ECLI:CZ:NSS:2003:NAO.26.2003:109
sp. zn. Nao 26/2003 - 109
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce J. J.,
zastoupeného opatrovnicí D. H., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti České správě
sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalované ze dne 21. 3. 2000, o návrhu žalobce na vyloučení soudkyně JUDr. Jany Záviské
z projednávání a rozhodování této věci, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 20
Ca 89/2000,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Jana Záviská ne ní v y l o uč e na
z projednávání a rozhodování této právní věci.
Odůvodnění:
Dne 3. 5. 2000 byl Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím České správy
sociálního zabezpečení doručen opravný prostředek žalobce proti rozhodnutí České správy
sociálního zabezpečení ze dne 21. 3. 2000, č. j. X, jímž byl žalobci od 16. 2. 2000 přiznán
plný invalidní důchod ve výši 5807,- Kč měsíčně. Krajský soud svým rozsudkem ze dne
4. 12. 2000, č. j. 20 Ca 89/2000 – 32, rozhodnutí žalované potvrdil.
Dne 5. 1. 2001 podal žalobce proti rozsudku krajského soudu odvolání a současně
požádal o ustanovení zástupce pro odvolací řízení. Usnesením ze dne 23. 3. 2001, č. j.
20 Ca 89/2000 – 48, krajský soud zamítl žádost žalobce o ustanovení právního zástupce. Proti
tomuto usnesení podal žalobce dne 24. 4. 2001 odvolání.
O obou odvoláních rozhodl Vrchní soud v Olomouci dne 31. 8. 2001. Usnesením
č. j. 2 Cao 136/2001 – 57 byl zrušen rozsudek krajského soudu ze dne 4. 12. 2000 a
usnesením č. j. 2 Cao 233/2001 – 59 bylo zrušeno usnesení krajského soudu ze dne
23. 3. 2001. Věc byla poté vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.
Za účelem posouzení procesní způsobilosti žalobce ustanovil krajský soud usnesením
ze dne 6. 2. 2002, č. j. 20 Ca 89/2000 – 61, soudního znalce, o jehož odměně rozhodl
usnesením ze dne 26. 7. 2002, č. j. 20 Ca 89/2000 – 80. Žalobce se dne 19. 8. 2002 proti
tomuto usnesení odvolal; v odvolání zároveň vznesl námitku podjatosti. Tuto námitku doplnil
ve svém podání doručeném krajskému soudu dne 25. 9. 2002 a rovněž při jednání před
krajským soudem konaném dne 21. 5. 2003.
Žalobce namítá, že soudkyně JUDr. Jana Záviská rozhoduje nesprávně a že její
rozhodnutí je zmatečné. Žalobce soudkyni vytýká i to, že soudní jednání vede necitlivě bez
ohledu na jeho zdravotní problémy. Domnívá se rovněž, že v řízení dochází k průtahům, což
poškozuje jeho základní práva.
Dne 26. 5. 2003 byl proto spis postoupen Nejvyššímu správnímu soudu, kterému
přísluší rozhodnout o námitce podjatosti (§8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního - dále jen „s. ř. s.“).
Soudkyně JUDr. Jana Záviská ve svém vyjádření ze dne 21. 5. 2003 uvedla, že nemá
žádný osobní vztah k žalobci, k žalované ani k věci. Je zároveň přesvědčena o tom, že svým
postupem ve věci nijak neznevažuje osobnost žalobce.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména
zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným
způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr
k účastníkům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy,
je-li soudcův vztah k účastníkům přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci
však žádný z těchto důvodů není dán.
Pokud žalobce zpochybňuje postup soudkyně JUDr. Jany Záviské při projednávání
jeho právní věci a nesouhlasí s jejím rozhodováním v soudním řízení, není taková námitka
opodstatněná, neboť podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. věty poslední nejsou důvodem
k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně 18. 6. 2003
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu