ECLI:CZ:NSS:2003:6.AS.7.2003
sp. zn. 6 As 7/2003 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce T. I. C.
C. R., a. s., proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Jeremekova 40a, 756 11
Olomouc, zastoupenému advokátem JUDr. Petrem Ritterem, Riegrova 12, Olomouc, v řízení o
kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2003, čj. 30 Ca 227/2002-
21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Brně byla odmítnuta žaloba žalobce (dále
jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Okresního úřadu Prostějov ze dne 21. 5. 2002,
č. j. RR 176/2002 Ti, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí stavebního úřadu v P. o zamítnutí návrhu
stěžovatele na zřízení věcného břemene podle §91 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb.,
o telekomunikacích. Krajský soud žalobu odmítl podle ustanovení §46 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), když vyšel z toho že žaloba je
nepřípustná, protože jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané
v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.
Proti tomuto usnesení podal kasační stížnost stěžovatel prostřednictvím advokáta Mgr.
Zbyška Jaroše (plná moc udělená tomuto advokátovi však předložena nebyla). Namítl, že soud
pochybil, když žalobu odmítl s tím, že stěžovatel se domáhá přezkoumání rozhodnutí správního
orgánu vydaného v soukromoprávní věci a postavil se na stanovisko, že soud měl postupovat
podle přechodných ustanovení soudního řádu správního a žalobu v souladu s §130 s. ř. s.
projednat.
Kasační stížnost není důvodná.
Z obsahu spisu krajského soudu vyplývá, že k podání správní žaloby a k zastupování
v řízení stěžovatel udělil plnou moc advokátovi Mgr. Zbyšku Jarošovi, jak vyplývá z plné moci
ze dne 15. 5. 2002, předložené společně se správní žalobou. Tato plná moc však byla časově
omezena, když v jejím závěru je výslovně uvedeno, že platí do 31. 12. 2002. Z obsahu spisu
přitom nevyplývá, že by soudu byla předložena další plná moc udělená advokátovi
Mgr. Jarošovi, případně někomu jinému, k zastupování stěžovatele po 1. 1. 2003. Krajský soud,
který rozhodoval dne 26. 2. 2003 měl proto kasační stížností napadené rozhodnutí doručit přímo
stěžovateli, protože plná moc k zastupování žalobce nebyla po 1. 1. 2003 doložena. Krajský soud
proto postupoval nesprávně, když napadené rozhodnutí doručil advokátce JUDr. Pavlíně
Fojtíkové, přestože ve spisu není doloženo její oprávnění k zastupování stěžovatele. Pokud pak
Mgr. Jaroš na základě plné moci ze dne 3. 6. 2002 zmocnil JUDr. Fojtíkovou, aby zastupovala
stěžovatele v rozsahu zmocnění uděleného Mgr Jarošovi, nemohla být tato substituční plná moc
důvodem k doručování napadeného usnesení JUDr. Fojtíkové, a již vůbec ne poté, kdy plná moc
udělená Mgr. Jarošovi zanikla (oprávnění JUDr. Fojtíkové stěžovatele zastupovat bylo odvozeno
pouze od plné moci udělené stěžovatelem Mgr. Jarošovi; tato plná moc skončila
dnem 31. 12. 2002).
Z toho, co bylo uvedeno, plyne, že doručení napadeného usnesení advokátce
JUDr. Fojtíkové je neúčinné, napadené usnesení mělo být doručeno přímo stěžovateli, a protože
se tak nestalo, nemohlo dosud nabýt právní moci. Podle ustanovení §102 s. ř. s. kasační stížnost
je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním
soudnictví. Protože kasační stížnost směřuje proti nepravomocnému rozhodnutí krajského
soudu, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než ji pro předčasnost odmítnout [§46 odst. 1,
písm. b) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.].
Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti má odůvodnění v ustanovení §60 odst. 3
s. ř. s.,podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li žaloba
(v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. června 2003
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu