ECLI:CZ:NS:2024:7.TZ.5.2024.1
sp. zn. 7 Tz 5/2024-28
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2024 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněných Ing. Petra Krčila , nar. 3. 4. 1957 v Hlinsku, okres Chrudim, bytem Ráby 160, okres Pardubice, a právnické osoby ELGAS, s. r. o. , se sídlem Pardubice - Ohrazenice, Semtínská 211, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jeseníku ze dne 23. 3. 2023, č. j. 0 ZT 5/2023-34, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jeseníku ze dne 23. 3. 2023, č. j. 0 ZT 5/2023-34,
byl porušen zákon
v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanoveních §131 odst. 1, 2, 4 tr. ř., §138 tr. ř. v neprospěch obviněných Ing. Petra Krčila a právnické osoby ELGAS, s. r. o.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jeseníku zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Jeseníku přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky – Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, územního odboru Jeseník, oddělení hospodářské kriminality Jeseník ze dne 30. 1. 2023, č. j. KRPM-79993-75/TČ-2021-141181, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněných Ing. Petra Krčila a právnické osoby ELGAS, s. r. o., pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Proti usnesení policejního orgánu podali oba obvinění stížnost. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jeseníku ze dne 23. 3. 2023, č. j. 0 ZT 5/2023, byly stížnosti obviněných podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuty jako nedůvodné. Usnesení státního zástupce nabylo právní moci podle §140 odst. 1 písm. a) tr. ř. dnem, kdy bylo učiněno, tj. 23. 3. 2023.
2. Ministr spravedlnosti podal dne 22. 1. 2024 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněných stížnost pro porušení zákona proti usnesení státního zástupce. Uvedl, že státní zástupce rozhodoval o stížnostech obviněných za situace, kdy tu byla dvě usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla opatřena týmž datem vydání a týmž číslem jednacím. Ministr spravedlnosti poukázal na to, že druhé usnesení vydal policejní orgán poté, co zjistil, že v prvním usnesení jsou písařské chyby. V návaznosti na to ministr spravedlnosti konstatoval, že jediným zákonným postupem bylo usnesením podle §131 odst. 1 tr. ř., §138 tr. ř. rozhodnout o opravě písařských chyb, po právní moci tzv. opravného usnesení vyžádat usnesení o zahájení trestního stíhání zpět, opravu náležitě vyznačit a opravené usnesení o zahájení trestního stíhání opět doručit oprávněným osobám. Ministr spravedlnosti namítl, že vyhotovení druhé verze usnesení bylo nezákonné a vytvořilo situaci, kdy si obvinění nemohou být jisti, které ze dvou vydaných usnesení je platné. Dále ministr spravedlnosti vytkl, že státní zástupce o zmíněné nezákonnosti věděl, nereagoval na ni a zamítnutím stížností porušil zákon v neprospěch obviněných. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil namítané porušení zákona v ustanoveních §131 odst. 1 tr. ř, §138 tr. ř., §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., ke kterému došlo v neprospěch obviněných, aby zrušil napadené usnesení a aby přikázal státnímu zástupci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
3. Ke stížnosti pro porušení zákona se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství tak, že stížnost pro porušení zákona považuje za důvodnou, ztotožňuje se s ní a na její argumentaci plně odkazuje. Situace, kdy vedle sebe existují dvě verze téhož usnesení o zahájení trestního stíhání, je nepřípustná a může u obviněných a obhájců vyvolat pocit právní nejistoty. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud stížnosti pro porušení zákona vyhověl, a to v souladu s návrhem formulovaným ministrem spravedlnosti.
4. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
5. Policejní orgán vyhotovil dvě usnesení opatřená týmž datem vydání a týmž číslem jednacím. Obě usnesení se týkala týchž obviněných a téhož skutku. První usnesení vykazovalo zjevné písařské chyby, které se nijak nedotýkaly podstaty skutku, a druhé usnesení již tyto chyby nevykazovalo. Postup policejního orgánu evidentně směřoval k odstranění písařských chyb, jimiž bylo zatíženo první usnesení.
6. Otázku, jakou situaci tím policejní orgán vytvořil, je nutno posoudit tak, že materiálně šlo o jedno rozhodnutí ve formě usnesení, které ale policejní orgán vyhotovil ve dvou odlišných verzích, přičemž procesním stranám doručil opisy obou verzí vyhotovení. Materiálně se nejednalo o dvě rozhodnutí, ale o dvě verze vyhotovení téhož, tj. jediného rozhodnutí a v důsledku toho i o dvě verze opisů téhož, tj. jediného rozhodnutí. Potud lze souhlasit se státním zástupcem, který vycházel z toho, že tu je jedno rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Státní zástupce ovšem postupoval nesprávně, pokud nereagoval na zjištění, které sám učinil, totiž že policejní orgán vypracoval dvě odlišná vyhotovení téhož rozhodnutí a že procesním stranám doručil opisy obou vyhotovení. Tato situace mohla obecně a především u obviněných vyvolat nejistotu v tom směru, co ve skutečnosti platí jako podklad trestního stíhání. Zmíněný stav byl výsledkem nesprávného postupu policejního orgánu po zjištění písařských chyb ve vyhotovení vydaného usnesení. Policejní orgán měl podle §131 odst. 1 tr. ř. usnesením rozhodnout o opravě písařských chyb, podle §131 odst. 2 tr. ř. opis usnesení o opravě doručit oprávněným osobám a podle §131 odst. 4 tr. ř. po právní moci usnesení o opravě provést opravu jak ve vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání, tak i v opisech, které měl od osob, jimž byly doručeny, vyžádat za tím účelem zpět. Citovaná ustanovení se vztahují nejen na rozsudek, ale vzhledem k ustanovení §138 tr. ř. přiměřeně také na usnesení. To, že policejní orgán přikročil k vyhotovení druhé verze usnesení o zahájení trestního stíhání, byť verze zbavené písařských chyb, bylo evidentním porušením citovaných ustanovení, neboť tato ustanovení upravovala jediný možný postup nápravy závadného stavu vyvolaného písařskými chybami.
7. Státní zástupce správně měl podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušit usnesení o zahájení trestního stíhání a uložit policejnímu orgánu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Přitom zrušovací usnesení měl státní zástupce formulovat tak, aby z něho bylo jasně patrno, že zrušení se vztahuje na obě verze, v nichž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání vyhotoveno. Tím, že státní zástupce podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnosti obviněných, porušil zákon v tomto ustanovení.
8. Z uvedeného je zřejmé, že napadeným usnesením státního zástupce byl porušen zákon v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, tj. v řízení před policejním orgánem, v ustanoveních §131 odst. 1, 2, 4 tr. ř., §138 tr. ř., a to v neprospěch obviněných.
9. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona, podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i další obsahově navazující rozhodnutí, která tím pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Státní zástupce tedy znovu rozhodne o stížnostech obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, přičemž se bude řídit právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud (§270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 2. 2024
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu