ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.1.2004:71
sp. zn. Nao 1/2004 - 71
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.Václava
Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce B. V., proti žalovanému 1) Úřadu práce Kutná Hora, se sídlem Kutná Hora,
Benešova 70, a 2) Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, náměstí
Palackého 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o návrhu žalobce na
vyloučení soudců JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové, JUDr. Olgy Píšové
z projednávání a rozhodování věci, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca
25/2003,
takto:
Soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová nejsou
vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn.
44 Ca 25/2003.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 17. 2. 2003 se žalobce domáhá
ochrany proti nečinnosti Úřadu práce Kutná Hora a Ministerstva práce a sociálních věcí s tím,
aby žalovaným bylo uloženo buď obnovit ve smyslu §62 zákona č. 71/1967 Sb., o správním
řízení ( dále jen správní řád) , správní řízení ukončené pravomocným rozhodnutím MPSV ze
dne 12. 11. 1992, č. j. SSZ-6623/26813, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno
rozhodnutí Úřadu práce Kutná Hora ze dne 1. 10. 1992, č. j. 2117/1992 ve věci vyřazení
žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání, nebo přezkoumání těchto rozhodnutí mimo
odvolací řízení ve smyslu §65 správního řádu.
Námitku podjatosti soudců JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové, JUDr. Olgy
Píšové a JUDr. Vojtěcha Cepla dle §8 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
s. ř. s.) vznesl žalobce jako součást podané kasační stížnosti ze dne 5. 1. 2004, podané proti
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2003, č. j. 44 Ca 25/2003 – 51, kterým bylo
rozhodnuto o odejmutí osvobození žalobce od osvobození od soudních poplatků a o zrušení
výroku II. usnesení soudu ze dne 21. 5. 2003, č. j. 44 Ca 25/2003 - 24, kterým byl žalobci
pro toto řízení ustanoven zástupce.
Námitka podjatosti soudců je odůvodněna tím, že předsedkyně senátu JUDr. Havlová
v odůvodnění usnesení o odejmutí osvobození od soudních poplatků a zrušení zastupování
žalobce ustanoveným zástupcem vědomě zkreslila skutečnosti, týkající se majetkových
poměrů žalobce, které jsou rozhodné pro posouzení osvobození od placení soudních poplatků.
Žalobce tvrdí, že ze strany výše jmenovaných soudců se jedná o nenávistný postoj vůči jeho
osobě. V této souvislosti poukazuje na věc vedenou u Krajského soudu v Praze pod sp. zn.
44 Ca 30/03, v souvislosti s níž došlo k narušení soudcovské nezávislosti soudkyň
JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové. Žalobce toto narušení soudcovské
nezávislosti vyvozuje z výpovědi starosty města Čáslav učiněné dne 26. 8. 2003.
Soudkyně JUDr. Stránská, JUDr. Havlová a JUDr. Píšová se k podané námitce
podjatosti vyjádřily tak, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by byly
z projednávání a rozhodnutí ve věci sp. zn. 44 Ca 25/2003 vyloučeny. Současně shodně
výslovně uvedly, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.
Soudce JUDr. Cepl ve svém vyjádření k podané námitce uvedl, že sice s žalobcem
vede delší dobu spor o ochranu osobnosti (věc projednává Okresní soud pro Prahu-západ),
z něhož vyvozuje svoji podjatost vůči osobě žalobce, avšak dle rozvrhu práce mu nenáleží ve
věci vedené pod sp.zn. 44 Ca 25/2003 jednat a rozhodovat.
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl
k závěru, že námitky podjatosti soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové
v předmětné věci nejsou důvodné.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na
projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Pokud
žalobce zpochybňuje nepodjatost a nezávislost soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové
a JUDr. Píšové z důvodu jejich rozhodování v jiné věci (vedené pod sp. zn. 44 Ca 30/03),
nejde o tvrzení způsobilé vyvolat důvod pochybnosti o nepodjatosti těchto soudkyň. V této
souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za důležité uvést, že ani ve věci vedené pod sp.
zn. 44 Ca 30/03 nebyla namítaná podjatost soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové
a JUDr. Píšové shledána (viz usnesení NSS č. j. Nao 42/2003-158 ze dne 20. 1. 2004).
Rovněž samy soudkyně se vyjádřily tak, že nemají k účastníkům žádný vztah, a stejně
tak nemají žádný vztah ani k věci samé.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce
na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo
dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být
založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah
ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu
nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce
totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal,
nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Shora rekapitulované důvody, tvrzené ze strany žalobce, však tohoto charakteru
nejsou.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudkyně
JUDr. Stránská, JUDr. Havlová a JUDr. Píšová nejsou vyloučeny z projednávání
a rozhodnutí věci.
Pokud se týká námitky podjatosti vznesené k osobě soudce JUDr. Vojtěcha Cepla
dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že není důvod se jí zabývat.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval jen takový soudce, u něhož není důvod
pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudce, kterému věc náleží
podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Proto mají ve smyslu §8 s. ř. s. účastníci
právo řízení vyjádřit se k osobám soudců jen ve vztahu k takto konkrétně určenému soudci
nebo soudcům, jde - li o věc senátní.
Jak vyplynulo z vyjádření výše jmenovaného soudce, nepřísluší mu dle rozvrhu práce
Krajského soudu v Praze ve věci žalobce, vedené pod sp. zn. 44 Ca 25/2003 jednat
a rozhodovat tato skutečnost vyplynula i z předloženého rozvrhu práce dotčeného soudu.
Z tohoto důvodu nelze proti němu námitku podjatosti ve smyslu §8 s. ř. s. uplatnit.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§53 odst. 3
a contr. s. ř. s.).
V Brně dne 5. 3. 2004
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu