ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.1.2005
sp. zn. 1 Azs 1/2005 – 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: A. K.,
zastoupeného opatrovnicí P. S., pracovnicí Krajského soudu v Ústí nad Labem, proti
žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,
170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 6. 2003, č. j. OAM-192/VL-19-
P15-2003, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze
dne 18. 2. 2004, č. j. 14 Az 235/2003-25,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z as t avu je .
II. Žádný z účastníků ne m á p r á vo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 21. 7. 2003 a doplněnou
podáním ze dne 30. 7. 2003 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne
19. 6. 2003, jímž mu nebyl udělen azyl podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a jímž bylo též vysloveno, že se na žalobce
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl rozsudkem ze dne 18. 2. 2004,
č. j. 14 Az 235/2003-25, který byl žalobci doručen dne 28. 4. 2004. Poučil v něm žalobce
o tom, že rozsudek lze napadnout kasační stížností, která se podává u Krajského soudu v Ústí
nad Labem a o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud, a též o tom, že pro řízení o kasační
stížnosti musí být žalobce zastoupen advokátem.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) dne 10. 5. 2004
u Městského soudu v Praze kasační stížnost; Městský soud v Praze ji jako soud místně
nepříslušný postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem, jemuž byla doručena
dne 19. 5. 2004. V kasační stížnosti citoval stěžovatel některá ustanovení správního řádu,
která žalovaný podle jeho názoru porušil, uvedl skutečnosti známé již ze správního řízení
a vyjádřil obavu z návratu domů; požádal též o ustanovení právního zástupce. Zároveň
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti; Nejvyšší správní soud však o této
žádosti samostatně nerozhodoval, neboť vydal usnesení, jímž se řízení o kasační stížnosti
končí, bezprostředně poté, co mu stěžovatelova kasační stížnost byla předložena.
Krajský soud v Ústí nad Labem zaslal stěžovateli v reakci na jeho žádost o ustanovení
zástupce formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a vyzval
jej k jeho vyplnění a opětovnému zaslání soudu ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy.
Přípis zaslal na adresu v soukromí, kterou stěžovatel uvedl v kasační stížnosti; zásilka se však
22. 7. 2004 vrátila s tím, že stěžovatel je na uvedené adrese neznámý. Krajský soud požádal
o informaci o místě stěžovatelova pobytu Oblastní ředitelství služby cizinecké a zahraniční
policie; jinou adresu však nezjistil. Pokusil se tedy doručit stěžovateli tentýž přípis ještě dne
7. 10. 2004 na stejnou adresu, ovšem marně. Usnesením ze dne 22. 10. 2004 proto stěžovateli
ustanovil pro řízení o kasační stížnosti opatrovníka. Ustanovený opatrovník byl usnesením
ze dne 9. 11. 2004 zproštěn opatrovnictví a novou opatrovnicí byla ustanovena P. S.,
pracovnice Krajského soudu v Ústí nad Labem. Usnesením ze dne 13. 12. 2004 vyzval soud
opatrovnici, aby za stěžovatele vyplnila potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech a aby doplnila kasační stížnost o zákonné důvody, to vše ve lhůtě jednoho měsíce.
Tato výzva zůstala bez odezvy, a krajský soud tak dne 3. 1. 2005 předložil věc Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a řízení zastavil
z následujících důvodů:
Podle §33 zákona o azylu soud zastaví řízení, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele
o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.
V kasační stížnosti ze dne 10. 5. 2004 uvedl stěžovatel jako svou adresu ul. 9. k. 79, P. 9.
Krajský soud se mu na tuto adresu dvakrát pokusil doručit výzvu s připojeným formulářem
potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech; oba pokusy o doručení ve
dnech 21. 7. a 7. 10. 2004 však byly neúspěšné, jelikož stěžovatel byl na uvedené adrese
neznámý. Jinou adresu pro doručování přitom stěžovatel neudal ani v kasační stížnosti, ani
později. Soud sám rovněž nezjistil žádnou jinou adresu, na níž by se stěžovatel mohl
zdržovat. Vedoucí pobytového střediska Č. Ú., kde se stěžovatel zdržoval v průběhu
žalobního řízení, sdělil soudu přípisem ze dne 16. 4. 2004, že stěžovatel již dne 2. 4. 2004
svévolně opustil pobytové středisko a jeho další pobyt není znám; cizinecká policie jen
potvrdila, že stěžovatel je skutečně hlášen k pobytu na adrese uvedené v kasační stížnosti a
jiná jeho adresa není evidována.
Nemožnost zjistit místo stěžovatelova pobytu bránila již od 21. 7. 2004 rozhodnutí
ve věci: jelikož krajský soud nemohl stěžovateli doručit formulář výše zmiňovaného
potvrzení, a přesvědčit se tak o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech, nemohl
mu ani ustanovit zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel sám si žádného zástupce
nezvolil; přitom platí, že v řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem
(§105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního – dále jen „s. ř. s.“).
Zastoupení advokátem je tak podmínkou řízení o kasační stížnosti: není-li tato podmínka
dána, Nejvyšší správní soud se nemůže kasační stížností věcně zabývat (tj. v dikci ustanovení
§33 zákona o azylu „vydat rozhodnutí ve věci“).
Nejvyšší správní soud proto zastavil řízení o kasační stížnosti podle §33 zákona o azylu
a §47 písm. c) s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. 2. 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu