ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.19.2005
sp. zn. 1 Azs 19/2005 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: M. P.,
zastoupeného zákonnou zástupkyní: O. P., proti žalovanému Ministerstvu vnitra,
poštovní schránka 21/OAM, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí
ze dne 27. 10. 2003, č. j. OAM-5565/VL-19-08-2002, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 5. 2004, č. j. 56 Az 129/2003-29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 27. 10. 2003, č. j. OAM-5565/VL-19-08-2002, zamítl žalovaný
žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Žalobce napadl toto rozhodnutí včasnou
žalobou u Krajského soudu v Brně; ten žalobu zamítl svým rozsudkem ze dne 20. 5. 2004,
č. j. 56 Az 129/2003-29.
Žalobce (dále „stěžovatel“) podal v zákonné lhůtě proti rozsudku Krajského soudu v Brně
kasační stížnost, v níž – stejně jako v žalobě – namítl vady řízení před správním orgánem;
dále konstatoval, že život na Ukrajině nemá žádnou perspektivu, a vyjádřil své přání
žít v České republice. Navrhl, aby byl napadený rozsudek krajského soudu zrušen;
požádal současně o nařízení veřejného soudního projednání v přítomnosti svého zástupce
a o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů, jakož i o tlumočníka. Požádal
též o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti; touto žádostí se však soud – s ohledem
na rozhodnutí o kasační stížnosti v přednostním pořadí – samostatně nezabýval.
Přípisem ze dne 22. 6. 2004 zaslal krajský soud zákonné zástupkyni stěžovatele formulář
prohlášení o majetkových poměrech a vyzval ji, aby řádně vyplněný a podepsaný formulář
zaslala soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy; zároveň ji poučil o tom,
že při nesplnění výzvy soud zamítne stěžovatelův návrh na ustanovení zástupce.
Dne 24. 6. 2004 se však zásilku nepodařilo doručit na adresu P. Z., kterou stěžovatel uvedl
v kasační stížnosti; pošta na obálce vyznačila jako důvod „odstěhoval se bez udání adresy“.
Z evidence ministerstva vnitra soud zjistil, že stěžovatelova zákonná zástupkyně opustila
pobytové středisko již 14. 6. 2004. Ředitelství služby cizinecké a zahraniční policie pak
k dotazu soudu dne 8. 7. 2004 sdělilo, že adresa pobytového střediska je její poslední známou
adresou; v přípisu ze dne 27. 9. 2004 však již uvedlo poslední známou adresu stěžovatelovy
zákonné zástupkyně v soukromí. Soud se tedy pokusil doručit zástupkyni svou výzvu na tuto
adresu, a to ve dnech 12. 11. 2004 a 19. 11. 2004. Poprvé se nepřevzatá zásilka vrátila zpět
s údajem „na uvedené adrese neznámý“; při druhém pokusu o doručení již soud na obálce
vyznačil i jméno ubytovatelky, ovšem adresátka nebyla zastižena. Písemnost tak byla téhož
dne uložena na poště a poté se jako nevyžádaná vrátila zpět. Soud pak na obálku vyznačil
„doručeno fikcí 29. 11. 2004“.
Usnesením ze dne 8. 12. 2004 krajský soud zamítl stěžovatelův návrh na ustanovení
zástupce z řad advokátů; své rozhodnutí odůvodnil tím, že i když výzva k předložení
potvrzení o majetkových poměrech byla jeho zákonné zástupkyni doručena fikcí podle §46
odst. 2 o. s. ř. dne 29. 11. 2004, zákonná zástupkyně na ni nereagovala a nedoložila,
že jsou u stěžovatele dány předpoklady pro ustanovení zástupce. Usnesením z téhož dne soud
stěžovatele vyzval k odstranění nedostatku kasační stížnosti spočívajícího v tom, že stěžovatel
není zastoupen advokátem, ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Obě usnesení soud
zaslal na adresu stěžovatelovy zákonné zástupkyně v soukromí, kde je dne 16. 12. 2004
převzal soused zástupkyně; zástupkyně však na usnesení nereagovala ani ve stanovené lhůtě,
ani později. Krajský soud v Brně poté předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji z následujících
důvodů.
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen,
který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatelova zákonná zástupkyně přes výzvu k doložení zastoupení advokátem
nepředložila plnou moc udělenou advokátovi; sama přitom nemá vysokoškolské právnické
vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem je přitom
podmínkou řízení o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat.
Účastníku řízení, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
a u nějž je to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce (§35 odst. 7 s. ř. s.); osvobozen od soudních poplatků však může být účastník
jen tehdy, pokud doloží, že nemá dostatečné prostředky (§36 odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatel
sice prostřednictvím své zákonné zástupkyně požádal o osvobození od soudních poplatků
a o ustanovení zástupce, avšak nedoložil soudem požadované skutečnosti, a neumožnil
tak soudu zvážit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků,
resp. pro ustanovení zástupce.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění podmínky řízení
spočívající v zastoupení advokátem na základě ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého
přiměřeně podle ustanovení §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. března 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu