ECLI:CZ:NSS:2004:NAO.5.2004:77
sp. zn. Nao 5/2004 – 77
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce S.
M., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 8. 2001, o žalobcově námitce podjatosti
soudce,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí této věci.
Odůvodnění:
Žalobce se podáním ze dne 24. 8. 2001, které bylo doručeno Krajskému soudu
v Ostravě dne 27. 8. 2001, domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí, kterým mu byl
od prosincové splátky roku 2000 upraven částečný invalidní důchod. V průběhu uvedeného
řízení žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové s tím,
že tato porušila ustanovení §83 o. s. ř. a ustanovení §81 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, takže „veškeré právní úkony jsou neplatné
od samého počátku“.
Opatrovnice žalobce k jemu vznesené námitce podjatosti soudkyně uvedla,
že není schopna doložit, v čem žalobce spatřuje podjatost soudkyně v dané věci.
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová ke vznesené
námitce podjatosti uvedla, že k účastníkům řízení, k opatrovnici žalobce, ani k věci,
nemá osobní vztah a nejsou jí známy okolnosti, které by ji z projednávání a rozhodnutí
ve věci vylučovaly. Dále uvedla, že jí není znám ani důvod, pro který by bylo možno
pochybovat o její nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen s. ř. s.), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník
nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka
nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl;
zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením
po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka
nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je,
aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu
k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení.
Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům a zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával
a nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního
orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané
věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být
rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším
účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem
než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem
dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským
či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově
nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané
věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní
věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou
být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
V projednávané věci žalobce dovozuje podjatost soudkyně z jejího postupu v řízení.
Jedná se tedy nepochybně o důvod pochybnosti o soudcově nepodjatosti, který spočívá
v jeho postupu v řízení v projednávané věci. Takové okolnosti však nemohou být důvodem
k vyloučení soudce ve smyslu §8 odst. 1, poslední věty, s. ř. s. Jiné okolnosti, které by byly
důvodem k pochybnostem o nepodjatosti uvedené soudkyně, žalobce nenamítá
a sama soudkyně ve svém vyjádření uvádí, že jí takové okolnosti nejsou známy a že se necítí
být podjatá.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou
námitku podjatosti soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové za důvodnou, což vyjádřil
ve výroku tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.). Ve věci bude proto dále rozhodovat
shora uvedená soudkyně Krajského soudu v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. 4. 2004
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu