ECLI:CZ:NSS:2005:1.AFS.120.2005
sp. zn. 1 Afs 120/2005 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce J. K., proti
žalovaným 1) Finančnímu úřadu v Libochovicích, se sídlem Liboch ovice, nám. 5. května
50, 2) Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká hradební 61, Ústí nad
Labem, o žalobě proti rozhodnutí Finančního úřadu v Libochovicích ze dne 7. 11. 2002,
č. j. 25173/02/197970/1619, výzvě Finančního úřadu v Libochovicích ze dne 28. 2. 2003,
č. j. 6947/02/197970/431, a rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne
13. 4. 2004, č. j. 7057/150/2003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 7. 2004, č. j. 15 Ca 118/2004–31,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem napadeným usnesením odmítl dle §46 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Finančního úřadu
v Libochovicích ze dne 7. 11. 2002, č. j. 25173/02/197970/1619, výzvy Finančního úřadu
v Libochovicích ze dne 28. 2. 2003, č. j. 6947/02/197970/431, a rozhodnutí Finančního
ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 13. 4. 2004, č. j. 7057/150/2003. Současně krajský soud
žalobce poučil o možnosti podat proti usnesení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu
soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, a to ve lhůtě dvou týdnů
po doručení tohoto usnesení.
Žalobce podal kasační stížnost, zaslanou Krajskému soudu v Ústí nad Labem
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 6. 8. 2004. Navrhl zrušení napadeného
usnesení a dále požádal o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení advokáta
a o prominutí zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti. Posledně jmenovanou žádost
odůvodnil tím, že v důsledku své tíživé sociální a finanční situace nemohl sehnat,
navíc v době dovolených, advokáta. Kdyby mu však byl ustanoven advokát soudem, jak žádal
při podání žaloby žádostí ze dne 28. 11. 2003, podal by předmětnou kasační stížnost ve lhůtě
tento advokát. Neměl by tak být postihován za pochybení či opomenutí soudu.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s.
Podle §106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí.
Žalobce převzal písemnost (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem) v pondělí
19. 7. 2004, jak vyplývá z doručenky.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobci v souladu s §40 odst. 2 s. ř. s.
uplynula dnem 2. 8. 2004 (pondělí). Protože kasační stížnost žalobce zaslal prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb až dne 6. 8. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle §40 odst. 4
s. ř. s. zachována a tedy kasační stížnost byla pod ána opožděně, s čímž §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. spojuje důsledek odmítnutí návrhu.
Soud nemohl přihlédnout k žalobcem uváděnému důvodu pro opožděnost podání
kasační stížnosti, neboť dle §106 odst. 2 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti prominout.
Žalobce byl o možnosti, místě a lhůtě pro podání kasační stížnosti řádně poučen.
Nic mu nebránilo podat včas kasační stížnost, a to např. i blanketně (v souladu s §106 odst. 3
s. ř. s. by pak byl usnesením vyzván k doplnění náležitostí kasační stížnosti v náhradní lhůtě
jednoho měsíce), a současně požádat soud o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti; tuto žádost by ostatně mohl učin it i před samotným podáním kasační stížnosti.
Na tyto situace totiž s. ř. s. pamatuje ve svém §35 odst. 7 poslední větě
- požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce,
po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená
pro podání návrhu na zahájení řízení. Stavění běhu lhůty zde poskytuje možnost,
aby navrhovatel (stěžovatel) spolu se svým ustanoveným zástupcem připravili či doplnili
návrh na zahájení řízení (kasační stížnost) a případné další podklady.
Přitom institut ustanovení zástupce dle §35 odst. 7 s. ř. s. slouží k odstranění
závislosti možnosti přístupu k soudu na sociálním postavení navrhovatele, jehož nízké úrovně
se žalobce dovolává.
Nutno dodat, že v případě, kdy krajský soud žalobu odmítl pro nepřípustnost,
bylo by jeho rozhodování o ustanovení advokáta pro řízení o žalobě nadbytečné.
Navíc takový advokát by ani nebyl oprávněn v rámci svého ustanovení kasační stížnost podat.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Za této procesní situace se soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval
návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ani dalšími návrhy žalobce.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 za použití §120 s. ř. s.,
neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu