Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.09.2005, sp. zn. 2 Azs 162/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2005:2.AZS.162.2005

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2005:2.AZS.162.2005
sp. zn. 2 Azs 162/2005 - 68 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Y. P., zastoupeného JUDr. Pavlem Ramešem, advokátem se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 11. 2004, č. j. 24 Az 2333/2003 - 40, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Odměna advokáta JUDr. Pavla Rameše se u r č u je částkou 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu dne 21. 2. 2005 a ke Krajskému soudu v Ostravě dne 23. 2. 2005 se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 2. 12. 2003, č. j. OAM-6109/VL-10-12-2003. Tímto rozhodnutím žalovaný stěžovateli neudělil azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 citovaného zákona. Krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný rozhodl v souladu se zákonem a na podkladě dostatečně zjištěného stavu věci, proto žalobu zamítl. V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že mu byl napadený rozsudek doručen dne 10. 2. 2005 a tento den také zřejmě považoval za den rozhodný pro počítání lhůty k podání kasační stížnosti. Ze spisu však vyplývá, že stěžovateli byl uvedený rozsudek doručován do vlastních rukou v souladu s §46 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“), §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) dne 25. 1. 2005, a to na adresu P. s. S. p. R., kde byl stěžovatel hlášen k pobytu a kde se také zdržoval. Vzhledem k tomu, že zde nebyl v době doručování zastižen, písemnost byla uložena na poště a stěžovatel byl vhodným způsobem vyzván, aby si ji vyzvedl (§46 odst. 3 a §50c odst. 1 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s.). Podle §50c odst. 4 o. s. ř., §42 odst. 5 s. ř. s. nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Označená písemnost byla uložena na poště v úterý 25. 1. 2005 a poslední den lhůty k vyzvednutí písemnosti připadá na pátek 4. 2. 2005. který se také považuje za den doručení. Skutečnost, že stěžovatel usnesení fakticky převzal až 9. 2. 2005, je právně bezvýznamná a nemá na den doručení žádný vliv. Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení, tedy pátek 4. 2. 2005. Poslední den lhůty připadá na pátek 18. 2. 2005, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost podaná k poštovní přepravě až dne 21. 2. 2005 byla tedy podána opožděně. Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b), §120 s. ř. s. odmítnout. Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 2 x 1000 Kč za dva úkony právní služby – převzetí a příprava věci a písemné podání soudu týkající se věci samé a 2x 75 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b), d), §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, celkem 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. září 2005 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:21.09.2005
Číslo jednací:2 Azs 162/2005
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2005:2.AZS.162.2005
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024