ECLI:CZ:NS:2024:8.TZ.6.2024.1
sp. zn. 8 Tz 6/2024-188
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2024 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. Š. , proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 8 T 9/2021, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, č. j. 8 T 9/2021-101, byl ve výroku o trestu porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. Š.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Českých Budějovicích přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, č. j. 8 T 9/2021-101, byl obviněný V. Š. uznán vinným dvěma pokračujícími přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle §337 odst. 1, §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 16 měsíců, jehož výkon byl podle §84 a §85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 3 léta za současného vyslovení dohledu. Podle §85 odst. 2 tr. zákoníku mu byla uložena přiměřená povinnost podle §48 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy. Podle §62 odst. 1 a §63 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v silničním provozu na 36 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci 23. 6. 2021.
2. Označený pravomocný rozsudek neobsahoval odůvodnění ve smyslu §129 odst. 2 tr. ř., protože po jeho vyhlášení se obviněný i státní zástupkyně vzdali odvolání a netrvali na písemném vyhotovení odůvodnění rozhodnutí, obviněný prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podali odvolání jiné oprávněné osoby (č. l. 99).
3. Usnesením ze dne 27. 4. 2023, č. j. 8 T 9/2021-144, ve spojení s opravným usnesením ze dne 2. 6. 2023, č. j. 8 T 9/2021-150, Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl, že podle §65 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se obviněnému prodlužuje o 3 měsíce ode dne právní moci tohoto usnesení doba k výkonu zbytku trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, č. j. 8 T 9/2021-101, který nabyl právní moci dne 23. 6. 2021, když nad obviněným se po dobu výkonu zbytku trestu stanoví dohled.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
4. Proti výroku o trestu pravomocného rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, č. j. 8 T 9/2021-101, podal ministr spravedlnosti (dále též jen „stěžovatel“) ve prospěch obviněného V. Š. stížnost pro porušení zákona. Podle něj byl z důvodů vyložených v odůvodnění mimořádného opravného prostředku v tomto výroku označeného rozsudku porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku.
5 . V odůvodnění mimořádného opravného prostředku stěžovatel poukázal na ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku a zdůraznil, že nelze trest obecně prospěšných prací uložit vedle trestu odnětí svobody, jak tomu bylo v napadeném rozsudku. Touto vadou byl porušen zákon, konkrétně ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Takto uložený trest je evidentně v rozporu se zákonem a splňuje tak omezující kritéria §266 odst. 2 tr. ř.
6. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, č. j. 8 T 9/2021-101, byl ve výroku o trestu v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu soudu v Českých Budějovicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření s podanou stížností pro porušení zákona ztotožnil. Připomněl, že ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku stanoví pravidla pro ukládání trestů vedle sebe, přičemž jednoznačně vymezuje případy tzv. neslučitelnosti trestů. Tato neslučitelnost spočívá ve stejných či obdobných účincích daných trestů nebo vyplývá z alternativní povahy některých druhů trestů vůči trestu odnětí svobody (tj. trestů domácího vězení a obecně prospěšných prací). Výrok o trestu proto nesmí ve vztahu k totožnému pachateli obsahovat mimo jiné kombinaci trestů obecně prospěšných prací a odnětí svobody. Je tedy zřejmé, že Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci vedené pod sp. zn. 8 T 9/2021 pochybil, pokud obviněnému uložil trest odnětí svobody vedle trestu obecně prospěšných prací. Popsaným postupem porušil zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku. Trest obecně prospěšných prací uložený vedle trestu odnětí svobody představuje typicky trest, který je ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
8. Podanou stížnost pro porušení zákona považoval z výše uvedených příčin za důvodnou, navrhl jí vyhovět, a to v souladu s návrhem formulovaným ministrem spravedlnosti, na který pro stručnost v podrobnostech odkázal.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, č. j. 8 T 9/2021-101, ve vytýkaném směru porušen v neprospěch obviněného.
10. Podle §53 odst. 1 tr. zákoníku stanoví-li trestní zákon za některý trestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví trestní zákon za některý trestný čin, lze uložit i jiné tresty uvedené v §52 tr. zákoníku. Nelze však uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění.
11. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích ve výroku o trestu ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku důsledně nerespektoval, když vedle trestu odnětí svobody na 16 měsíců, jehož výkon byl podle §84 a §85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 3 léta za současného vyslovení dohledu, přičemž podle §85 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena přiměřená povinnost podle §48 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, podle §62 odst. 1 a §63 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému uložil i trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Uložil tak vedle t restu odnětí svobody, jímž se rozumí i podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, též trest obecně prospěšných prací, což učinit nelze. Jde totiž o jeden ze zákonem vyjmenovaných případů neslučitelnosti určitých druhů trestů, které není možné uložit vedle sebe.
12. Proto nelze než souhlasit s argumenty uplatněnými v mimořádném opravném prostředku. Shora uvedenou vadou byl porušen zákon, konkrétně ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Současně není pochyb ani o tom, že byl-li vedle trestu odnětí svobody uložen i trest obecně prospěšných prací, jde o případ, kdy je uložený druh trestu v zřejmém rozporu s účelem trestu, čímž jsou splněna omezující kritéria ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř. určující podmínky, za nichž lze podat stížnost pro porušení zákona proti výroku o trestu.
13 . Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2021, č. j. 8 T 9/2021-101, byl ve výroku o trestu porušen zákon v ustanovení §53 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušil a zrušil také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Českých Budějovicích přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud připomíná, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je soud, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Stížnost pro porušení zákona byla podána ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně v jeho neprospěch.
14. Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 2. 2024
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu