ECLI:CZ:NS:2024:7.TD.71.2023.1
sp. zn. 7 Td 71/2023-191
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 1. 2024 v trestní věci obviněného M. K. vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 4 T 18/2023, nyní u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, jako soudu odvolacího, pod sp. zn. 55 To 235/2023 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně podal dne 27. 1. 2023 u Okresního soudu ve Vsetíně obžalobu na obviněného M. K. pro skutek, jímž se měl dopustit přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 12. 6. 2023, č. j. 4 T 18/2023-147, byl obviněný uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 10 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
3. Obviněný proti tomuto rozsudku podal odvolání dne 5. 7. 2023. Odvolací soud následně nařídil veřejné zasedání o odvolání na 16. 11. 2023 u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci. Obviněnému se vyrozumění o konání veřejného zasedání nepodařilo doručit. Následně obviněný požádal soud přípisem doručeným Okresnímu soudu ve Vsetíně, který žádost dne 8. 12. 2023 přeposlal odvolacímu soudu, o změnu místa konání veřejného zasedání do „Chebského kraje“.
4. Dne 21. 12. 2023 předložil Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, trestní spis tohoto soudu vedený pod sp. zn. 55 To 235/2023 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o žádosti obviněného o odnětí a přikázání věci jinému soudu podle §25 tr. ř.
5. Obviněný ve své stručné žádosti uvedl, že žádá o „přeložení soudního řízení do Chebského kraje“, neboť je již 4 měsíce bez práce a finančně je na tom špatně, přičemž je dosažitelný v Aši na adrese XY. Svou ekonomickou situaci a majetkové poměry pak nijak nekonkretizoval ani nedoložil.
6. S ohledem na stadium trestního řízení, kdy věc je v odvolacím řízení, je věcně příslušný pro rozhodnutí o odvolaní obviněného proti rozsudku, který byl shledán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, krajský soud. Pokud obviněný žádá o delegaci do „Chebského kraje“, pak je nutné uvést, že to není možné, jelikož žádný Chebský kraj neexistuje. Cheb je z hlediska státoprávního uspořádání toliko okresem s okresním soudem. Dle přílohy č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích je odvolacím soudem pro Okresní soud v Chebu Krajský soud v Plzni.
7. Nejvyšší soud je však soudem společně nejblíže nadřízeným Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci a Krajskému soudu v Plzni a je tedy věcně příslušný podle §25 tr. ř. k projednání tohoto návrhu na odnětí a přikázání věci.
8. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k závěru, že není důvodný.
9. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu (tzv. delegaci věci) musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z uvedeného ústavního principu. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal.
10. V dané věci není pochyb o věcné a místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, k projednání odvolání obviněného.
11. Skutečnost, že obviněný má současné bydliště v Aši v okrese Cheb a žádá, aby z důvodu jeho finanční tísně odvolací řízení probíhalo u Krajského soudu v Plzni, není důležitým důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Platí zásada, že své náklady spojené s trestním řízením nese obviněný sám, nenese je stát. V případě, že trestní stíhání bude shledáno neopodstatněným, respektive obviněný bude obžaloby zproštěn, má v zásadě právo na odškodnění ze strany státu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 7 Td 61/2021).
12. Obviněný má právo zúčastnit se veřejného zasedání o odvolání, ovšem nelze jej k tomu nutit. Důvodem probíhajícího řízení u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci je jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byl shledán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Je na něm, aby si účast u veřejného zasedání zajistil, pokud chce využít všech svých procesních práv.
13. Nadto Nejvyšší soud z předloženého trestního spisu zjistil k příjmovým a majetkovým poměrům obviněného, ze zprávy PMS Cheb ze dne 7. 3. 2023 (č. l. 123), že obviněný pracuje a zdržuje se v SRN, přičemž obviněný zde doložil dne 9. 12. 2022 pracovní smlouvu a dále výplatní lístky z nichž vyplývá, že má příjem ve výši nižších stovek EUR. Obviněný v žádosti o odnětí a přikázání věci pak netvrdil ani nedoložil, že by tento pracovní poměr zanikl. Současně i kdyby zanikl, má obviněný nárok na sociální dávky, ze kterých by mohl, pokud by chtěl, cestu k soudu v Olomouci uhradit. Lze poukázat i na zmíněný rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 12. 6. 2023, č. j. 4 T 18/2023-147, který na základě provedených důkazů uznal obviněného vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Z odůvodnění rozhodnutí soudů je zřejmé, že bylo v silách a možnostech obviněného si opatřit příjem a mohl se podílet na výživě svého dítěte.
14. Pokud obviněný namítá, že nemá finanční prostředky k tomu, aby se dostavil do místa konání veřejného zasedání o odvolání, není ani tato skutečnost důvodem pro postup podle §25 tr. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 7 Td 61/2021). Obviněný navíc může požádat odvolací soud, aby veřejné zasedání o odvolání bylo provedeno formou videokonference. Jakékoliv obavy o maření průběhu trestního řízení z důvodu nepřítomnosti obviněného u hlavního líčení (v případě, že jeho přítomnost bude nutná) nejsou odůvodněné, jelikož orgánům činným v trestním řízení jsou trestním řádem dány efektivní nástroje, aby si v případě potřeby přítomnost obviněného zajistily, například předvedení obviněného podle §90 tr. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 7 Td 47/2022).
15. Nejvyšší soud tedy shledal, že obviněný ve svém návrhu neuvedl žádné důležité skutečnosti, které by byly natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly výjimečný postup ve smyslu ustanovení §25 tr. ř.
16. Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, že se věc Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 1. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.
předseda senátu