ECLI:CZ:NSS:2003:KOMP.1.2003:27
sp. zn. Komp 1/2003-27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a
soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce M. Ch., zastoupené
JUDr. Emilem Jančou, advokátem v Praze, Kamenická 43, 170 00 Praha 7, proti žalovaným:
1) B. i. s., a 2) Ministerstvu vnitra, Nad štolou 3, 170 00 Praha 7, v řízení o kompetenční
žalobě
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Nejvyššího správního soudu dne 5. 3. 2003 se žalobce domáhal
určení, který z žalovaných má pravomoc rozhodovat ve věci žádosti žalobce ze dne
11. 2. 2001 o přiznání příspěvku za službu dle zákona č. 100/1970 Sb., a to s odůvodněním,
že žalované Ministerstvo vnitra jeho žádost postoupilo k rozhodnutí žalované B. i. s. a ta se
věci konstatuje svoji nepříslušnost.
Soud, vycházeje z vymezení kompetenčního sporu v ustanovení §97 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním (dále s. ř. s.), v prvé řadě zkoumal, zda se v shora uvedené
právní věci vůbec jedná o žalobcem tvrzený záporný kompetenční spor. Především řešil
otázku, zda žalovaní jsou stranami kompetenčního sporu.
Podle shora uvedeného ustanovení stranami kompetenčního sporu jsou: správní úřad a
orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy; orgány územní, zájmové a profesní
samosprávy navzájem; ústřední správní úřady navzájem. Žádný z žalovaných především není
orgánem samosprávným. Prvé dva případy kompetenčních sporů tedy nepřipadají v úvahu.
Nemůže jít ale ani o třetí případ kompetenčního sporu. Ústředními správními úřady (ústřední
orgány státní správy) jsou jen ty ústřední orgány státní správy, které jsou zákonem za takové
prohlášeny. Ze zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dalších zákonů plyne, že
zatímco Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy, B. i. s. jím nebyla a není.
Proto mezi ní a Ministerstvem vnitra nemohl vzniknout „kompetenční spor“ ve smyslu
ustanovení §97 s. ř. s., k jehož řešení by byl příslušný Nejvyšší správní soud.
Soud proto žalobu jako nepřípustnou odmítl (§47 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §
99 s. ř. .s).
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žaloba byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. května 2003
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu