ECLI:CZ:NS:2024:7.TD.3.2024.1
sp. zn. 7 Td 3/2024-3352
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 2. 2024 v trestní věci obviněných 1. Ing. Radomíra Durďáka , nar. dne 8. 9. 1962 ve Slavičíně, trvale bytem Hostětín č. p. 36, okres Uherské Hradiště, 2. Mgr. PaedDr. Zdenky Durďákové, Ph.D. , nar. dne 7. 6. 1966 v Nitře, trvale bytem Hostětín č. p. 36, okres Uherské Hradiště, 3. obchodní společnosti VITVIMO, s. r. o. , IČO 076 44 990, se sídlem Pěstitelská 196/18, Brno a 4. obchodní společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o. , IČO 076 44 400, se sídlem Pěstitelská 196/18, Brno, vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 6/2023, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně podal dne 3. 11. 2023 ke Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně obžalobu na obviněné Ing. Radomíra Durďáka a Mgr. PaedDr. Zdenku Durďákovou, Ph.D. (dále uváděni pro stručnost bez titulů) pro zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku [body 1) a 2)], na obviněnou obchodní společnost VITVIMO, s. r. o., pro zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, za použití §7 t. o. p. o. [bod 3)] a na obviněnou společnost MERVIMO INVEST, s. r. o., pro zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku za použití §7 t. o. p. o. [bod 4)].
2. Těchto zločinů se měli obvinění Radomír Durďák a Zdenka Durďáková dopustit společně tím, že (zkráceně)
1) obviněný Radomír Durďák jako generální ředitel obchodní společnosti VRL Praha, a. s., se sídlem Ke Kablu 378/24, Praha, pověřený plnou mocí, a obviněná Zdenka Durďáková jako předsedkyně představenstva této společnosti, která mu k tomu dne 12. 11. 2018 plnou moc udělila, oba se záměrem obohatit se na úkor této společnosti, založili spolu s Ing. Jurajem Vitkem dne 13. 11. 2018 v notářské kanceláři v Kroměříži obchodní společnost VITVIMO, s. r. o., se sídlem Pěstitelská 196/18, Dolní Heršpice, Brno, v níž měla společnost VRL Praha, a. s., 97,5% obchodní podíl a ve které oba obvinění působili jako jednatelé, obviněný Radomír Durďák již od jejího vzniku dne 16. 11. 2018 a obviněná Zdenka Durďáková ode dne 30. 11. 2018, přičemž dne 16. 11. 2018 na základě společenské smlouvy o založení společnosti VITVIMO, s. r. o., u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, podali či nechali podat návrh na vklad práva do katastru nemovitostí doložený písemným prohlášením společnosti VRL Praha, a. s., ze dne 15. 11. 2018, podepsaným obviněnou Zdenkou Durďákovou, o vnesení nemovitých věcí v hodnotě 81 603 600 Kč do základního kapitálu společnosti VITVIMO, s. r. o., kterým se snažili na tuto společnost převést vlastnické právo k nemovitostem, které jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. XY, pro katastrální území XY, obec XY, a k nemovitostem, které jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. XY, pro katastrální území XY, obec XY, a spoluvlastnickému podílu, který je zapsán u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. XY, pro katastrální území XY, obec XY (všechny tyto nemovitosti byly v obžalobě jednotlivě konkretizovány), přitom ve společenské smlouvě o založení společnosti VITVIMO, s. r. o., zavázali společnost VRL Praha, a. s., k úhradě peněžní částky ve výši 81 603 600 Kč pro případ, že by vlastnické právo k nepeněžitému vkladu do základního kapitálu nepřešlo na společnost VITVIMO, s. r. o., nejpozději do 1 měsíce od vzniku společnosti, zcela bezdůvodně odsouhlasili, aby v případě likvidace společnosti VITVIMO, s. r. o., nebo zániku účasti společnosti VRL Praha, a. s., za jejího trvání měla společnost VRL Praha, a. s., jakožto většinový společník právo pouze na 50% podíl na likvidačním zůstatku, resp. na 50% vypořádací podíl, a ani nepřijali žádná opatření, která by společnosti VRL Praha, a. s., do budoucna zaručovala, že bude mít z podnikání společnosti VITVIMO, s. r. o., ekonomický prospěch odpovídající vloženým prostředkům, anebo že jí v případě neúspěchu projektu budou vložené prostředky vráceny, přičemž k převodu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem na společnost VITVIMO, s. r. o. a škodě na majetku společnosti VRL Praha, a. s., ve výši 81 603 600 Kč nedošlo jen proto, že Obvodní soud pro Prahu 10 vydal dne 11. 12. 2018 k návrhu kvalifikovaného akcionáře předběžné opatření, kterým zakázal společnosti VRL Praha, a. s., s těmito nemovitostmi nakládat a které vedlo k tomu, že obviněnými iniciovaný návrh na vklad do katastru nemovitostí byl katastrálním úřadem dne 11. 1. 2019 zamítnut.
2) obviněný Radomír Durďák jako generální ředitel obchodní společnosti VRL Praha, a. s., se sídlem Ke Kablu 378/24, Praha, pověřený plnou mocí, a obviněná Zdenka Durďáková jako předsedkyně představenstva této společnosti, která mu k tomu dne 12. 11. 2018 plnou moc udělila, oba se záměrem obohatit se na úkor této společnosti, založili spolu s Michalem Merčákem dne 13. 11. 2018 v notářské kanceláři v Kroměříži obchodní společnost MERVIMO INVEST, s. r. o., se sídlem Pěstitelská 196/18, Dolní Heršpice, Brno, v níž měla společnost VRL Praha, a. s., 95% obchodní podíl a ve které oba působili jako jednatelé, obviněný Radomír Durďák již od jejího vzniku dne 16. 11. 2018 a obviněná Zdenka Durďáková ode dne 30. 11. 2018, přičemž na základě smlouvy o příplatku mimo základní kapitál ze dne 16. 11. 2018, podepsané obviněnou Zdenkou Durďákovou, zadali nebo nechali zadat platební příkazy k převodům finančních prostředků z bankovních účtů společnosti VRL Praha, a. s., v celkové výši 14 250 000 Kč na bankovní účet společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., vedený u společnosti Fio banka, a. s. (konkrétní příkazy k převodu jsou uvedeny v obžalobě), přičemž část těchto finančních prostředků ve výši 4 301 000 Kč byla dne 23. 11. 2018 použita na nákup nemovitostí (uvedených v obžalobě) do majetku společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., část finančních prostředků ve výši 200 000 Kč byla použita na nákup souboru movitých věcí, které se v těchto nemovitostech nacházely, zbývající část finančních prostředků byla ponechána na bankovním účtu společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., ze kterého bylo v době od 19. 12. 2018 do 17. 7. 2019 na odměny pro její jednatele odčerpáno celkem 284 970 Kč, přitom ve společenské smlouvě o založení společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., zcela bezdůvodně odsouhlasili, aby v případě likvidace společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., nebo zániku účasti společnosti VRL Praha, a. s., za jejího trvání měla společnost VRL Praha, a. s., jakožto většinový společník právo pouze na 50% podíl na likvidačním zůstatku, resp. na 50% vypořádací podíl, a ani nepřijali žádná opatření, která by společnosti VRL Praha, a. s., do budoucna zaručovala, že bude mít z podnikání společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., ekonomický prospěch odpovídající vloženým prostředkům, anebo že jí v případě neúspěchu projektu budou vložené prostředky vráceny, čímž společnosti VRL Praha, a. s., způsobili přímou škodu ve výši 14 250 000 Kč.
3. Trestná činnost obviněných obchodních společností VITVIMO, s. r. o. a MERVIMO INVEST, s. r. o., popsaná v bodech 3) a 4) obžaloby, se potom odvíjela od výše uvedeného jednání obviněného Radomíra Durďáka a tedy měla spočívat ve snaze převést na sebe vlastnické právo k nemovitostem, resp. v přijetí finančních prostředků na svůj účet, a to za okolností již zmíněných v bodech 1) a 2) obžaloby.
4. Usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 68 T 6/2023, byla věc obviněných podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně není místně příslušný k projednání věci.
5. Podle krajského soudu z popisu skutkového děje obžaloby v bodech 1) a 3) vyplývá, že obvinění Radomír Durďák a Zdenka Durďáková podali či nechali podat návrh na vklad práva do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní místo Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Pokud jde o skutkový děj uvedený v bodech 2) a 4) obžaloby, měly být pokyny k převedení finančních prostředků z majetku společnosti VRL Praha, a. s., obviněnými zadány platebními příkazy, a to z bankovních účtů vedených u bankovních domů v Praze. Podle výpovědí obviněných a zaměstnanců společnosti VRL Praha, a. s., měly být učiněny pokyny k platebním příkazům právě v sídle této společnosti. Krajský soud dodal, u trestného činu zpronevěry podle §206 tr. zákoníku nelze vyloučit, že k jednání pachatele dojde na jiném místě, než na kterém nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jednání pachatele naplňující objektivní stránku skutkové podstaty daného trestného činu nicméně bylo v posuzovaném případě realizováno v Praze, kde tak došlo ke spáchání dovozovaných zločinů. Soud proto věc postoupil k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu soudu, který je nejblíže společně nadřízen Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně a Městskému soudu v Praze.
6. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
7. Věcná příslušnost krajského soudu je dána ustanovením §16 tr. ř. Místní příslušnost soudu se primárně řídí ustanovením §18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
8. Obžalobou vymezený skutkový děj se sestával ze dvou dílčích útoků, přičemž obviněné fyzické osoby měly jednat v rámci obou a obviněné právnické osoby každá v jednom z nich. Podstatné nicméně je, že o všech těchto útocích a o trestných činech všech obviněných je podle §21 odst. 1 tr. ř. vedeno společné řízení, přičemž pro posouzení místní příslušnosti je s ohledem na okolnosti významné místo spáchání všech dovozovaných trestných činů (jejich dílčích útoků).
9. Podle právní věty výroku o vině se obvinění měli zločinů zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dopustit (popř. se měli dopustit jednání, které k tomu bezprostředně směřovalo), a tím naplnit objektivní stránku dovozované skutkové podstaty, tak, že si měli přisvojit věc, která jim byla svěřena, čímž měli způsobit (resp. dílem měla hrozit) na cizím majetku škodu velkého rozsahu. K tomu je namístě připomenout, že pachatel si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, jestliže s ní naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do opatrování nebo do dispozice, a to způsobem, který maří základní účel svěření. Přisvojení je tedy takové nakládání pachatele s věcí, které má trvale vyloučit svěřitele z dispozice s věcí.
10. Podle Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, který sporoval svou příslušnost k projednání věci, mělo jednání obviněných [v němž obžaloba spatřuje naplnění znaků zvlášť závažných zločinů zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku] záležet v tom, že jednak u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, podali či nechali podat (v obžalobě specifikovaný) návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a jednak v sídle společnosti VRL, a. s., v Praze zadali nebo nechali zadat platební příkazy k převodům finančních prostředků. Od těchto úkonů pak Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně dovodil místní příslušnost Městského soudu v Praze pro projednání věci. V návaznosti měl za to, že Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně není místně příslušným soudem k projednání věci. S tímto závěrem se však Nejvyšší soud v plném rozsahu neztotožnil.
11. Z dosud dostupného spisového materiálu vyplývá, že obvinění jednali jako osoby oprávněné jednat za společnost VRL Praha, a. s., či jednali jako samostatné právnické osoby. Podle obžaloby mělo být cílem jednání obviněných vyvedení jim svěřeného majetku z dispozice společnosti VRL Praha, a. s., a jeho převedení na (za tím účelem nově vzniklé) společnosti VITVIMO, s. r. o., a MERVIMO INVEST, s. r. o., přičemž šlo jednak o věci nemovité a jednak o finanční prostředky. Jednání obviněných pak v tomto konkrétním případě spočívalo v řadě úkonů, které na sebe navazovaly a které musely být provedeny, aby mohlo být vyvedení (přisvojení) majetku uskutečněno. Místem, kde obvinění měli jednat ve smyslu objektivní stránky obžalobou dovozovaného trestného činu, tedy, kde měli s věcí naložit v rozporu s účelem, k němuž jim byla cizí věc dána do opatrování nebo do dispozice, tak ve skutečnosti nebyl jen územní obvod Městského soudu v Praze, kde byly učiněny finální úkony v podobě podání návrhu na vklad práva u katastrálního úřadu či zajištění zadání platebního příkazu. Podstatná jsou totiž rovněž i místa, kde obvinění učinili kroky předcházející výše uvedeným úkonům, jimiž již jednali (podle obžaloby) v rozporu se svěřením daných věcí.
12. Konkrétně pokud jde o jednání popsané v bodech 1) a 3) obžaloby, je zřejmé, že – jak také bylo výslovně řečeno již v popisu skutkového děje uvedeného v obžalobě – již ve společenské smlouvě o založení společnosti s ručením omezeným společnosti VITVIMO, s. r. o., bylo sjednáno vložení nemovitostí (označených v obžalobě) jako nepeněžitého vkladu do nově vznikající společnosti VITVIMO, s. r. o. (viz ujednání pod bodem IV. Společenské smlouvy), a to včetně alternativní povinnosti v podobě úhrady peněžní částky a omezení podílu na likvidačním zůstatku či omezení vypořádacího podílu svědčících společnosti VRL Praha, a. s. Společenská smlouva byla přitom vyhotovena notářským zápisem v notářské kanceláři Mgr. Kateřiny Zlámalové v Kroměříži, tedy v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně. Dále byla podkladem pro návrh na vklad nemovitostí u katastrálního úřadu listina nazvaná jako „Prohlášení vkladatele o vnesení nemovitých věcí do základního kapitálu“, která byla společností VRL Praha, a. s., jednající obviněnou Zdenkou Durďákovou, podepsána (podle legalizační doložky) v XY, okres Uherské Hradiště, opět v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně. Pokud jde o jednání popsané v bodech 2) a 4) obžaloby, měly být platební příkazy k převodu finančních prostředků učiněny na základě smlouvy o příplatku mimo základní kapitál, která byla ze strany obviněné společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., a společnosti VRL Praha, a. s., zastoupené obviněnou Zdenkou Durďákovou, podepsána v Brně, tedy v obvodu Krajského soudu v Brně. Nakonec, jak bylo správně dovozeno v usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 68 T 6/2023, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl podán u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, a k zajištění převedení peněz ze společnosti VRL Praha, a. s., na účet společnosti MERVIMO INVEST, s. r. o., došlo na pokyn obviněného Ing. Radomíra Durďáka v sídle společnosti VRL Praha, a. s. v Praze, tedy tyto úkony byly provedeny v obvodu Městského soudu v Praze, kde také měla být způsobena škoda.
13. Z dosud dostupného spisového materiálu proto plyne, že k jednání naplňujícímu objektivní stránku žalovaného trestného činu mělo dojít na všech výše uvedených místech, tudíž v obvodech více soudů (Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, Krajského soudu v Brně, Městského soudu v Praze). Podle §22 tr. ř. je-li dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož státní zástupce podal obžalobu. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z míst spáchání trestného činu, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek uvedených v §18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (viz rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
14. Obžaloba byla státním zástupcem podána u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, tedy u soudu, v jehož obvodu byl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. trestný čin (byť mimo jiné) spáchán, a proto u soudu, jenž je místně příslušným k projednání věci obviněných.
15. Nejvyšší soud proto rozhodl, že k projednání věci je příslušný Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. 2. 2024
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu