedlnosti České republiky (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněné N. Š. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným trestním příkazem porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněné.
3. Stěžovatel po poukazu na ustanovení §53 odst. 1 věty třetí tr. zákoníku konstatoval, že z výroku o trestu napadeného trestního příkazu je zřejmé, že došlo k nezákonnému uložení trestu obecně prospěšných prací vedle trestu odnětí svobody, neboť podle §52 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku se trestem odnětí svobody rozumí, nestanoví-li trestní zákon jinak, rovněž podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody. Tento nezákonný stav již nelze zhojit cestou řádných opravných prostředků. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, s takovým postupem stěžovatel souhlasil.
4. Navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 43 T 219/2021, byl v neprospěch obviněné porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbyla podkladu, zrušil, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 9 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se s touto stížností ztotožňuje. Doplnil, že trestním zákoníkem není stanoveno, že by se neslučitelnost trestu odnětí svobody a obecně prospěšných prací týkala jen nepodmíněného trestu odnětí svobody. Soud nalézací tedy porušil zákon, když v napadeném rozhodnutí zároveň uložil podmíněný trest odnětí svobody a trest obecně prospěšných prací. Vzhledem k tomu, že podanou stížnost pro porušení zákona považoval státní zástupce za důvodnou, navrhl jí vyhovět, a to v souladu s návrhem formulovaným ministrem, na který v dalším odkázal.
II. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
6. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozhodnutím soudu ve vytýkaném směru v neprospěch obviněné porušen.
7. Podle §53 odst. 1 tr. zákoníku stanoví-li trestní zákon za některý trestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví trestní zákon za některý trestný čin, lze uložit i jiné tresty uvedené v §52. Nelze však uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění.
8. V projednávané trestní věci byly obviněné N. Š. uloženy napadeným trestním příkazem mimo jiné p odmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců a trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Je zjevné, že takový výrok o trestu je zcela v rozporu s ustanovením §53 odst. 1 věty třetí tr. zákoníku, podle něhož n elze uložit obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody , a jako takový je nezákonný. Vzhledem k tomu, že popsanou neslučitelnost trestů neváže trestní zákoník výlučně na trest odnětí svobody nepodmíněný, je třeba dovozovat, že trest obecně prospěšných prací nelze uložit ani vedle podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody. Proto nelze než souhlasit se stěžovatelem, že napadeným trestním příkazem byl v neprospěch obviněné porušen zákon v citovaném ustanovení trestního zákoníku.
III. Způsob rozhodnutí
9. Nejvyšší soud tedy shledal, že ministrem spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, a s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 43 T 219/2021 , byl porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněné N. Š. Podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený trestní příkaz v celém rozsahu zrušil, zrušil také všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V souladu s ustanovením §270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 9 přikázal , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž podle §270 odst. 4 tr. ř. je uvedený soud vázán právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 1. 2024
Mgr. Pavel Göth
předseda senátu