ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.24.2004:75
sp. zn. Nao 24/2004 – 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci stěžovatelky
RNDr. J. Š., v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
28. 5. 2004, č. j. 30 Ca 33/2002 - 60, o stěžovatelčině námitce podjatosti soudce,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslava Skoumalová není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí této věci.
Odůvodnění:
Stěžovatelka podáním ze dne 9. 4. 2004, které bylo Krajskému soudu v Brně doručeno
dne 13. 4. 2004, žádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta,
který by ji zastupoval v řízení před soudem. O této žádosti rozhodl Krajský soud v Brně
napadeným usnesením tak, že ji zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka včas
kasační stížnost, jejíž součástí byla i námitka podjatosti soudkyně JUDr. Jaroslavy
Skoumalové, neboť tato se podílela na projednávání a rozhodování věci v předchozím
soudním řízení a stěžovatelka má tedy důvod pochybovat o její nepodjatosti v řízení
následujícím, které je spojeno s projednáním kasační stížnosti. Stěžovatelka uvádí,
že po zhodnocení jejích příjmů musí být každému zřejmé, že vydání napadeného usnesení
znamená de facto ukončení jejího sporu z důvodů nepřekonatelných překážek. Žádá soud,
aby v souladu s ust. §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen s. ř. s.), rozhodl o vyloučení soudců rozhodujících o její věci v předchozím
soudním řízení z projednávání a rozhodování její věci v řízení následujícím.
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslava Skoumalová ke vznesené námitce
podjatosti uvedla, že stěžovatelku, ani její právní zástupkyni, která ji zastupovala
v předcházejícím řízení u krajského soudu, nezná, nemá žádný vztah k účastníkům
ani k projednávané věci. Necítí se být vyloučena z projednání a rozhodnutí věci, nevidí důvod
k pochybnostem o své nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož
ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce,
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být
zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení
soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, je-li namítána podjatost
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je,
aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu
k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení.
Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával
a nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního
orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané
věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším
účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem
než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem
dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským
či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově
nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané
věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní
věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou
být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
V projednávané věci stěžovatelka dovozuje podjatost soudkyně z faktu,
že se tato podílela na projednávání a rozhodování věci v předchozím soudním řízení. K tomu
je nutno uvést, že podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu §8
odst. 1 s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování ve stejné věci
u soudu nižšího stupně. Tak tomu však v dané věci nebylo, ve skutečnosti se jedná o důvod
pochybnosti o soudcově nepodjatosti, který spočívá v jeho postupu v řízení v projednávané
věci. Takové okolnosti však nemohou být důvodem k vyloučení soudce ve smyslu §8 odst. 1,
poslední věty, s. ř. s., citovaného výše. Jedná se o nepřípustnou námitku, neboť ze zákonné
dikce je patrné, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jiné okolnosti,
které by byly důvodem k pochybnostem o nepodjatosti uvedené soudkyně, stěžovatelka
nenamítá a sama soudkyně ve svém vyjádření uvádí, že jí takové okolnosti nejsou známy
a že se necítí být podjatá.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou
námitku podjatosti soudkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové za důvodnou, což vyjádřil
ve výroku tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.). Ve věci bude proto dále rozhodovat
shora uvedená soudkyně Krajského soudu v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. 10. 2004
JUDr. Radan Malík
předseda senátu