ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.118.2005
sp. zn. 1 Azs 118/2005 – 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: L. L.,
zastoupené Mgr. Romanem Seidlerem, advokátem se sídlem Na Jíkalce 13, 301 17 Plzeň,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,
170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 16. 11. 2004, č. j. OAM-3088/VL-20-03-2004,
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 2. 2005,
č. j. 62 Az 103/2004-17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 16. 11. 2004 zamítl žalovaný žádost žalobkyně o azyl jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Žalobkyně napadla toto rozhodnutí včasnou žalobou podanou ke Krajskému soudu
v Ostravě. V žalobě obecně citovala některá ustanovení správního řádu, která žalovaný
podle jejího názoru porušil; porušen byl též §12 zákona o azylu. Pokud jde o skutkové
důvody, odkázala žalobkyně na svou žádost o udělení azylu, na protokol o pohovoru a vůbec
na obsah spisu žalovaného. Závěrem navrhla, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc
mu vrácena k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl rozsudkem ze dne 17. 2. 2005. V řízení
před správním orgánem neshledal žádné vady a přisvědčil žalovanému i v hodnocení důvodu,
pro nějž byla žádost žalobkyně o udělení azylu zamítnuta: žalobkyně totiž přicestovala
do České republiky ve snaze vydělat si zde peníze a o azyl požádala ve snaze legalizovat
si svůj zdejší pobyt poté, co jí bylo uděleno správní vyhoštění.
Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) včas kasační stížnost
založenou na důvodu uvedeném v §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), tedy na nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení
právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Vytkla krajskému soudu, že se dostatečně
nevypořádal s otázkou, zda u ní jsou dány předpoklady pro udělení azylu z humanitárních
důvodů (§14 zákona o azylu) s ohledem na to, že pro stěžovatelku je prakticky nemožné
opatřit si prací prostředky k zajištění obživy, což může ohrožovat ji i její rodinu na zdraví
či dokonce na životě. Ve prospěch stěžovatelky je i skutečnost, že v ČR dosud vedla
spořádaný život a nepředstavuje pro tento stát žádné bezpečnostní riziko. Stěžovatelka
si je vědoma toho, že institut azylu nelze využívat k pouhé legalizaci pobytu; povolení
k pobytu na území ČR by však stěžovatelka musela získat na Ukrajině, kde by byla vystavena
nebezpečí újmy na zdraví.
Ze všech uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil
napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Požádala
též o to, aby její kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek; tato žádost
se však - s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou.
Kasační stížnost je nepřípustná.
Stěžovatelka v kasační stížnosti spatřuje pochybení krajského soudu v tom, že se vůbec
nezabýval institutem tzv. humanitárního azylu, a dokládá skutečnosti, které podle ní měly vést
rozhodující orgány k postupu podle §14 zákona o azylu; v řízení před krajským soudem
však tento důvod neuvedla, ač tak učinit mohla. Takový nový důvod je v kasačním řízení
nepřípustný (§104 odst. 4 s. ř. s.).
Jelikož kasační stížnost neobsahuje žádný jiný stížní důvod, je nepřípustná jako celek
a Nejvyšší správní soud ji jako takovou odmítl [§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. července 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu