ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.41.2003:66
sp. zn. Nao 41/2003-66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobců:
a) B. V ., b) J. V ., proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, Zborovská
16, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2003, č. j.
ÚSŘ/18402/03/Jan, o vyloučení soudců, ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.
zn. 44 Ca 60/2003,
takto:
Soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová
nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze
pod sp. zn. 44 Ca 60/2003.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 20. 5. 2003 se žalobce domáhá
zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 25. 4. 2003, č. j.
ÚSŘ/18402/03/Jan, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí odboru výstavby a regionálního rozvoje
Městského úřadu v Čáslavi ze dne 16. 1. 2003, č. j. Výst. 956/2000 (včetně zrušení tohoto
rozhodnutí), jímž byla stavebníkům J. M. a M. M. dodatečně povolena stavba kolny a krbu na
pozemku st.p. 86 v k. ú. Čáslav, včetně povolení k jejich užívání.
Podáním ze dne 11. 12. 2003 vznesli žalobci námitku podjatosti dle §8 a §9 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“). Žalobci uvádí,
že s ohledem na skutečnosti uvedené v podání ze dne 5. 12. 2003 dle §8 a §9 zákona
č. 150/2002 Sb. v č. j. 44 Ca 30/2003 vedeném u KS Praha namítají i v tomto
č. j. (44 Ca 60/2003) podjatost soudkyň, a to JUDr. O. Stránské, JUDr. E. Havlové
a JUDr. O. Píšové. Dále uvádí, že odkazují pro stručnost na důvody shora zmíněného
podání z 5. 12. 2003 v č. j. 44 Ca 30/2003.
Po vyjádření všech, v návrhu na vyloučení uvedených soudkyň byla věc předložena
k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu (§8 odst. 5 s. ř. s.).
Ten vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů:
Ze spisu č. j. 44 Ca 30/2003 vyplývá, že žalobci skutečně vznesli v předmětné
věci námitku podjatosti dle §8 a §9 s. ř. s. podáním ze dne 5. 12. 2003 u soudkyň
JUDr. O. Stránské, JUDr. E. Havlové a JUDr. O. Píšové, se zdůvodněním, že soudkyně
nejednaly objektivně a nestraně, žalobce B. V. byl arogantně napadán a urážena bylo
vyloženě straněno žalovanému. Žalobci toto zdůvodňují tím, že „zdejší starosta“
(pozn. NSS – starosta města Čáslav) uvedl 26. 8. 2003 takové tvrzení při zdůvodnění
vzneseného křivého obvinění žalobce B. V., na základě něhož bylo „vyinscenováno“ jeho
trestní stíhání, z něhož šlo dovozovat, že došlo k narušení soudcovské nezávislosti ve věci sp.
zn. 44 Ca 30/2003, stejně jako ve věci sp. zn. 44 Ca 60/2003.
Všechny soudkyně se k podané námitce podjatosti vyjádřily tak, že jim nejsou
známy žádné skutečnosti, pro které by byla z projednávání a rozhodnutí ve věci
sp. zn. 44 Ca 60/2003 vyloučeny. Současně shodně výslovně uvedly, že nemají žádný
vztah k účastníkům řízení a ani k projednávané věci.
V době, kdy bylo v předmětné věci již vedeno řízení u Nejvyššího správního soudu
stran námitky podjatosti, žalobci zaslali soudu ve věci další podání ze dne 30. 12. 2003,
které označili jako „Doplnění důvodů podjatosti dle §8 a ev. dle §9 zák. č. 150/2002 Sb.“.
V tomto svém podání žalobci zdůrazňují, že namítanou podjatost soudkyň namítají
„bezpodmínečně“, a po bližším vyložení svých názorů na postup pracovníků žalovaného
uzavírají, že jmenované soudkyně cíleně a vědomě připravily tendenční postup,
aby tak kryly křivé obvinění žalobce B. V. starostou města Čáslavi za součinnosti dalších
pracovníků MÚ Čáslav.
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl
k závěru, že námitky podjatosti v předmětné věci nejsou důvodné.
Podle §8 odst. 1 „s. ř. s.“ jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Rovněž
samy soudkyně se vyjádřily tak, že nemají k účastníkům žádný vztah, a stejně tak nemají
žádný vztah ani k věci samé. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního
zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím
soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům
může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také
o vztah ekonomické závislosti.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup
výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Shora rekapitulované důvody
tvrzené ze strany žalobců však tohoto charakteru nejsou.
Z uvedených důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku uvedeno, že soudkyně
JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová nejsou vyloučeny
z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
Za této situace se již Nejvyšší správní soud nezabýval návrhem žalobců na postup
podle §9 odst. 1 s. ř. s., v jehož smyslu Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému
než místně příslušnému senátu krajského soudu, jestliže pro vyloučení soudců
specializovaného senátu místně příslušného soudu nelze sestavit senát.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 1. 2004
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu