ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.106.2005
sp. zn. 1 Azs 106/2005 – 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: T. X. T.,
zastoupeného Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7, 301 00
Plzeň, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 21. 1. 2005,
č. j. OAM-38/LE-B02-B02-2005, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Plzni ze dne 24. 3. 2005, č. j. 60 Az 13/2005-23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 25. 1. 2005 napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2005,
jímž byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1
písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Krajský soud v Plzni žalobu zamítl rozsudkem ze dne 24. 3. 2005. Rozsudek
(který obsahoval i poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti) byl žalobci doručen 1. 4. 2005.
Dne 25. 4. 2005 bylo Krajskému soudu v Plzni doručeno podání označené jako
„Doplnění kasační stížnosti“. Žalobce (stěžovatel) v něm prostřednictvím svého zástupce
soudu sdělil, že již dne 15. 4. 2005 napadl rozsudek kasační stížností, sepsanou ovšem
ve vietnamštině, a tímto podáním ji doplňuje. V textu podání pak namítal vady správního
řízení i řízení před soudem a nesprávné posouzení právní otázky a závěrem navrhl,
aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.
Požádal též o to, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek; tato žádost
se však - s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou.
Soud vyzval stěžovatele, aby předložil původní kasační stížnost, na niž se ve svém
podání z 25. 4. 2005 odvolal; stěžovatelův zástupce však odkázal soud na Záchytné zařízení
pro cizince (ZZC) B., odkud stěžovatel údajně svou kasační stížnost odesílal. Zástupce
vedoucího ZZC B. přípisem ze dne 10. 5. 2005 sdělil, že stěžovatel nezasílal žádnou
kasační stížnost prostřednictvím podatelny ZZC; až 20. 5. 2005 jej navštívil advokát - nynější
stěžovatelův zástupce – který mu přislíbil, že za něj kasační stížnost napíše.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako
opožděnou.
Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout. Napadené usnesení krajského soudu bylo
stěžovateli doručeno v pátek 1. 4. 2005; dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti počala
běžet v sobotu 2. 4. 2005 a skončila v pátek 15. 4. 2005. Kasační stížnost, kterou stěžovatel
podal osobně u Krajského soudu v Plzni dne 25. 4. 2005, je tak zjevně opožděná, a Nejvyšší
správní soud ji proto odmítl [§46 odst. 1 písm. b) a §120 s. ř. s.]. Tvrzení stěžovatele
(resp. jeho zástupce) o tom, že podání ze dne 25. 4. 2005 je pouhým doplněním a že původní
kasační stížnost byla podána v poslední den lhůty, tedy včas, nebylo prokázáno, a na závěru
Nejvyššího správního soudu tak nemůže nic změnit.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu