ECLI:CZ:NSS:2005:1.AZS.5.2005
sp. zn. 1 Azs 5/2005 – 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: T. R., proti
žalovanému Ministerstvu vnitra, poštovní schránka 21/OAM, Nad Štolou 3, 170 34 Praha
7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 9. 5. 2003, č. j. OAM-2955/AŘ-2001,
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2004,
č. j. 9 Az 180/2003-14,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mítá .
II. Žádný z účastníků ne m á p r ávo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 9. 5. 2003 zamítl ministr vnitra rozklad žalobkyně a potvrdil
rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2001, č. j. OAM-10823/VL-19-06-2001, jímž byl návrh
žalobkyně na udělení azylu zamítnut jako zjevně nedůvodný podle §16 odst. 1 písm. e)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobkyně napadla toto rozhodnutí včasnou žalobou
u Městského soudu v Praze; ten žalobu zamítl svým rozsudkem ze dne 27. 5. 2004.
Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) podala v zákonné lhůtě proti rozsudku Městského soudu
v Praze kasační stížnost, v níž namítla vady správního a soudního řízení i nesprávné
posouzení právní otázky soudem a své námitky obsáhle zdůvodnila. Navrhla, aby byl
napadený rozsudek zrušen a požádala o to, aby jí byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven
zástupce z řad advokátů. Současně vznesla i žádost o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti; Nejvyšší správní soud nicméně o této žádosti samostatně nerozhodoval, neboť vydal
usnesení, jímž se řízení o kasační stížnosti končí, bezprostředně poté, co mu stěžovatelčina
kasační stížnost byla předložena.
Přípisem ze dne 1. 9. 2004 Městský soud v Praze stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě deseti
dnů vyplnila a zaslala soudu připojený formulář potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech, který je nutným podkladem pro rozhodnutí soudu o ustanovení
zástupce. Výzva byla stěžovatelce doručena dne 20. 9. 2004; stěžovatelka
na ni však nereagovala ani ve stanovené lhůtě, ani později. Jelikož tedy stěžovatelka
nedoložila, že nemá dostatečné prostředky ve smyslu §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), Městský soud v Praze zamítl usnesením ze dne
1. 11. 2004 její návrh na ustanovení zástupce. Přípisem z téhož dne soud vyzval stěžovatelku,
aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy předložila plnou moc advokáta, který ji bude
zastupovat v řízení o kasační stížnosti. Poučil ji též o tom, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší
správní soud její kasační stížnost odmítne. Stěžovatelka převzala zásilku obsahující usnesení
i přípis dne 18. 11. 2004; na žádnou z těchto písemností však nereagovala ani po uplynutí
stanovené lhůty, a Krajský soud v Brně tedy předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji.
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj
jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelka přes výzvu k doložení zastoupení
advokátem nepředložila plnou moc udělenou advokátovi, a to ani ve lhůtě stanovené
Městským soudem v Praze, ani později; sama přitom nemá vysokoškolské právnické vzdělání
vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem – případně stěžovatelčino
vlastní vysokoškolské právnické vzdělání – je přitom podmínkou řízení o kasační stížnosti,
bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat.
Účastníku řízení, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a u nějž
je to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce
(§35 odst. 7 s. ř. s.); osvobozen od soudních poplatků přitom účastník může být jen tehdy,
pokud doloží, že nemá dostatečné prostředky (§36 odst. 3 s. ř. s.). Pro posouzení
toho, zda účastníku může být ustanoven zástupce, je ovšem takového dokladu třeba,
i když je účastník od soudních poplatků osvobozen ze zákona, jak je tomu i ve stěžovatelčině
případě [§11 odst. 2 písm. ch) zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
Stěžovatelka sice požádala o ustanovení zástupce, avšak nedoložila soudem požadované
skutečnosti, a neumožnila tak soudu zvážit, zda splňuje předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků, resp. pro ustanovení zástupce.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění podmínky řízení
spočívající v zastoupení advokátem na základě ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého
přiměřeně podle ustanovení §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 2. 2. 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu