ECLI:CZ:NS:2024:7.TD.7.2024.1
sp. zn. 7 Td 7/2024-104
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 20. 2. 2024 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněné R. P. vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 18 T 143/2023, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 6.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti podal u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 19. 10. 2023 obžalobu na obviněnou R. P. pro skutek kvalifikovaný jako přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle §217 odst. 1 tr. zákoníku. Tohoto deliktu se měla dopustit jednáním spočívajícím v tom, že poté, co po předchozí dohodě s neznámých pachatelem obdržela na svůj účet č. XY vedený u společnosti Československá obchodní banky, a. s., ve třech transakcích finanční prostředky v celkové výši 147 000 Kč, a to z účtu č. XY vedeného u společnosti Fio banka, a.s., na pokyn téhož pachatele provedla v Praze 6 na adrese XY za použití své platební karty jejich výběr z bankomatu, provozovaného společností Československá obchodní banka, a. s., a to třemi výběry po 49 000 Kč, a následně finanční hotovost v celkové výši 147 000 Kč stejné osobě předala. Jednalo se přitom o finanční prostředky podvodně vylákané od poškozeného P. Z., což bylo prověřováno jako přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Uvedeným způsobem jednala, aniž by si opatřila relevantní informace o původu a zdroji uvedených finančních prostředků, neověřila si podstatu jednotlivých transakcí a důvod, proč byly finanční prostředky zasílány na její účet, ačkoli jí z okolností muselo být zřejmé, že se pravděpodobně jedná o výnosy z trestné činnosti.
2. Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 18 T 143/2023, byla podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť Okresní soud v Uherském Hradišti není příslušný k projednání věci. Pro určení místně příslušného soudu je v daném případě podstatné místo, kde měla obviněná umožnit zastření původu věci – finančních prostředků. Po objektivní stránce se jednání měla dopustit tím, že nechala na svůj účet převést finanční prostředky pocházející z trestné činnosti, tyto z účtu vybrat a předat další osobě. Z důkazů opatřených v přípravném řízení a obsažených ve spise je podle okresního soudu zřejmé, že místo, kde obviněná měla ztěžovat či znemožňovat zjištění původu obdržených finančních prostředků, bylo v Praze 6, přičemž se jednalo jak o místo, kde měla uskutečnit ve třech případech výběr finanční hotovosti ze svého účtu prostřednictvím bankomatu, tak o místo, kde následně tyto finanční prostředky předala další osobě. Obviněná tedy měla činit své kroky v posuzovaném skutkovém ději v působnosti Obvodního soudu pro Prahu 6. Ke spáchání předmětného trestného činu naopak nedošlo v obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti, kde se nenachází žádné z míst předpokládaných v ustanovení §18 odst. 1 tr. ř., přičemž není žádného důvodu k posouzení místní příslušnosti podle ustanovení §18 odst. 2 tr. ř.
3. Okresní soud v Uherském Hradišti proto předložil věc Nejvyššímu soudu, který je soudem společně nadřízeným Okresnímu soudu v Uherském Hradišti a Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
4. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. Shledal, že z obsahu spisového materiálu vyplývají skutečnosti popsané v usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti a dospěl k závěru, že Okresní soud v Uherském Hradišti není příslušný k projednání věci.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
6. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je z obžaloby zřejmé, že obviněná se měla svým jednáním dopustit přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle §217 odst. 1 tr. zákoníku, a to podle právní věty tím, že jinému z nedbalosti umožnila zastřít původ věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky. Z uvedeného vyplývá, že objektivní stránka skutkové podstaty žalovaného přečinu měla být naplněna jednáním obviněné spočívajícím v umožnění zastření původu věci, finančních prostředků, čehož se měla konkrétně dopustit tím, že při osobním setkání umožnila neznámým pachatelům, aby si na účet, jehož byla disponentkou a od kterého měla platební kartu, nechali zaslat finanční prostředky v celkové výši 147 000 Kč, pocházející z trestné činnosti, přičemž tyto finanční prostředky obviněná měla následně neprodleně z účtu ve třech částkách vybrat a neznámým pachatelům ihned osobně předat. Tímto jednáním měla neznámým osobám umožnit legalizaci finančních prostředků pocházejících z podvodného jednání neznámých pachatelů spáchaného na území České republiky.
7. Pro určení místní příslušnosti soudu je tudíž podstatné místo, kde obviněná jednala, tedy kde finanční prostředky z účtu vybírala, jakož i místo, kde neznámým osobám finanční prostředky předávala. V obou případech se tak stalo u bankomatu umístěného v Praze 6, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6.
8. Z těchto skutečností Nejvyšší soud spolehlivě podle §18 odst. 1 tr. ř. dovodil místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 k projednání věci. Naopak ze spisového materiálu není možné podložit závěr, že by k jednání obviněné naplňujícímu objektivní stránku přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle §217 odst. 1 tr. zákoníku došlo v obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti, byť zde měl být, či mimo jiné být údajně, spáchán predikativní trestný čin (podvodu). Spáchání predikativní trestné činnosti je totiž sice nutnou podmínkou pro závěr o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle §217 tr. zákoníku, neboť předmětem útoku zde je výnos z ní (z predikativní trestné činnosti), avšak postihované jednání pachatele, podstatné z pohledu §18 odst. 1 tr. ř., spočívá – již jen – v určitém nakládání s takovým výnosem, a nikoli v jeho původním opatření.
9. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, tedy že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 6.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 20. 2. 2024
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu