ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.127.2004
sp. zn. 1 Azs 127/2004-43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: E. S.,
zastoupeného Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava,
Sokolská tř. 22, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2003, č. j. OAM-4458/VL-10-12-TZ-2003,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11.
2003, č. j. 24 Az 2057/2003–18,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mítá .
II. Žádný z účastníků ne m á p r á vo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem zamítl dle §78 odst. 7 s. ř. s. žalobu,
kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2003,
č. j. OAM-4458/VL-10-12-TZ-2003. Současně krajský soud žalobce poučil o možnosti podat
proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského
soudu v Ostravě, a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku.
Žalobce podal osobně u Krajského soudu v Ostravě dne 3. 5. 2004 kasační stížnost.
Uvedl, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla dodržena, neboť od 29. 11. 2003
do 19. 4. 2004 pobýval ve vazební věznici v Praze; s ohledem na tuto skutečnost nemohl
splnit podmínku povinného zastoupení advokátem, dokud nebyl propuštěn z vazby. Rozsudku
navíc nerozuměl, neboť byl psán v češtině, kterýžto jazyk neovládá; s jeho obsahem
se tak mohl seznámit také až po propuštění, kdy mu byl přeložen. Předmětná lhůta
je tak zachována, neboť počala běžet až jeho propuštěním z vazby dne 19. 4. 2004. Dodal,
že v zemi původu mu bylo mafií vyhrožováno smrtí, a to kvůli dluhům jeho rodičů.
Má odůvodněný strach z pronásledování pro příslušnost k určité sociální skupině. Dále uvedl,
že pouhý průjezd přes některé území nemůže být považován za dostatečně dlouhou dobu
pro požádání o azyl. Stěžovatel navíc ani nemluví polsky. Navrhl zrušení napadeného
rozsudku a dále požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s.
Podle §106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí.
Žalobce převzal písemnost (rozsudek Krajského soudu v Ostravě) dne 15. 1. 2004
(čtvrtek), jak vyplývá z dokladu o doručení.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobci v souladu s §40 odst. 2 s. ř. s. uplynula
dnem 29. 1. 2004 (čtvrtek). Protože kasační stížnost žalobce podal osobně u soudu až dne
3. 5. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle §40 odst. 4 s. ř. s. zachována a tedy kasační stížnost
byla podána opožděně, s čímž §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. spojuje důsledek odmítnutí návrhu.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud nemohl přihlédnout k žalobcem uváděnému důvodu
pro opožděnost podání kasační stížnosti, neboť dle §106 odst. 2 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti prominout.
Skutečnost, že stěžovatel v průběhu předmětné lhůty pobýval ve vazbě, neměla na její
běh vliv, možnost korespondence obviněného se státními orgány ČR a tedy i možnost zaslání
kasační stížnosti prostřednictvím provozovatele poštovní služby není dle §13 zákona
č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, nijak omezena.
K nesplnění podmínky povinného zastoupení advokátem se podává, že i v případě,
kdyby se stěžovateli z vazby nepodařilo uzavřít s žádným advokátem smluvní vztah
o právním zastoupení, zbývala by stěžovateli ještě minimálně varianta navrhnout soudu
ustanovení advokáta k ochraně svých práv dle §35 odst. 7 s. ř. s.
Na běh předmětné lhůty neměla žádný vliv ani skutečnost, že stěžovateli byl doručen
rozsudek v češtině. Potřeba ustanovit stěžovateli tlumočníka nevyšla v řízení najevo,
když stěžovatel žalobu sepsal bezchybnou češtinou, na výzvy a poučení soudu nijak
nereagoval a obtíže s domluvou v českém jazyce soudu nesdělil. Krajský soud tak při realizaci
stěžovatelova práva na tlumočníka nepochybil.
Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně
nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.,
neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. května 2005
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu